Schmarcz: Šmarda udělal to nejlepší, co mohl. Pro ČSSD i pro stát

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Michal Šmarda vzdal nominaci na ministra kultury. Pro mnohé možná nečekaně. Ale z hlediska politické logiky naprosto správně. Toto řešení umožní zachovat Janu Hamáčkovi tvář a zároveň zabrání katastrofě, jíž by byla rekonstrukce kabinetu pod kuratelou Hradu. Když jste jediný, kdo může něco udělat, tak to prostě udělat musíte. Místopředsedovi ČSSD slouží ke cti, že jednal podle toho.

Poté, co prezident dal zřetelně najevo, že Michala Šmardu ministrem kultury nejmenuje, bylo jasné, že míč je na straně ČSSD. Měla v zásadě tři možnosti: špatnou, ještě horší a pak takovou, ze které mají oba vládní partneři nefalšovanou hrůzu.

Tou obávanou volbou bylo, že by obě vládní strany podpořily ústavní žalobu na prezidenta. V jejím důsledku by s velkou pravděpodobností zmizel z Hradu Miloš Zeman a s ním i problém. Jenomže jak ANO, tak ČSSD mají s prezidentem společné voliče. Ti většinou, na rozdíl od voličů pravice, nevidí na jednání hlavy státu nic špatného a podání ústavní žaloby na něj by je nejspíš dost namíchlo.

Nejhorší možností by byl odchod z vlády. Sociální demokraté by se dočkali potlesku lidí, kteří je nevolí a nikdy volit nebudou, a několika pochvalných komentářů v liberálních médiích. A pak… už nic. Odchod do zapomnění, ztráta možnosti prosadit program a zkusit ANO přetáhnout levicové voliče. Třeba díky Janě Maláčové, která je v honu na tradiční voliče ČSSD - seniory, rodiny s dětmi, zaměstnance - doslova brutální.

Schmarcz: Skočí Babiš na Zemanův špek? Žádný premiér nechce vládnout s přeběhlíky

sinfin.digital