Analytici si proklepli ukrajinskou armádu a došli k jednoznačnému závěru: Proti Rusku by neměla šanci | info.cz

Články odjinud

Analytici si proklepli ukrajinskou armádu a došli k jednoznačnému závěru: Proti Rusku by neměla šanci

Ukrajinský prezident Petro Porošenko sice v úterý varoval před hrozbou „skutečné války“ s Ruskem, ale západní analytici považují tento scénář za nepravděpodobný. Porošenko sice slibuje „připravit armádu“ a „posílit hranice“, v případném konfliktu by Ukrajina narazila na mnohem silnějšího protivníka, upozornil časopis Newswek na svém webu. Ačkoliv Ukrajina od roku 2014 stav ozbrojených sil notně zlepšila, s Ruskem se nemohou srovnávat, ať jde o počty vojáků, výzbroj, vybavení či vojenské výdaje.

Po rozpadu Sovětského svazu se na Ukrajině nacházelo asi 5000 jaderných zbraní, což představovalo třetí největší jaderný arzenál na světě, po Rusku a Spojených státech. Ale nový nezávislý stát neměl ani technologie k odpálení těchto zbraní, ani prostředky na údržbu, a tak se v zájmu zachování míru s Ruskem vzdal většiny svých zbraní hromadného ničení a zbytek zničil za finanční pomoc. Bez jaderného odstrašení a se slabými konvenčními silami se Ukrajinci ukázali být bezmocní vůči anexi Krymu po svržení prokremelského prezidenta Viktora Janukovyče a namáhavě se potýkali s povstáním proruských separatistů na východě země, připomněl časopis.

Ukrajinské ozbrojené síly, které byly v pondělí uvedeny do plné bojové pohotovosti, čítají podle ukrajinského ministerstva obrany asi 250 000 osob, včetně asi 204 000 vojáků. Toto číslo ale zůstává ve stínu odhadů, že ruské síly čítají 1,9 milionu lidí (včetně 1,013.628 vojáků).

Ruské vojenské výdaje, které loni dosáhly 66,3 miliardy dolarů (asi 1,5 bilionu Kč), také přesahují ukrajinské ve výši 3,6 miliardy dolarů (asi 82 miliard Kč), alespoň podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI). Rusko má také největší tankovou armádu na světě s přibližně 20 000 stroji.

Ukrajinská vláda loni tvrdila, že jen podporu východoukrajinským povstalcům skrytě poskytovalo 680 ruských tanků, což bylo více než mají britské a německé tankové jednotky dohromady. Moskva popírá poskytování vojenské pomoci povstalcům v Donbasu.

Pokud jde o ukrajinské námořnictvo, o většinu lodí přišlo při anexi Krymu a o další tři při nedělním incidentu. Ačkoliv nehoda v plovoucím doku minulý měsíc dočasně vyřadila jedinou ruskou letadlovou loď, černomořské loďstvo čítá desítky bojových plavidel a ruské námořnictvo se chystá do konce roku převzít dalších 26 lodí.

Ukrajinský válečný stavUkrajinský válečný stavautor: Info.cz

Ukrajina je „žalostně nepřipravená na námořní boj proti Rusku“ a případný ruský obojživelný útok na azovské pobřeží Ukrajiny „by narazil jen na slabý odpor“, předpověděl komentátor Michael Bociurkiw v televizi CNN.

Při anexi Krymu přišla Ukrajina také o desítky letadel. Mnoho dalších, které zůstaly v ukrajinských rukou, není s to vzlétnout. David Axe v blogu War Is Boring v dubnu 2014 napsal, že Ukrajina měla v době ruské anexe letuschopných 16 stíhaček Su-27, 24 stíhaček MiG-29, 35 bombardérů Su-24 a 24 bitevníků Su-25 a že „jen 15 procent“ ukrajinských letounů bylo bojeschopných.

Novější hodnocení z pera ukrajinských analytiků po říjnové katastrofě Su-27, kdy o život přišel ukrajinský a americký pilot, uvádí, že letectvo momentálně sestává ze 17 Su-27, 21 MiG-29, 13 Su-25, tuctu Su-24 a 46 cvičných strojů L-39, které mohou být nasazeny i v roli lehkých bitevníků. Ukrajinci mají také těžká transportní letadla, průzkumné stoje a vrtulníky.

INFOGRAFIKA: Ruští žoldáci ve světěINFOGRAFIKA: Ruští žoldáci ve světěautor: INFO.CZ

V loňské zprávě americké armádní rozvědky DIA o vojenské síle Ruska se uvádí, že ruské letectvo zahrnuje 141 bombardérů, 420 stíhaček, 345 stíhacích bombardérů, 215 bitevníků, 32 letadel pro elektronický boj a průzkum, šest letadel včasného varování a velení, 15 tankerů, 122 těžkých transportních letadel a 198 cvičných strojů. Letos do provozu vstupují ještě modernější stroje.

Ukrajina není členem NATO, a tak západní aliance není povinna přijít na pomoc v případném střetu s Ruskem. Pokud by tak NATO učinilo, experti varují, že by aliance mohla utrpět těžké ztráty, poznamenal Newsweek.

Kerčský průliv autor: INFO.CZ

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud