Špatná zpáva pro armádu a obranu Česka

 FOTO: ČTK

Daniel Koštoval

25. 09. 2020 • 12:05
KOMENTÁŘ DANIELA KOŠTOVALA | Česko nesplní svůj závazek vydávat k roku 2024 a následně pak každý další rok 2 % HDP na obranu, potvrdila ve středu ministryně financí Alena Schillerová. Její slova po jednání s ministrem obrany Lubomírem Metnarem neznamenají úplnou katastrofu, ale zásadně špatnou zprávou bezesporu jsou. Proč?

Především jsou tu obranné potřeby a zájmy České republiky. Jejich naplňování vyžaduje v dlouhodobém měřítku výdaje právě na úrovni 2 % HDP, což je historicky dokázaná minimální výše. Psal jsem o tom před časem zde

Nutnost navrácení se na tuto hladinu je o to naléhavější, že jí nedosahujeme už od roku 2004. V součtu to znamená podfinancování naší armády a obranyschopnosti v částce přes 500 miliard korun. Peníze jsou potřeba nejen na nákup nové techniky, ale zásadně také na udržení její bojeschopnosti. Dále na budování nových jednotek a zvětšení armády či výcvik. Na to všechno prostě nebude dost peněz a nelze pak mluvit o řádném zajištění obranyschopnosti státu a plnění aliančních závazků.

Podrýváme schopnosti NATO a tím přispíváme k drolení alianční solidarity. Pracovníci sekretariátu NATO nebo vojáci pracující na strategickém velitelství SHAPE v Belgii nebudou ČR veřejně kritizovat, jen v tichosti vyplní tabulky a předloží své zprávy. Jsou zaměstnanci členů NATO. Ale právě členové NATO a zejména pak USA nemůžou být s českým přístupem spokojeni. V případě Američanů jde o celkově kritický přístup k Evropanům a v sázce je nakonec samotná existence NATO. Pokud USA neuvidí v Alianci vojensky přidanou hodnotu, nemá pro ně žádnou cenu. Evropa už není hlavním kolbištěm v supervelmocenském střetu...

Nedržíme slovo a tím jsme nedůvěryhodní a nepředvídatelní. Podkopáváme si tím prosazování svých zájmů a své kredibility na dlouhá léta dopředu. Nesrozumitelnost nevábí nikoho a nepomáhá ničemu. Je dobře, že ministr Metnar zachránil vývoj rozpočtu na nejbližší tři roky. Nicméně v Česku můžeme brát s relativní jistotou vždy jen rozpočet na následující rok, dál jde jen o nezávazný výhled – rok 2021: 85,4 mld. (1,46 % HDP); 2022: 95,2 mld.; 2023: 101,7 mld. (1,6 % HDP). 

Tou zásadně špatnou zprávou je, že s odmítnutím hranice 2 % HDP v roce 2024 opět vzniká zásadní nejistota, jaké prostředky budou tou dobou k dispozici. Armáda potřebuje plánovat svůj rozvoj dlouhodobě (alespoň 10 let) a střednědobě (5 let). Dvouprocentní závazek jí dával alespoň elementární vodítko v neúnosném jednoročním rozpočtovém systému Česka. Bohužel oznámení ministryně Schillerové není překvapením. Že jdeme cestou nedodržení aliančního závazku, jsem psal již zde.

Příčiny dnešního stavu jsou již v minulém volebním období. Vláda premiéra Bohuslava Sobotky (trojkoalice ČSSD, hnutí ANO, lidovci) sice přijala závazky NATO, ale k navyšování obranného rozpočtu přistoupila jen velmi váhavě a první skutečně rozumně zvýšený rozpočet z roku na rok přišel až v letech 2017/8. 

Ministr Metnar nadále počítá s realizací čtyř projektů (BVP, dělo NATO, protivzdušná obrana krátkého dosahu a malé terénní automobily), jenže zásadních projektů pro armádu je nejméně 30. Co bude s těmi ostatním? Třeba kybernetickou obranou, tedy pokud parlament schválí důležitou novelu příslušného zákona. Budou minimálně odsunuty do budoucna, ale na řadu z nich se prostě nedostane. Trend je přitom opačný – hrozby kolem nás rostou a jejich zvládání vyžaduje stále komplexnější řešení.

A nakonec jedno povzdechnutí. Tak zásadní věc jako je nedodržení závazku přijatého v NATO a mnohokrát nejvyššími českými představiteli potvrzeného, je oznámeno ministryní financí účetním způsobem. Vlastně bez jakéhokoli vysvětlení a patřičné váhy. Měl to udělat premiér a s odpovídajícím zdůvodněním, protože to říká i všem ostatním členům NATO – našim partnerům a spojencům.

SDÍLET