Nejvýše postavený český soudce Robert Fremr se vrací do Česka a mění plány: Bude místopředsedou Vrchního soudu

Předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl dnes svým místopředsedům oznámil důležitou personálii: od 1. dubna se dalším z nich stane končící první místopředseda Mezinárodní trestního soudu v Haagu Robert Fremr, o němž se loni mluvilo jako o možném novém předsedovi Nejvyššího soudu. Do této funkce jej favorizovala i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), prezident Miloš Zeman se ale v květnu rozhodl jmenovat Petra Angyalossyho. 

Robert Fremr, jeden z dosud nejvýše postavených českých právníků a největších specialistů na trestní právo, se chtěl po skončení svého mandátu v Haagu původně vrátit k Nejvyššímu soudu i jako řadový soudce. Po Dörflově nabídce, která mimo jiné spočívá i v záměru vybudovat u soudu analytické oddělení, jež má mít právě Fremr na starosti, ale požádal o přeložení k Vrchnímu soudu v Praze. „Svůj záměr vrátit se na Nejvyšší soud jsem změnil poté, kdy mne předseda Vrchního soudu Praze Mgr. Luboš Dörfl, PhD. oslovil s nabídkou podílet se na jeho projektu zvýšení odborné úrovně a prestiže Vrchního soudu v Praze,” popsal svou motivaci.

„Na Vrchním soudu jsem strávil jako soudce 15 let, soudil jsem zde své největší případy, mám k němu proto stále osobní vztah. Projekt pana předsedy, tak jak mi ho představil, se mi jeví jako ambiciózní a velmi náročný. Ale právě takové výzvy mne vždy nejvíce lákaly. Navíc věřím, že při plnění úlohy, kterou mi pan předseda hodlá v tomto projektu svěřit, bych mohl uplatnit i své zkušenosti z vedení Mezinárodního trestního soudu,“ dodal Fremr.  

„JUDr. Fremr je osobnost s vysokou odbornou i morální autoritou, a já si od naší spolupráce slibuji velký pokrok v mém záměru rozvoje Vrchního soudu v Praze. O některých konkrétních projektech jsme s JUDr. Fremrem v poslední době hovořili, a výborně jsme si v tom rozuměli,“ řekl Luboš Dörfl. „Náplní místopředsednické funkce JUDr. Roberta Fremra bude realizace projektu odborných stáží soudců krajských soudů a zapojení se do činnosti vedoucích ke sjednocování judikatury. Vzhledem k jeho působení a ke zkušenostem v prestižní mezinárodní justiční instituci bude také jeho úkolem vybudování analytického oddělení a oddělení mezinárodní justiční spolupráce u pražského vrchního soudu,“ popsala pak náplň Fremrovy místopředsednické funkce tisková mluvčí Vrchního soudu v Praze Kateřina Kolářová.

Široce respektovaný Robert Fremr, který se stal v oblasti trestního práva Právníkem roku 2019, tak jistě pomůže Vrchnímu soudu i v reputační rovině. Instituce totiž právě čelí několika problémům, spojeným například s trestním stíháním soudce Zdeňka Sováka.

„Justice je tu proto, aby sloužila společnosti, proto k ní musí být otevřená,“ říkal Robert Fremr v loňském rozhovoru pro INFO.CZ. Soudci podle něj mají například komunikovat s veřejností i po vynesení rozsudku a dovysvětlovat jej. „Taková je i moje zkušenost z Mezinárodního trestního soudu. Po každém důležitém rozhodnutí, kde lze očekávat zájem medií a veřejnosti, připraví soudce i takzvané summary, které se publikuje na našich webových stránkách. Využívají se také takzvané Q&A, tedy otázky a odpovědi ke konkrétnímu rozhodnutí. Ty se zaměřují na to, co může být pro média a veřejnost složité nebo nesrozumitelné.“

Ministryně Marie Benešová na Fremrovi oceňuje například to, jak se dokáže vypořádat s takzvaným justičním ping-pongem, kdy si jednotlivé instance posílají věci mezi sebou. „Soudce, který přezkoumává rozhodnutí nižšího soudu, by se podle mě měl především snažit věc sám skončit. Pokud tam tedy neshledá nějaké zásadní pochybení, které sám napravit nemůže. Procesní předpisy mu k tomu dávají podle mého dostatečný prostor, vyžaduje to ovšem určitou kreativitu. Pokud ale nadřízenému soudu nezbývá, než věc nižšímu soudu vrátit, měl by pokyny pro nižší soud formulovat natolik konkrétně, aby ten měl ve věci jasno. A nehrozil tak nechvalně známý soudní ping-pong,“ shrnul soudce další ze svých zásad ve zmíněném rozhovoru.

Robert Fremr loni v lednu u příležitosti ocenění titulem Právník roku uvedl, že za svůj vůbec největší profesní úspěch považuje postupně získaný respekt kolegů: „Věřím, že ten stál za mým profesním postupem z Obvodního soudu pro Prahu 4, přes Městský soud v Praze, Vrchní soud v Praze až k Nejvyššímu soudu, i za zvolením prvním místopředsedou Mezinárodního trestního soudu svými kolegy z různých zemí světa. A doufám, že ten byl i důvodem udělení ceny Právník roku.“ 

A má rovněž ojedinělé zkušenosti z Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu a jeho slova o tehdejších událostech, o něm rovněž mnohé ukazují: „Nějakou dobu jsem se na to připravoval. Většina literatury je tehdy podávala poněkud jednostranně. Tak, že Hutuové byli ti zlí a Tutsiové ti hodní. Reálně to tak ale nebylo, když se podíváte do historie, byly tam doby, kdy vládnoucí tutsijská dynastie Hutuy neuvěřitelným způsobem diskriminovala. A pak mi do jednací síně přicházeli jako svědci lidé, kteří ani nebyli schopni vysvětlit, proč vzali mačety a zabili své přátele, nebo dokonce příbuzné. Přitom rodina v Africe je velmi soudržná. Stěžejní roli tehdy sehrála davová atmosféra, podporovaná rozhlasem, který dokázal lidi neuvěřitelně manipulovat, posílal je zabíjet ‚šváby'. Přátelé se vraždili i v Jugoslávii, ve Rwandě to ale bylo v naprosto ojedinělém měřítku. Lidstvo by se z toho mělo poučit.“ 

Rwandská genocida byla efektivnější než nacistická a hrozí znovu, říká soudce Fremr

SDÍLET
sinfin.digital