Audioverze
České pískovce nejsou jen romantickou kulisou pro víkendové trampy a horolezce. Pod mohutnými skalními převisy se skrývají geologické vrstvy staré desítky tisíc let, které fungují jako dokonalá paměťová karta naší minulosti. Do dalšího dílu podcastu Kořeny přijal potřetí pozvání náš oblíbený archeolog Petr Šída, spolueditor fascinující a oceňované knihy Hinterland (společně s Petrem Pokorným a dalšími autory vydalo nakladatelství Kodudek) nominované na cenu Magnesia Litera. V rozhovoru nás vezme na cestu do doby ledové, vysvětlí, proč tehdejší Evropané milovali oheň, a prozradí, jaké unikáty ukrývají takzvané „Pompeje Českého ráje“. Pusťte si celý rozhovor ve videu.
O čem je tento díl podcastu Kořeny:
Zmatky s názvem: Proč si lidé v knihkupectvích pletou průlomovou archeologickou knihu Hinterland s nacistickým Hitlerlandem.
Mýtus o zmrzlé tundře: Zapomeňte na věčný led a prázdnotu. Naši předkové žili v druhově bohaté mamutí stepi a krajinu cíleně vypalovali, aby v ní dokázali přežít.
Pompeje Českého ráje: Jak obří pískovcový převis Velký Mamuťák zafungoval jako přírodní chladnička a v dokonalém stavu uchoval DNA, prehistorický zvířecí trus i limbové oříšky staré přes 10 tisíc let.
Pravěký tramping a sex: Proč lovci a sběrači trávili léto v malých rodinných skupinách, zatímco na zimu se stahovali do gigantických, k jihu otočených jeskyní, a jaké měly ženy ve kmeni postavení.
Krev v písku a první domácí násilí: Děsivé úrazy ze skal a poškozené kosti mladé ženy, nad kterými by se i dnešním lékařům tajil dech.
Zločin na paměti lidstva: Proč je každý archeologický výzkum vlastně řízenou destrukcí a z jakého důvodu nelegální detektoráři doslova „vytrhávají stránky z knihy naší historie“, čímž ji provždy mažou.
Zajímá vás, jak vypadal běžný den pod skalním převisem před dvaceti tisíci lety? A narazili vědci v písku i na stopy tehdejšího humoru? Vše podstatné se dozvíte v přiloženém videorozhovoru.
O čem je kniha Hinterland?
Hinterland (Zadní země) je čtenářsky vstřícná odborná kniha o severočeských pískovcových krajinách. Pojednává o jejich dlouhodobém vývoji v rozpětí od vrcholu poslední ledové doby po současnost, což na kalendářní časové ose obnáší téměř 20 000 let. Po většinu této nesmírně dlouhé doby nebyly pískovcové krajiny úplně v centru lidského zájmu. Vždy, snad s výjimkou archeologického období střední doby kamenné (mezolitu), to byly spíše „krajiny za okrajem“. Zapadákovy. Ale to ještě neznamená, že byly docela opuštěné. V knize se autoři pokusili ukázat, že po celou dobu hrály velice důležitou roli jako širší součást středoevropských kulturních krajin. A že jsou zajímavé právě tím, jak se v nich netriviálním způsobem proplétá přírodní s kulturním.
Více informací o knize si můžete přečíst ZDE.
