KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Cynik by mohl říci, že tak, jak bude potřebovat. Nicméně pro blížící se hlasování o změnách v ústavě bude o něco přesnější odpověď pro Kreml důležitá. Podle toho, jak dopadnou průzkumy o popularitě Vladimira Putina, se určí, jaká opatření bude nutné přijmout, aby výsledek hlasování působil důvěryhodně. Podle aktuálních čísel podpora ruského prezidenta mezi obyvateli strmě klesá.
Není to tak dávno, co vypukl spor mezi ruskými představiteli a americkou agenturou Bloomberg. Ve zkratce se stalo to, že agentura citovala jednu z ruských sociologických agentur, jmenovitě zpravidla naprosto loajální VCIOM, ohledně popularity Vladimira Putina. Uvedených 27 procent vzbudilo vášnivou reakci z ruské strany. Vjačeslav Volodin, který dříve zastával klíčovou funkci prvního zástupce šéfa prezidentské administrace a nyní sedí v čele Státní dumy, viděl v článku Bloombergu spiknutí proti Rusku. Podobně se vyslovili i další poslanci s tím, že reálný rating je 69 procent. Zpochybňování vysokých čísel podpory prezidenta je opravdu vnímáno jako útok na samotný systém. A částečně oprávněně.
Zjednodušeně lze říci, že v této situaci nelže ani jedna strana. Jen každá prostě používá jinou metodologii. Zatímco vyšší výsledek vychází ze situace, kdy je dotazovaným předložen seznam politiků a oni si mají vybrat, kterému z nich důvěřují (někdy mohou vybrat i více možností), nižší výsledek vychází z metody, kdy respondenti mají sami jmenovat politiky, kterým důvěřují a které by volili. Pominout nelze ani prostý fakt, že se otázky liší. Jedná se o zásadní rozdíl, na druhou stranu ani tak to neznamená, že by byl výsledek pro současný Kreml bůhvíjak skvělý. Právě naopak.
