Tlak na povolení pomoci při sebevraždě sílí. V Rakousku už nařídil změnu Ústavní soud

Rakousko je po Německu už druhou sousední zemí Česka, v nichž bude mít člověk možnost požádat jiného člověka, aby mu pomohl ukončit život. Rozhodl o tom rakouský Ústavní soud. Někteří čeští odborníci však varují před tím, aby si Česko bralo z Německa a Rakouska příklad. Uzákonění práva na asistovanou sebevraždu nadále považují za snadno zneužitelné a vzhledem k dnešním možnostem medicíny i zbytečné.

Rakouští ústavní soudci přitom podobně jako v březnu jejich němečtí kolegové výslovně neřekli, že asistovaná sebevražda by měla být zákonem povolená. Pouze konstatovali, že ne všichni lidé (či firmy), kteří jinému na jeho vlastní svobodnou žádost pomohou zemřít, mohou být kriminalizováni. Podle rozhodnutí rakouského soudu dosavadní právní kvalifikace, která jakoukoliv pomoc při sebevraždě považuje za trestný čin, porušuje „právo na sebeurčení“. A proto příslušný paragraf s účinností začátku roku 2022 v rakouském trestním zákoně zrušil.

Do té doby mají zákonodárci čas na to, aby nalezli zákonný způsob, jak asistovanou sebevraždu povolit, ovšem zároveň zabránit možnému zneužití její legalizace. Způsob, kterým bude možné člověku v Rakousku dovoleno „asistovat“ při sebevraždě tak zatím zůstává neznámý. Jisté ale je, že „asistent“ už nesmí být paušálně kriminalizován.

Soud tak rozhodl na základě ústavní stížnosti čtyř, těžce nemocných žadatelů a jednoho lékaře, kteří de facto žádali v Rakousku o povolení eutanazie. Dožadovali se totiž zrušení trestní odpovědnosti nikoliv jen za „účast na sebevraždě“, ale i „zabití na žádost“. Pokud by jim soud vyhověl, bylo by v Rakousku možné, podobně jako třeba v Nizozemí, zavést „eutanazii“, tedy službu „ukončení života“ člověka, který o to požádá. Tato „služba“ ale zůstala i nadále „trestná“. Soudci vyhověli stěžovatelům pouze v tom, že nelze trestat pomoc při sebevraždě.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital