Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Jak si Peking podmaňuje Evropu včetně Česka a proč se pořád vliv Číny nebere tak vážně

ANALÝZA: Jak si Peking podmaňuje Evropu včetně Česka a proč se pořád vliv Číny nebere tak vážně

Evropané věnují rozšiřování čínského vlivu mnohem menší pozornost než je tomu v případě putinovského Ruska. Čínská hrozba je podceňována, přestože snahy Číny jsou ve skutečnosti mnohem sofistikovanější a svým způsobem účinnější než ty ruské, tvrdí letošní zpráva o čínském koordinovaném pronikání do Evropy.

Autoři této zprávy shrnují, v jakých oblastech a jak konkrétně se čínský vliv v Evropě projevuje, a uvádějí řadu doporučení, jak se Evropa může (respektive by měla) tomuto vlivu bránit.

Rychle rostoucí snahy Číny o získání politického vlivu v Evropě a její sebevědomá propagace vlastních autoritářských myšlenek představují podle nich závažnou výzvu pro liberální demokracii, jakož i evropské hodnoty a zájmy.

Zprávu zpracoval Berlínský Mercator Institute for China Studies (MERICS) a Global Public Policy Institute (GPPI).

Čínský vliv se podle autorů studie projevuje jednak otevřeně (především formou investic a půjček), jednak skrytě, na úrovni zpravodajské činnosti, již lze často těžko odhalit.

Skryté působení může zahrnovat navazování osobních vztahů a vytváření sítí kontaktů posilovaných např. formou pozvání do Číny se servisem „all included“. Pronikání se zaměřuje na tři velké oblasti: na politické a ekonomické elity, média a veřejné mínění a na občanskou společnost a akademické kruhy.

Čínské snahy pak podle zprávy sledují tři hlavní cíle: 1) vytvoření sítě globální podpory k prosazování vlastních specifických stanovisek a politické agendy; 2) oslabení spojenectví Západu, jak v rámci Evropy, tak i přes Atlantik; 3) pozitivnější vnímání Číny ve světě.

Zatímco se v evropských společnostech ozývají „pragmatické“ hlasy, které tvrdí, že nejde o nic jiného než obchod a hospodářskou spolupráci s Čínou, autoři zprávy upozorňují, že „veškeré evropské interakce s Čínou v jakékoli oblasti mají silný politický podtón“ – jak ostatně potvrzují množící se zprávy o ústupcích čínskému režimu ze strany politiků, ale třeba i nakladatelů a soukromých firem:

Třeba podepisování prohlášení o tom, že Tchaj-wan je nedílnou součástí Číny, překreslování map leteckých společností či autocenzura „citlivých“ článků o Tibetu či čínském hladomoru začátkem 60. let 20. století apod.

Obchodní partneři EUObchodní partneři EUautor: Info.cz

Společná zpráva MERICSu a GPPI také uvádí doporučení, co by Evropa měla do budoucna změnit, aby se byla schopna této politické erozi lépe bránit.

První doporučení zní, že by EU měla vůči ČLR vystupovat jednotněji. Silné členské státy, jako jsou např. Německo nebo Francie, by měly upustit od vlastních bilaterálních smluv s Čínou, pokud chtějí do budoucna zabránit iniciativám, jako je východevropské sdružení 16+1.

Další doporučení se týkají investic do oblasti čínských studií, nabídnutí alternativ k čínským investicím v podfinancovaných oblastech – nejen v rámci EU, ale i v jejím sousedství – a vybudování účinných nástrojů ke kontrole zahraničních investic v evropských zemích.

Za strategické oblasti by v případě zahraničních investic kromě např. energetiky a zbrojního průmyslu měla být považována také mediální sféra. Kontrole by rovněž mělo podléhat zahraniční financování politických stran.

Závěrečné doporučení je pak spíše varováním, že snahy o zastavení pronikání čínské politické agendy se nesmějí změnit v kampaň zaměřenou obecně proti Číňanům nebo čínské kultuře jako takové.

720p 360p
Supermoderní čínská stíhačka překvapila svět. Peking masivně zbrojí a Američané nestíhají

China Digital Times nedávno přinesly rozhovor se dvěma z autorů zmíněné zprávy. Tento rozhovor dále dokresluje některé aspekty problematiky čínského vlivu v Evropě.

Jedna z klíčových myšlenek celé zprávy i navazujícího rozhovoru je fakt, že ČLR ve střední a východní Evropě soupeří o financování lokálních projektů s Evropskou unií, přičemž sofistikovaně využívá místních protievropských nálad.

Prostřednictvím Čínou financovaných projektů však čínská vláda a komunistická strana získávají přímý vliv v dané oblasti. I když se jedná o investice soukromých firem, v mnoha případech lze jasně prokázat státní podporu.

CDT jmenovitě zmiňují dvě země, kde ČLR dosáhla obzvlášť významných úspěchů. Jednou z nich je Srbsko, kde čínské společnosti investovaly již přes 3 miliardy dolarů, druhou je pak Česká republika s nechvalně proslulou kauzou prezidentova zmizelého poradce Jie Ťien-minga, bývalého šéfa skupiny CEFC.

Zatímco ve střední a východní Evropě Čína využívá především politický a ekonomický vliv, v západní Evropě, kde je vzhledem k zavedenější liberální demokracii a bohatším finančním zdrojům těžší do této sféry proniknout, se Čína více zaměřuje na oblast médií.

Kromě pokusů o získání rozhodujícího podílu v mediálních společnostech čínská vláda využívá placenou inzerci, aby v nezávislých západních médiích (často těch, jež procházejí finanční krizí a hledají nové zdroje) publikovala vlastní propagandu formou „článků“, které běžný čtenář nerozezná od původní reportáže (tuto praxi ČLR uplatňuje už delší dobu například v USA, ale i u nás).

Typicky se jedná o články o „vzkvétajícím Tibetu“, ale mohou to být i články ekonomického charakteru, články o kultuře apod. Uplatňování soft power, „měkké síly“, se tak někde změnilo na „ostrou sílu“ (sharp power), což naznačuje, že „západní kultura“ je pro zbytek světa natolik přitažlivá, že si svou cestu nachází sama (soft power), zatímco čínská nebo ruská musí sáhnout k ostřejším prostředkům.

Podle Kristin Shi-Kupfer by však bylo smysluplnější výraz „sharp“ chápat ve smyslu „bystrý, chytrý či sofistikovaný“, protože čínský vliv je (narozdíl od ruského) subtilnější a je mnohem těžší jej odhalit, přičemž Čína chytře využívá otevřenosti demokratických společností, pluralismu a svobody tisku k šíření vlastních stanovisek.

Jiným účinným nástrojem čínské „sofistikované měkké síly“ jsou kromě často zmiňovaných Konfuciových institutů, které narozdíl od předchozích let už nerostou jako houby po dešti, zejména různé asociace, svazy, kluby přátelství apod.

Mnohé z nich jsou zakládány Číňany žijícími v zahraničí a často mají vazby na místní čínskou ambasádu nebo např. některé z čínských ministerstev.

Pro většinu Evropanů, včetně politiků, je ale Čína, narozdíl od Ruska, stále příliš vzdálená na to, aby růst jejího vlivu brali vážně.

Text vyšel původně na webu HlídacíPes.org. Publikujeme ho se souhlasem redakce.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232