Koučink – slovo opředené tak trochu mlhou nejasností a nepochopení. Podle profesionální mezinárodně certifikované koučky Markéty Adamíkové už zdaleka nejde jen o nějaké napravování chyb, ale o nástroj práce sám na sobě. „Jít na první koučink je tak trochu jako jít na první rande. Také tam jsou obavy a očekávání, jak si s koučem sednete a pak rozhodnutí, zda v tom budete pokračovat, které činí jak klient, tak kouč. Následně vzniká vztah, kterým se klient může rozvíjet,“ vysvětluje Adamíková v nové epizodě podcastu Podnikatelka. „Zároveň platí, že mluvit o koučinku je jako mluvit o sexu. Dokud to nezkusíme, také vlastně nevíme, o čem mluvíme,“ dodává s nadsázkou.
„Koučů je dnes strašně moc, ale těch dobrých je myslím naopak strašně málo,“ říká Adamíková. Člověk se zájmem o koučink by se podle ní měl zajímat o to, jaké má daný kouč certifikace a zkušenosti. A záleží i na tom, jak si spolu sednou. „Kouč není mentor, neradí, ale pomáhá hledat klientům jejich vlastní odpovědi a najít je v nich samých. Zároveň i zná své hranice a ví třeba i to, kdy klientovi doporučit psychoterapii,“ popisuje práci kouče Adamíková. „Snažím se klientům vytvářet prostředí, v němž si sami mohou definovat, kam se vlastně chtějí posunout. Ne kam se musí posunout, ale kam se posunout doopravdy chtějí,“ říká v podcastu Podnikatelka.
Jaký je rozdíl mezi koučováním mužů a žen? A co vše musí člověk splňovat, aby se sám mohl stát dobrým koučem? Poslechněte si celou epizodu.
