Audioverze
V roce 1954 vyšel kultovní a drastický román Pán much anglického spisovatele Williama Goldinga. V roce 1974 začala brutální válka mezi dvěma klany šimpanzů v Národním parku Gombe v Tanzanii. Tyto dvě události spolu přímo nesouvisí, ale obě odhalují tvrdou pravdu: v lidech i primátech je zlo hluboce zakořeněné.
Goldingova slavná studie zla v duších dětí, jejíž vznik dobře na INFO.CZ popisuje anglista Ladislav Nagy, vyvolala odpor u mnoha lidí, především těch, kteří věří v čistotu lidského duchovního jádra a román tak považovali za pouhou fantazii – nevěřili, že by děti mohly být tak brutální, a že stačí pár týdnů na opuštěném ostrově a z dětí, mladých dospělých se pomalu smyjí nánosy civilizace, dokud nezůstane holá existence, v níž zvítězí agresivní právo silnějšího.
V podobné situaci se ocitla i slavná primatoložka Jane Goodallová. Když vypukla v roce 1974 válka šimpanzů, musela sledovat, jak její oblíbení primáti, kterým dala jméno a fyzicky se s nimi objímala, promyšleně přepadávají jiné šimpanze, zabíjejí, rvou jim vnitřnosti a odtrhávají končetiny a vraždy radostně oslavují.
Některé drsné scény jí naprosto změnily pohled na primáty: šimpanzi z klanu Kasakela totiž útoky na nepřátele z klanu Kahama pečlivě plánovali, k násilí se připojovaly i samice, některé jedince nezabili, ale zotročili, a tím Jane Goodallovou přesvědčili, že zvířata jsou schopna takového chování, které bylo dosud přisuzováno pouze člověku.
Když válka šimpanzů v Gombe v roce 1978 skončila, zůstalo na „bojišti“ ležet 11 mrtvých primátů, přičemž další tři těla se nikdy nenašla. Konflikt přesto neskončil, protože o pár let později propukl znovu – vítězný klan byl přepaden další skupinou.
Historik Martin Kovář, novinář Pavel Vondráček a anglista Ladislav Nagy spojili tyto dvě události do jednoho dílu podcastu HVĚZDNÉ HODINY LIDSTVA a ptají se, zda jsou zvířata příliš lidská, nebo je člověk příliš zvířecí.
Dozvíte se, že:
- stačilo příliš málo a slavný román Pán much by nikdy nevyšel
- jak dlouho jej William Golding psal
- jak se liší původní rukopis od konečné knihy
- kdo je předobrazem Čuňase, jednoho z hlavních hrdinů knihy
- jaké další podstatné knihy Golding napsal a nakolik se do jeho díla propisuje jeho nechuť k anglické smetánce
- kde autor přišel na ikonický název Pán much
A především stále visí v ovzduší nejdůležitější otázka tématu – opravdu potřebujeme k ukončení konfliktů příchod civilizace, vyšší lidské kultury, „Boha na jeřábu – Deus et Machina“ v podobě armádního důstojníka, jak se to stane v románu, aby lidstvo přežilo, nebo máme dát událostem volný průběh a nechat je dojít do genocidního konce jako v případě války šimpanzů v tanzanském Gombe?
Otázkou také je, zda román Pán much a konflikt v Gombe obrazně nepopisují i současné lidské konflikty, jako jsou ty na Ukrajině a v Gaze.
Poslouchejte podcast HVĚZDNÉ HODINY LIDSTVA, nedá vám sice odpovědi na otázky, ale přiměje vás si je klást.
