Audioverze
Někdy se v dějinách stane, že se spojí geniální hudba, geniální aranžmá a geniální umělci a vznikne něco, co vyryje do mozku nesmazatelnou vzpomínku. V tomto případě vzpomínku trvající už čtyřicet jedna let.
Historik Martin Kovář, anglista Ladislav Nagy a novinář Pavel
Vondráček se v dalším díle podcastu HVĚZDNÉ VTEŘINY
SPORTU přiznají k tomu, že to, co v roce 1984 spatřili
na televizní obrazovce, v nich dodnes vyvolává záchvaty patosu, a
to přesto, že jsou v podstatě cynici.
Britský
krasobruslařský pár Jayne Torvillová a Christopher Dean tehdy na
Zimních olympijských hrách v Sarajevu předvedli absolutní
vrchol sportu a estetiky, který se dodnes řadí mezi naprosté
ikony lidského umu. Byl to také jeden z nejsledovanějších
přímých přenosů v dějinách sportu.
Jak se
vlastně stalo, že dva umělci z neledové země ovládli
sarajevské kluziště a dostali samé šestky za umělecký dojem?
Jak náročné bylo zkrátit Bolero Maurice Ravela na přijatelnou
míru? Proč Jayne a Christopher na začátku představení dlouze
stojí a pak ještě déle klečí, zatímco hudba již hraje? Jak se
tito představitelé ladného sportu vypořádali se závěrečnou hudební kakofonii? A jak reagovali lidé v hledišti
na závěrečné položení se na led?
Co se všechno
muselo spojit, aby tento výkon v menšinovém (a přeci jen
zjemnělém) sportu strhl naprosto všechny? Tvořili tito
krasobruslaři pár nejen na ledě, ale i v soukromí? Jaký byl
jejich další život? A proč už dnes není možné překonat
jejich výkon?
To vše – včetně mnoha možná neznámých drobností ze zákulisí – se dozvíte v našem podcastu.
Poslouchejte, dívejte se a pusťte si tento záznam:
