Trump má právo ovládnout Nejvyšší soud i těsně před volbami. Lid mu ale za to může dát stopku

Jan Januš

KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | Kdo bude příštím americkým prezidentem, dost možná rozhodne až Nejvyšší soud USA. V jeho řadách už nyní převládají konzervativci, mající logicky blíže k republikánům. Trump, pokud mu to nezkomplikuje onemocnění covidem-19, nejspíše jejich převahu v příštích týdnech ještě zvýší. To když v Senátu prosadí soudkyni Amy Coney Barrettovou, která by obsadila místo uvolněné skonem Ruth Baderové Ginsburgové. Trump na to má plné právo.

Nejvyšší soud USA má devět členů s doživotním mandátem. Po nedávné smrti liberální soudkyně Ruth Baderové Ginsburgové, jmenované ještě demokratickým prezidentem Billem Clintonem, je nyní jedno místo volné. Na dalších pěti působí soudci jmenovaní republikánskými prezidenty (a to včetně předsedy Johna G. Robertse), na třech pak nominanti demokratů. Donald Trump má u Nejvyššího soudu už dva „své“ soudce a v říjnu mu Senát nejspíše umožní jmenovat na volné místo čtyřicátnici Amy Coney Barretovou. Ta, pokud se nestane nic nepředvídaného, může u Nejvyššího soudu působit desítky let, podle některých názorů třeba i po roce 2050.

Demokratům se to logicky nelíbí. Zvláště když republikánští senátoři znemožnili před minulými prezidentskými volbami projednávání návrhu Baracka Obamy, který chtěl taktéž obsadit místo po právě zesnulém soudci Nejvyššího soudu. A to nikoliv v posledních týdnech či dnech svého mandátu, jako nyní Trump, ale v jeho posledních měsících. Svým způsobem by to mohl být precedent, ale na nic takového se v takto vysoké politice už nehraje. Gentlemanství vystřídal přístup „urvi, co můžeš“.

Zvrat v amerických volbách: Trump si může po smrti Ginsburgové pojistit Nejvyšší soud na desítky let

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital