Nová americká administrativa Donalda Trumpa svými kroky, zejména uvalováním cel, rozvířila vody světového obchodu. Tomáš Kolář z Linetu, Václav Muchna z Y Softu a Petr Pudil z bpd partners v podcastu Innovate or Die! portálu BusinessInfo diskutovali o tom, co tyto změny znamenají, jak se promítají do tzv. „weaponizace byznysu“ a jak by na ně měla Evropa i české firmy reagovat.
Co se v rozhovoru dozvíte:
- Jak byznysmeni vnímají nová americká cla a strategii Donalda Trumpa.
- Proč se první věty německého kancléře Friedricha Merze po jeho zvolení zapíšou do historie.
- Co přinese „weaponizace” byznysu.
- Proč má Evropská unie v USA špatnou pověst.
Nová americká administrativa Donalda Trumpa nenechala nikoho na pochybách, že to s protekcionistickou politikou myslí vážně. Debata proběhla v době, kdy oznámila, že uvalí cla ve výši 25 procent na dovoz z Evropské unie.
Podle ředitele společnosti Linet Tomáše Koláře je pravděpodobné, že nějaká cla opravdu uvalena budou a je třeba se připravit na různé scénáře, včetně přesunu výroby do USA.
Václav Muchna, zakladatel Y Soft, vidí v krocích Trumpa dlouhodobější strategii: „Už během prvního volebního období Trump říkal, že jeho cílem je přimět firmy k tomu, aby vyráběly v Americe. Myslím si tedy, že jeho skutečným cílem je opravdu dostat firmy do Ameriky.“
Petr Pudil, investor a spoluzakladatel bpd partners, souhlasí: „Donald Trump nyní naplno manifestuje to, čeho chtěl vždy dosáhnout – tedy rozvrátit neoliberální obchodní pořádek. Cla jsou pro něj nejen nástrojem k prosazení jeho geopolitických a strategických zájmů, ale současně i fiskálním nástrojem.“ Tento vývoj označuje jako „regionalizaci globalizace“, kdy firmy musí být blíže svým zákazníkům.
Weaponizace byznysu: Nová realita světového obchodu
V této souvislosti se mluví o „weaponizaci byznysu“. Co si pod tím představit?
„Hypoteticky si vezměme, že ta cla budou skutečně zavedena,“ říká Tomáš Kolář. „Cla ale nikdy nepřicházejí samostatně, vždy spustí reakci v podobě recipročních opatření. Ve střednědobém horizontu to ovlivní ceny na jednotlivých trzích, protože budou zatíženy cly – což lze v podstatě vnímat jako další daň, která do byznysu vstoupí.“ Dodává, že klíčovou roli sehrají i emoce.
Petr Pudil rozvádí koncept weaponizace do dvou rovin: „První je samotný seznam položek v celních tarifech. Ve všech zemích už vypukl, nebo brzy vypukne, obrovský boj o to, aby se konkrétní výrobky na seznam nedostaly.“ Druhá, závažnější rovina podle něj spočívá v tom, že „se dostáváme do situace, kdy vlády začínají určovat vítěze a poražené. To je zásadní rozdíl oproti liberálnímu pojetí globální ekonomiky.“
Zásadní je podle něj i to, že „poprvé v historii už klíčové technologie nejsou primárně kontrolovány státy, ale soukromým sektorem. Státy, které chtějí být globálními lídry, se nyní snaží získat nad těmito technologiemi vliv.“
Jak by měla zareagovat Evropa? Co můžou konkrétně dělat české firmy? Jak se podniká v USA? A proč je důležité uchovat si liberální demokratický režim? Celou debatu si můžete pustit na portále BusinessInfo.
