Opravdové pho neexistuje, co kuchař, to recept. U české kuchyně si odpočinu od Asie, říká Šnicerová

Karel Šimůnek

Ve čtrnácti letech se do Česka přestěhovala z rodného Vietnamu, vyučila se kosmetičkou a z počátku nic nenasvědčovalo tomu, že by Natali Šnicerová měla přejít do gastronomické branže, natož v ní prorazit. Díky odvaze, s níž bez zkušeností převzala bratrovo bistro se nicméně Šnicerová do české kulinářské mapy zapsala jako jedna z těch kuchařek, které Čechům přiblížily vietnamskou kuchyni v čele s dnes tak populární polévkou pho. „Opravdové pho vlastně neexistuje. Základ je tradiční a všude podobný, ale i ve Vietnamu, když jdete od severu k jihu, tak všude vám nalijí jiné pho. Je to individuální podle toho, kdo ho vaří,“ vysvětluje Šnicerová v nové epizodě podcastu Chef Arena.

Nebýt toho, že vyučená kosmetička a vizážistka Natali Šnicerová, aniž by měla s vařením nebo vedením restaurace jakékoliv předchozí zkušenosti, převzala bistro v pražském Karlíně po svém bratrovi, možná by si dnes tolik Čechů s radostí nepochutnávalo na vietnamské polévce pho a dalších specialitách vietnamské kuchyně. „Psali o mě, že jsem naučila Čechy jíst pho. To mi přijde trochu přehnané, první jsem nebyla, ale myslím, že jsem jim ho přiblížila. Začátky byly těžké, skočila jsem do toho po hlavě a s nadšením, ale to úplně nestačilo. Bylo to tak trochu pokus omyl, ale brzy se to obrátilo k lepšímu, a ten zlom byl pak docela ostrý. Najednou nám do bistra pro třicet lidí začalo chodit lidí padesát a měli jsme pořád plno,“ vzpomíná na začátky Šnicerová, nyní majitelka bitra Public Chilli na pražském Ovocném trhu.

Do rodného Vietnamu se Šnicerová každoročně vrací a snaží se pokaždé navštívit jiný kout země, kde by mohla načerpat inspiraci. Vysvětluje též, že nic jako opravdové pho neexistuje a záleží na kuchaři, který ho připravuje. „Já se hlavně snažím dělat ho poctivě, kromě masa do něj přidávám i masové kuličky s houbami shitake. Restaurace, kde denně vydávají tři sta porcí, už ho trochu šidí. Tu zředí vývar, aby si ulehčili práci, jindy zas přidají zbytečně moc glutamanu,“ vysvětluje Šnicerová s tím, že dříve v Česku po vietnamské kuchyni mimo tržnice vůbec nebyla poptávka a lidé chtěli jen čínská bistra s poevropštěnými verzemi pokrmů. Dnes se ale situace naštěstí změnila a vietnamská kuchyně patří u Čechů k oblíbeným. „Já mám zase ráda tu českou. Doma ji dokonce vařím raději než vietnamskou, odpočinu si u ní od vší té Asie z práce,“ uzavírá s úsměvem Šnicerová.

Existují vietnamská jídla, která by Češi nepochopili a nejedli? Proč se vyplatí pro některé suroviny jezdit do Vídně? Poslechněte si celý podcast.

Michelinská hvězda mi utekla o dva měsíce. V USA bych dokázal vařit, ale ne žít s rodinou, říká Šáda

sinfin.digital