Jak se přestavuje celuózka? Je to jako přesednout z Trabantu do Ferrari, říká Kupková

V čele představenstva velké průmyslové fabriky by ženu možná čekal málokdo. O to zapáleněji ale Kateřina Kupková mluví o tom, jak funguje celulózka Lenzing Biocel Paskov, kterou vede. Přestože ji mnozí mají zažitou jako celulózku na papírenskou buničinu, ta se tu už deset let nevyrábí a celý závod prošel masivní přestavbou a modernizací. „Bylo to jako přesednout z Trabantu do Ferrari,“ vzpomíná na transformaci Kupková.

Celulózka Paskov má bohatou historii. Postavena byla na zelené louce v osmdesátých letech minulého století, její historie se ale váže na o sto let starší továrnu ve Vratimově. Asi jen stěží si tehdejší zakladatelé představovali, že fabriku jednou povede žena. 

Kateřina Kupková by jistě předčila jejich očekávání. „Původní vratimovská fabrika byla velmi neekologická. Přesun do Paskova znamenal na tehdejší dobu velmi moderní závod. Nicméně v roce 2010 si náš tehdejší pan majitel řekl, že pokud chceme dále fungovat, musíme se posunout dál. Došlo k prodeji rakouské společnosti Lenzing, která je lídrem v oboru,“ popisuje historii Kupková s tím, že v následujících třech letech se na modernizaci investovalo 150 milionů eur. V Paskově se díky tomu dnes nevyrábí papírenská, ale viskózová buničina. „Je vlastně jedno, jestli vyrábíte papírenskou nebo viskózovou buničinu. Kroky jsou stejné, co je jiné, je ten chemický proces, který ve varně probíhá, a další následné chemikálie jsou jiné. Zásadně jiný je regenerační proces,“ vysvětluje Kupková. Provoz je dnes podle ní nejen ekologický, ale díky moderním technologiím i plně energeticky soběstačný.

Jak vypadá samotný výrobní proces? Na co vše se následně viskózová buničina používá? A jak velký průmyslový podnik zvládá dopady koronavirové krize? Poslechněte si celý podcast.

Aby na západě brali českou firmu za kvalitní, musí být kvalitnější než ostatní, říká Kadlecová

SDÍLET
sinfin.digital