Rozlišujme lidi na podiu Rajchlovy demonstrace a lidi pod ním. Někteří by přišli, i kdyby byl premiérem Babiš

Jindřich Rajchl se svou demonstrací pod hlavičkou „Česko proti bídě“ dostal na Václavské náměstí tisíce lidí. V nové epizodě podcastu Česká jízda se Vráťa Dostál s Honzou Paličkou zaměřili na to, kdo stál na demonstraci na podiu, kdo stál pod ním a co si z toho celého máme odnést. Hledat odpovědi jim pomáhal host, kterým byl politolog Aleš Michal.

„Musíme odlišovat lidi pod podiem a lidi na podiu. Na podiu se kromě samotného Rajchla vystřídali lidé, co jsou stejně jako on většinou spojeni už s protesty proti covidu. To, co říkali, jednoznačně spadá do proudu proruského populistického narativu. Pod podiem to ale zdaleka není tak jednoduché, jde o velmi heterogenní skupinu lidí z různých proudů, které spojuje jedna věc v podobě odporu k vládě,“ vysvětluje Michal.

Podle Michala mezi demonstrujícími byla k nalezení malá část přímých podporovatelů Jindřicha Rajchla, zástupci levicových organizací, ale také široké spektrum antisystémových voličů s různou motivací k účasti. „U některých můžeme říci, že jsou naladěni protivládně bez ohledu na to, kdo zrovna v té vládě je. Spousta těch lidí chodila na demonstrace tohoto typu už za covidu a chodí i dnes. Přišli by na stejnou demonstraci, i kdyby byl premiérem Andrej Babiš,“ popisuje různé typy účastníků Michal. „Stejně tak platí, že na velkou část demonstrujících prostě jen zbylo, že tam jsou po boku lidí prosazujících proruský narativ,“ dodává. 

Vráťa Dostál vypichuje fakt, že antisystémová scéna v Česku je vnitřně nesmírně rozpolcená, na což Michal reaguje tím, že tato fragmentace vychází ze samé podstaty protisystémového hnutí. „Radikální řešení vyžadují autokratického vůdce, a těch nemůže být víc,“ vysvětluje Michal. Rajchlovy demonstrace se podle něj od těch Vrabelových liší v tom, že Rajchl odmítá na podiu spolupracovat s komunisty. „Na tom je fascinující, že se zaklíná odmítáním spolupráce s KSČM, a přitom mu místopředsedu dělá Nielsen, který byl vysoký funkcionář komunistické mládeže i po revoluci, kdy na stejném Václaváku provolával v roce 1995 nevyhnutelnost vítězství komunismu,“ glosuje Honza Palička.

Jaký vývoj na antisystémové scéně můžeme čekat a kdo má potenciál stanout v jejím čele? Jaká je historie moderního populismu v Česku a jak na sebe jednotlivé „generace“ populistů navazují a v čem se liší? Poslechněte si celou epizodu.

sinfin.digital