Udělte amnestii, pane prezidente! Pomůžete celému Česku

 FOTO: DAN MATERNA / MAFRA / Profimedia

Jan Januš

21. 10. 2020 • 06:00
KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | Prezident Miloš Zeman se možná rozpomněl na to, jak by měl vykonávat svůj úřad: ideálně důstojně a ve prospěch České republiky. Alespoň takový byl jeho páteční projev. Pokud by chtěla hlava státu s řešením koronavirové pandemie pomoci i aktivněji a svým způsobem rovněž navázat na včerejší milost udělenou matce pěti dětí, může vyhlásit dobře promyšlenou amnestii a vydat další související akty.

Prezident by rozhodně neměl propustit všechny vězně, ale jen ty, kteří nejsou společnosti nebezpeční a do vězení se dostali spíše souhrou okolností a u kterých lze předpokádat, že se budou po propuštění chovat v mezích zákona. Řešit by mohl rovněž situaci těch, kteří sice nejsou ve vězení, ale ocitají se před soudy. Zeman se při tom může inspirovat například jarním „amnestijním“ návrhem advokáta Petra Tomana. Následuje pět bodů, které ukazují, že by amnestie České republice pomohla.

  1. Propuštěním každého vězně ušetříme

České věznice jsou dlouhodobě přetížené. Poměr vězňů je u nás například v porovnání s Německem, ale i dalšími západními státy, výrazně vyšší. Nelze ovšem konstatovat, že čelíme také vyšší kriminalitě, ta naopak postupně klesá. Vzhledem k nastavení českých zákonů a konzervativní a někdy až zkostnatělé justici se za mřížemi ocitají rovněž lidé, u kterých by stačil alternativní trest, například peněžitá sankce nebo domácí vězení. Rozsáhle se tomu věnuji v knize Tresty budoucnosti, která nedávno vyšla v knižní edici INFO.CZ

Počet lidí v českých věznicích se dlouhodobě pohybuje kolem 20 tisíc, nyní je to o něco méně. Každý z nich vyjde české daňové poplatníky na stovky tisíc korun ročně, většinou se mluví o zhruba 300 až 400 tisících korunách. Nelze sice konstatovat, že propuštěním každého jednoho vězně právě takovouto sumu ušetříme, protože jde o propočet nákladů Vězeňské služby. Každopádně ale platí, že prázdnější věznice méně zatíží státní rozpočet, který se propadá do stamiliardových schodků.

2.  Šíření nákazy v uzavřených prostorech vystavíme méně lidí

Propuštěním části vězňů bychom mohli omezit epidemiologicky nepříznivou situaci, kdy se koncentrují na jednom místě. Podle informací INFO.CZ se i ve věznicích čísla nakažených stále zvyšují. „Věznice jsou na tyto situace připraveny, přijali jsme řadu protiepidemických opatření, máme připraveny izolace. Nemocné vězně, pokud to jejich zdravotní stav vyžaduje, umisťujeme na infekční oddělení v naší nemocnici v Brně. Ve věznicích přijímáme další opatření tak, aby se nákaza dále nešířila,“ sdělila k tomu v polovině října INFO.CZ mluvčí Vězeňské služby ČR Petra Kučerová. S nižším počtem vězňů by se krizové plány logicky zjednodušily, krátkodobě by v případě nutnosti mohlo fungovat i méně strážných a dalšího vězeňského personálu.

3. Ulevme soudům, které mají také problémy s kapacitou

Zdaleka nejde jen o přímo vězněné osoby, ale rovněž o další lidi, kteří se ocitli „mezi“ paragrafy trestního práva. Například advokát Jiří Matzner upozorňoval už na jaře v rozhovoru pro legaltv.cz na situaci těch, kteří přišli o práci a nyní už například nemohou dál hradit peněžité tresty. Matzner tak reagoval právě na „amnestijní“ návrh advokáta Petra Tomana. 

„V médiích jsem zaznamenal, že by také mohlo jít o uložené peněžité tresty. To by dávalo smysl, když stát zároveň uvažuje o tom, jak jednotlivým lidem ulehčit jejich současnou tíživou finanční situaci. Pokud by právě těmto lidem přiznával stát určitou podporu, je otázkou, zda si jen peníze nepřendaváme z levé kapsy do pravé. Myslím, že takováto amnestie by byla z hlediska celkového dopadu dobrým nápadem. Jeden můj klient má například zaplatit peněžitý trest ve výši 100 tisíc korun. Jeho příjem je ale omezen, nyní je prakticky nulový. Hrozí mu ale to, že se peněžitý trest promění na trest odnětí svobody. Chceme ale takovéto člověka zavřít, když se dostal do situace, kterou si objektivně nepřivodil sám? Žádný zájem na tom asi nemáme. Pak tedy zvažme, zda právě tady nemáme prostor upustit od zbytku trestu. K tomu může docházet u každého řízení samostatně, amnestie je ale výhodná v tom, že by k tomu mohlo dojít plošně,“ konstatoval Matzner. 

A zdaleka nejde jen o peněžité tresty, justice musí nyní takovýchto věcí řešit daleko více. Jinými slovy, pokud by se vyřešily centrálně a jedním „aktem“, ulehčilo by to už tak přetíženým soudům, které se samozřejmě musejí samy s nákazou a souvisejícími omezeními vyrovnávat.

4. Propuštění se mohou postarat o své blízké

Toho se ostatně rovněž týkal jeden z Tomanových apelů na prezidenta. „Zvažte prosím využití Vašich pravomocí ke zmírnění současných problémů rodin, jejichž členové vykonávají trest odnětí svobody za méně závažná provinění a nemohou se o ně starat a v tomto složitém období jim pomáhat. Jistě byli potrestáni po právu, ale právě současná situace před nás klade otázku, zda není čas znovu zvážit přísnost jejich trestu,“ uvedl advokát na konci března.

5. Roztočme ekonomiku a pomozme nemocnicím

Pracuje lehce přes polovinu vězňů, často z objektivních důvodů, protože pro ně není dostatek práce. Pokud by se nyní ocitli někteří vězni na svobodě, je možné, že alespoň část z nich by začala vydělávat. Mimo amnestii by pak stát mohl rovněž zvážit například zapojení některých vězňů do nyní potřebných a pomocných činností souvisejících právě s řešením koronavirové pandemie, samozřejmě pokud by s tím sami souhlasili.

SDÍLET