Audioverze
Češi mají kolektivistickou mentalitu ovcí, kdy čekají, až se o ně postará ruka státu. Tomu odpovídá i naše rozkydlá ekonomika. Jak být svěží a fresh jako proslulý alpský tygr?
Švýcarsko. Pro mnohé symbol úspěchu, stability a dokonalé organizace. V novém dílu Zlámalová vysvětluje jsme si s Lenkou povídali o tom, co dělá Švýcarsko skvělým a jestli má smysl ho stále brát jako vzor.
Rychle jsme narazili na jeden zásadní rozdíl – mentalitu lidí. Češi, na rozdíl od Švýcarů, často spoléhají na stát, zatímco tamní občané staví na individualismu, samostatnosti a odpovědnosti. Romům se posmíváme, že čekají s nataženou rukou, ale v národním měřítku jsme vlastně stejní.
Decentralizace moci a co na to Čína
Velkou roli hrají švýcarská referenda. Zkuste si představit, že bychom mohli hlasovat o každé důležité otázce, která ovlivňuje náš život. Ve Švýcarsku je to realita, která drží politiky při zemi a občany aktivní. U nás převládá skepse – možná z historických zkušeností, možná kvůli dnešní pasivitě. Češi čekají, že stát vyřeší problémy za ně, ale to se nestane.
A právě tady se nabízí otázka: neměli bychom to změnit? Jak budovat nejen ovčanskou, ale aktivní občanskou společnost? A nepodporuje závislost na EU právě tuto pasivitu? Nestává se nakonec tato organizace koulí na noze občanské aktivity?
Přišla řeč i na to, proč jsou Číňané – přestože mají centrální řízení – v životě mnohem aktivnější než Češi.
