ANALÝZA KARLA SVOBODY | Rostoucí ceny ropy a blokády v Hormuzském průlivu by teoreticky měly z Ruska udělat hlavního vítěze současné energetické krize. Realita v Ruské federaci je však o poznání složitější. Přestože říjnové příjmy z ropy vzrostou a ministerstvo financí počítá s cenou 92 dolarů za barel, státní kasu vysávají domácí dotace na benzin a masivní škody způsobené ukrajinskými údery na rafinerie.
Zdá se to jako jednoduchá věc. Ropa je dražší, navíc je po ní velká poptávka, která jen tak nezmizí. Jednoduchým závěrem tak je, že státy, které nejsou uzavřeny v Hormuzském průlivu či Perském zálivu, ze situace budou těžit. A pochopitelně, jelikož Rusko obě podmínky bez problémů splňuje, bude z ní benefitovat též. Tvrdit cokoliv jiného by bylo těžkým proviněním proti analytické cti, nicméně je zároveň dobré si i říct, že v ruském kontextu není situace až zase tak jednoduchá.
Nejprve k příjmům. Ty dosáhly za září 2026 výše 450 miliard rublů. Velkou část z toho si ale ukously dotace pro ruské ropné firmy. Ty dostávají peníze (v Rusku nazývané „dempfer“ - tlumič) na to, aby neposílaly ropu a ropné výrobky do zahraničí, ale aby je dodávaly na vnitřní trh. Stát jim doplácí cenový rozdíl mezi výrazně lukrativnějším zahraničním trhem a vnitřním ruským trhem.
Vidět to bylo v minulých měsících, kdy vznikl nedostatek především benzínu a u „dotovaných“ čerpacích stanic se tvořily mnohakilometrové fronty, zatímco ty „komerční“, které prodávaly benzín za 150 rublů za litr, byly bez front. Dempfer právě sloužil u těch prvních, aby držely ceny nízko. A to výrazně snížilo ruské příjmy z ropy za měsíc září.
Situace se mění
Poněkud jinak tomu bude v říjnu. Ministerstvo ekonomického rozvoje oznámilo, že cena ruské ropy pro platbu daní je 92 dolarů. To je výrazný vzestup oproti předchozímu měsíci, kdy činila 67 dolarů. Nejde přitom jen o typ Urals, ale o průměr s o něco dražší a kvalitnější ropou ESPO jdoucí ropovodem z východní Sibiře do Pacifiku a dále do asijských zemí.
Dá se tak očekávat, že příjmy z ropy budou atakovat hranici jednoho bilionu rublů. Tyto peníze budou přicházet v následujících měsících. I přes onen dempfer ruskému rozpočtu zůstane stále hodně peněz. A vzhledem k tomu, že se i přes některé pozitivní zprávy o zprovoznění plavby skrz Hormuzský průliv ceny příliš nesnižují, situace může ještě nějakou dobu pokračovat.
Samo zdanění je poměrně složité, nicméně platí, že Rusko daní ropu spíše při těžbě než při prodeji. To situaci o něco zjednodušuje. Systém je výsledkem tzv. daňového manévru, který prakticky zrušil vývozní cla a namísto toho jako hlavní zdanění zavedl daň z těžby cenných surovin. Vedle toho si ale stát prostřednictvím daně z neočekávaných zisků ukrajuje další část zisků ropných firem. Například na rok 2027 je daň stanovena na 30 % z těchto peněz „navíc“
Rozpor mezi vývozem a kapacitami zpracování
Co ovšem není jasné, jsou objemy, které Rusko vyváží, stejně jako množství ropy, které zvládne zpracovat. Oba údaje jsou utajované. Vladimir Putin přidal na seznam tajných statistik v září ještě další údaje, jako je například zpracování ropy jednotlivými rafineriemi či exportní kontrakty. To vše je nad rámec již dříve skrývaných údajů o těžbě ropy a dalších.
V praxi se tak možnost ověřovat, jaké jsou reálně příjmy z ropy a plynu v ruském rozpočtu, omezuje na informace z ministerstva financí či na agregovaná data z Rosstatu. Moskva utajováním reagovala na ukrajinské údery proti svým rafineriím s cílem znemožnit hodnocení jejich úspěšnosti. Na druhou stranu je patrné i z ukazatelů rozpočtů ruských regionů, že došlo k určitému zotavení v těžařských oblastech. To ukazuje na zlepšení situace v celém ropném sektoru.
„Klíčové“ příjmy z ropy?
Vyšší ceny ropy se Rusku pochopitelně hodí, o tom není vůbec žádný spor. Jenže problém je i v tom, že ani ony nezachraňují ruský rozpočet. Zásadní je snížení těžby z důvodu nemožnosti ji zpracovávat. Vladimir Putin sice poměrně nedávno tvrdil, že 90 procent kapacit ruských rafinerií už zase zpracovává ropu a že ukrajinské útoky znamenaly ztrátu všehovšudy jednoho procenta HDP (což je samo o sobě dost vysoké číslo), o jeho údajích ale panují značné pochyby.
Ropa a zemní plyn přinášejí zhruba 20 procent příjmů státního rozpočtu, ani zdaleka nejsou tak klíčové, jako byly v minulosti. Rusko navíc za leden až září zaznamenalo oproti minulému roku pokles příjmů z uhlovodíkové oblasti o zhruba 17 procent. Může za to pevnější rubl, pokles těžby i problémy ruských rafinerií. Nicméně ať tak či onak platí, že Rusko prakticky jen „dohání“ výpadky z předchozích měsíců. A z toho vychází i prognóza schodku státního rozpočtu 7,3 bilionu rublů.
Rusko tak nemůže příliš jásat. I když jsou pro něj vyšší příjmy z ropy vítanou možností, jak si vylepšit rozpočet, ten hlavní problém je na straně výdajů na válku. Ty v letošním roce opět porostou. Jejich současný plán je zhruba na úrovni dnešního plnění rozpočtu, ale s téměř stoprocentní jistotou se dá očekávat, že pokud válka neskončí, budou ještě o něco vyšší než letos. A to nezachrání ani zlepšení situace v ropném sektoru.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.
