KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Andrej Babiš krátce po volbách změnil názor. Jak prohlásil, už nechce odejít ze sněmovny, ani pokud by měl být v opozici. V tom případě se ovšem musí stát lídrem socialistické menšiny, která zanevřela na své strany a pomohla ho zvolit. Zní vám to podivně? Také to divné je! Mohou mu to voliči levice věřit? Už uvěřili – a byla to jejich největší chyba za třicet let.
„Aby nebylo pozdě říkat, měli jsme volit sociální demokracii,“ varoval Jan Hamáček před volbami. Jistě, šlo jen o kampaň, nicméně tento slogan se ukázal být pravdivý. Už v prvním vystoupení po sečtení výsledků se Andrej Babiš snažil vlichotit vítěznému SPOLU a právě před tím, že ANO bude chtít vládnout s ODS, varovala ČSSD své původní voliče, kteří jí utekli k Babišovi. Předseda občanských demokratů Petr Fiala ovšem odcházejícího premiéra okamžitě odpálkoval a vzápětí „Pětka“ podepsala memorandum o společném kabinetu.
Před volbami jsem psal, že nejdůležitější otázkou je, co po nich bude dělat Andrej Babiš, a podivoval jsem se, proč se ho na to nikdo moc neptá – včetně opozice. Kdyby totiž levicoví voliči znali jeho plány a úvahy, sotva by mu dali tolik hlasů. Skandály mu klidně opakovaně odpustili a jeho povolební plány neprokoukli. V důsledku toho, že nemusel nic vysvětlovat, má velká skupina socialistických voličů ve sněmovně místo autentického reprezentanta svých zájmů Andreje Babiše, který tam zastupuje hlavně sám sebe.
