Margaret Thatcherová: Disidentka „jednotné Evropy“, která měnila dějiny

Snad žádný jiný politik, respektive politička od legendárního Winstona Churchilla, který stál v čele britských vlád v letech 1940–1945 a 1951–1955, se do dějin ostrovního státu nezapsal/a tak výrazně jako Margaret Thatcherová. Už jen fakt, že byla první ženou v čele britské vlády, stojí za připomenutí, jakkoli se v jejím případě jednalo o – fakticky vzato – nepodstatnou záležitost; málokterý muž vedl kabinet tak rázně jako ona. To platilo jak o domácí, tak o zahraniční britské politice, včetně té evropské, o níž měla premiérka jasnou, nesmlouvanou představu. Tak se na to pojďme podívat podrobněji.

Thatcherismus

Vítězství konzervativců (toryů), vedených bezprecedentně ženou, Margaret Thatcherovou, v parlamentních volbách v roce 1979, nebylo velkým překvapením, „zlomem“ v moderních dějinách Velké Británie ale ano. 

Voliči se po čtyřiatřiceti letech odhodlali k zásadní změně sociálně-ekonomického statu quo, který nastavily Attleeho labouristické vlády v letech 1945–1951 a na kterém se navzdory skutečnosti, že v letech 1951–1964 a 1970–1974 byli u moci konzervativci, mnoho nezměnilo. 

Důraz na to:

  • že sociální stát (Welfare State) by měl sloužit pouze těm skutečně potřebným
  • že na prvním místě musí fungovat rodina a komunální a charitativní sociální péče
  • že nelze neomezeně utrácet na úkor budoucích generací, a zadlužovat tak nezodpovědně stát
  • že státní vlastnictví nemusí být nutně zárukou správného spravování velkých firem
  • že je třeba chránit národní zájmy...

Zkrátka všechno, co vešlo do dějin pod názvem thatcherismus, si získalo sympatie prakticky ve všech vrstvách britské společnosti a stalo se fenoménem, jímž se historikové, politologové, ekonomové i další tzv. professionals zabývají dodnes.

Pro jedny největší politička všech dob, pro druhé „čarodějnice, kterou půlka Británie nenávidí“. Thatcherovou paradoxně zničil její vlastní úspěch, říká Šmigol

Politická kariéra doma…

Margaret Hilda Robertsová, po sňatku známá jako Thatcherová, budoucí baronka z Kestevenu (1925–2013), ministerská předsedkyně v letech 1979–1990, pocházela z relativně skromných poměrů, což bylo pro její politickou dráhu velmi důležité. 

Po studiích chemie a práv na Oxfordu se naplno vrhla do politiky, v roce 1959 byla poprvé zvolena do parlamentu a roku 1970 se stala ministryní školství ve vládě Edwarda Heathe. 

V roce 1975 pro mnohé překvapivě uspěla ve volbě předsedkyně strany, roku 1979 přivedla torye k vítězství v parlamentních volbách a stala se, jak jsem již řekl, první premiérkou v dějinách země. 

Ve volbách v letech 1983 a 1987 zvítězila rovněž, což jí umožnilo zlomit během své vlády moc odborářských centrál a provést úspěšnou privatizaci. Se stejnou razancí postupovala proti severoirským teroristům a v roce 1982 porazila Velká Británie, v jejímž čele stála, Argentinu ve válce o Falklandy.

Argentinský diktátor Leopold Galtieri se přepočítal, když 2. dubna 1982 obsadil Falklandy. Thatcherová odmítla kapitulovat a na souostroví poslala armádu.
sinfin.digital