Audioverze
Plýtvání potravinami je ostudným rysem moderní civilizace. A na rozdíl od jiných problémů tu lze celkem snadno identifikovat hlavního viníka, jímž jsou domácnosti. Jak může být v této věci nápomocen maloobchodní řetězec? A co dalšího v oblasti udržitelnosti podniká? Nejen o tom si do podcastu Trendy v udržitelnosti přišel popovídat vedoucí oddělení kvality a koordinace udržitelnosti ve společnosti Penny Petr Baudyš.
V Evropské unii se ročně vyhodí 60 milionů tun potravin. Vzniká tak škoda v odhadované výši 132 miliard eur. Vzhledem k tomu, že Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje průměrnou roční spotřebu potravin jednoho člověka na jednu tunu brutto, vyhazují Evropané každoročně potraviny, které by uživily celou Itálii. Je zřejmé, že tento stav je v přímém rozporu s principy udržitelnosti a je třeba pracovat na nápravě.
Principy udržitelnosti si naopak osvojila společnost Penny, která provozuje největší síť obchodů s potravinami v Česku. Host podcastu Petr Baudyš má na starost mimo jiné to, aby se v cestě za udržitelnými cíli postupovalo koordinovaně.
„Udržitelností se zabývá každé oddělení. Nákup hlídá, abychom měli české výrobky; marketing dělá sociální témata; stavební oddělení řeší, aby maximum našich obchodů byly dřevostavby, úsporné stavby s fotovoltaikou. Mou rolí je to koordinovat, což je z mého pohledu příjemnější než to řídit. Protože celá udržitelnost je tak trochu emocionální oblast, lidi to chtějí dělat a jsou v tom velmi iniciativní, je ta koordinace důležitá. Takže já tu agendu propojuji tak, aby každý dělal to, co má,“ říká Petr Baudyš v podcastu, který vzniká ve spolupráci s projektem [ta] Udržitelnost.
Trvanlivé i čerstvé
Většina potravinového odpadu (50 až 60 procent) vzniká v domácnostech, následují zpracovatelský průmysl (20 procent) a gastronomie (12 procent). Až poté je s 11procentním podílem maloobchod. Proč si tedy řetězec Penny bere toto téma za své? Petr Baudyš sahá pro příměr právě k hospodaření domácností.
„Vždy, když musím doma něco vyhodit, jsem naštvaný. V zásadě lidé vyhazují potraviny ze dvou důvodů: buď nerozumí informacím na obale, nebo špatně plánují. Pro nás jako řetězec je podstatné to druhé, tedy správně plánovat, abychom měli dostatek potravin a zároveň je nemuseli vyhazovat. Toto naplánovat v tom obrovském množství, není snadné. Další věc je náš obchodní model: máme spíše menší prodejny v menších městech, což vyžaduje jiný přístup než u konkurence, která má třeba pár velkých obchodů. Čili to téma řešíme dlouhodobě, nejen po schválení zákona o potravinách a povinnosti spolupráce s potravinovými bankami,“ říká manažer Penny a dodává, že řetězec dokonce pomohl potravinovým bankám vybudovat síť skladů.
Spolupráce s potravinovými bankami se podle Baudyše týká spíše trvanlivého zboží. Co ale s potravinami čerstvými, které se nacházejí na hraně životnosti?
„V průběhu covidové pandemie jsme zahájili spolupráci se zoologickými zahradami, které v té době neměly peníze na krmivo. Nápad přišel z obchodu – což mě vždy potěší, když přijde námět zespod a ne z centrály – a ten se hezky snoubil s naším mottem ‚Dobrý soused‘. Lidé z obchodu vědí, kdo a co je kolem, kde je zoo, jaká je v okolí škola a podobně. Takže se rozjel tento nápad, já jsem navštívil několik zoologických zahrad – a je to velmi zajímavé, protože v každé zoo mají trochu jiná zvířata, která jedí jiné věci. Tak jsem se dozvěděl, že třeba ptáci nejedí kiwi,“ upozorňuje Petr Baudyš.
Nicméně i když Penny zásobuje 37 zoologických zahrad, pro 430 obchodů je to podle manažera stále málo, a tak řetězec vymýšlí další aktivity. Jedna z nich se překvapivě týká suchých rohlíků.
„Řekl byste suchý rohlík. Jenže jsme prodali pět milionů kusů na strouhanku, takže i takováto věc velmi dobře funguje. A poslední iniciativou jsou naše tašky, Penny balíčky, které obsahují pečivo z předchozího dne, ovoce, zeleninu, mléčné výrobky a uzeninu s blížícím se datem spotřeby. Prodáváme je za 79 korun, ale zákazník tím získává potraviny ve dvojnásobné hodnotě,“ přibližuje Petr Baudyš program, který částečně reaguje na fakt, že zatímco se v Evropě na jedné straně vyhodí jídlo pro 60 milionů lidí, na druhé straně si 42 milionů Evropanů nemůže dovolit kvalitní jídlo každý druhý den.
E i S
Petr Baudyš uvádí, že programy Penny na omezení plýtvání potravinami pomohly zachránit 900 tun potravin. Ačkoli ten údaj může znít omamně, Baudyš si klade další mety.
„Osobně jsem s těmito počty spokojen, ale je třeba si uvědomit, že ideálně by nám nemělo zbýt nic. Dobrý hospodář je ten, kdo si nakoupí a v lednici mu nic nezbyde a nic nevyhodí. Nepotřebuji soutěžit s konkurenty o to, kdo kolik ušetřil, daroval, zachránil... Umění je nakoupit tak, abych prodal. Je to věc řádného plánování, pomoci mohou nové technologie a vše to dobře skloubit. Ale jsem samozřejmě rád za balíčky a potravinové banky, protože to dobře funguje,“ říká manažer.
Z iniciativ Penny je zjevné, že se řetězec snaží spojovat aspekty E a S ze zkratky ESG, tedy Environmental a Social. Klimatická stopa potravinářského sektoru je značná, proto je škoda každého nesnědeného jablka. „Pokud můžete někomu potřebnému pomoci tím, že mu darujete jídlo, je to skvělé. To je smysl spolupráce s potravinovými bankami, které zásobují dětské domovy, seniory a lidi v potížích trvanlivými potravinami. Ty čerstvé si u nás lidé s velkou slevou kupují sami, takže ty dva modely se dobře doplňují,“ líčí Petr Baudyš sociální přínos.
Udržitelné aktivity z oblasti sociální ve společnosti Penny zastupují i další iniciativy, například i letos společnost pořádá pro své zákazníky online kurzy první pomoci vedené lektorem Markem Dvořákem.
Jak v Penny fungují potravinové sbírky? Mají větší moc omezit plýtvání potravinami technologie, nebo zákazníci? A co může pro snížení objemu vyhozených potravin udělat každý z nás? I to se dozvíte v podcastu Trendy v udržitelnosti.
