Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Sucho a finanční krize rozkládají sousedství Evropy, můžou vyhnat miliony uprchlíků

ANALÝZA: Sucho a finanční krize rozkládají sousedství Evropy, můžou vyhnat miliony uprchlíků

Hned několik slavných investorů varuje: finanční krize může po deseti letech udeřit znovu. Tentokrát ne v nejbohatších částech světa. Hrozivým problémům čelí země, které i bez toho představují zásadní zdroj napětí na zadním dvorku Evropy: Turecko a Írán. Pod povrchem hospodářských otřesů ale doutná ještě horší problém – katastrofální sucho.

Something wicked this way comes – něco zlého přichází. Úvodní větu Macbetha, nejtemnější Shakespearovy tragédie, si v minulých dnech vypůjčil a parafrázoval hvězdný ekonom a nositel Nobelovy ceny Paul Krugman. K jeho temnému proroctví se připojil i investiční mág a specialista na rozvojové trhy Mark Mobius. Peloton věštců ekonomické apokalypsy neuzavírá nikdo jiný než George Soros.

Propad turecké liry téměř o pětinu od začátku roku. Íránský riál, který vzdoruje hrozbě úplného kolapsu jen díky drastickým vládním omezením na obchod s cizími měnami. Indonésie, Filipíny, Indie. Všude podobný obrázek. Z velké části země, které v minulých letech utěšeně rostly a táhly vpřed i velkou část světové ekonomiky. Teď trpí poklesem hodnoty měny i zahraničních investic. Může to znamenat začátek finanční krize, podobné té z roku 2008?

Chřipka nebo ebola?

Příčiny jsou poměrně jasné: léta byly peníze ve vyspělých ekonomikách extrémně laciné a výnosy nízké. Situace, která tlačila investory do chudších, ale z hlediska výnosů slibnějších ekonomik.

Teď evropská i americká ekonomika opět roste, zejména dolar posiluje a vysává peníze investorů z chudších do nejbohatších částí světa. Nechává za sebou vakuum, ve kterém se místním měnám bortí půda pod nohama. Na tureckých či indonéských firmách, které si půjčily v dolarech, najednou spočívá citelně vyšší dluhové břemeno. V případě Íránu je třeba do celkového součtu započíst návrat amerických sankcí.

INFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východěINFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východěautor: info.cz
Řada ekonomů s chmurnými vizemi Krugmana či Sorose nesouhlasí a mluví spíš o „zakašlání“ světové ekonomiky než o zhoubné nákaze. A skutečně: hyperinfalce či uzavírání bank zatím zůstaly postižené země ušetřeny. Spíš než finanční krize ale nakonec může být tragičtější její souběh s politickým napětím a ekologickou degradací, a to zejména hned za evropskýcmi hranicemi – na Blízkém východě.

Ne rakety, ale uprchlíci

Ekonomové mluví o ekonomice, političtí komentátoři spekulují o nuancích diplomatických jednání, přírodní vědci varují před klimatickými změnami. Málokdy se při pohledu na kritická místa planety tyto pohledy protnou. V případě současného Blízkého východu je to ale více než na místě. A první řadě to platí pro Írán.

Rozhodně se nedá říct, že by se o této zemi mluvilo málo. Po americkém odstoupení od tzv. jaderné dohody se ze všech úhlů probírají její detaily, motivy americké administrativy, to, zda se Teherán definitivně vrací k vývoji jaderných zbraních.

Méně než o jaderných centrifugách se mluví o smrti Urmijského jezera. Jedna z největších nádrží se slanou vodou na světě mizí a nechává za sebou dno pokryté solnou krustou. Těžba soli představuje novou ekonomickou příležitost pro lidi z okolí. To je ale asi jediné pozitivum.

Infografika: SuchoInfografika: Suchoautor: Info.cz, Nature, NASA

Írán čelí v různé intenzitě suchu už půl století. Za tu dobu průměrné srážky klesly zhruba o pětinu. Letošní rok má být ale nejsušší v zaznamenané historii a íránské úřady se netají hrozbou, které čelí. Ministr energetiky zveřejnil odhad na nadcházející léto. Suchu budu čelit na 35 milionů lidí. Více než 17 milionů Íránců spadá do tzv. „červené zóny“, kde má být nedostatek vody dramatický. Když íránský ministr zemědělství varoval, že by sucho mohlo z jeho vlasti vyhnat až 50 milionů ekologických uprchlíků, mohlo se jednat o diplomatické vydírání a volání po zahraniční pomoci. Teď se muž, který se mezitím stal íránským viceprezidentem, možná sám diví, jak rychle se realita přibližuje jeho výhružkám.

Proč sucho nepodceňovat, to jasně ukázaly minulá léta. Somálsko, Nigérie, Sýrie – ve všech těchto zemích stál nedostatek vody na počátku války. Zejména v případě Sýrie odborníci přikládají suchu stále větší roli při začátku občanským nepokojům. Farmáři, které vyprahlá půda neuživila, hledali existenci ve městech a přispěli k atmosféře masové nespokojenosti. V Evropě patří k oblastem s největšími problémy se suchem oblast Donbasu a Luhanska. Jistěže klimatické problémy nejsou příčinou války na východní Ukrajině. Pocit existenčního ohrožení a výpadku zásadního zdroje pro přežití ale přispívá k obecnému neklidu, od kterého není daleko k davové manipulaci a násilí.

720p 360p
Sucho je větší hrozba než terorismus a migrace. I v Česku může nastat „den nula“

Osudový nezdar

Íránská ekonomika rozhodně není v takové kondici, aby mohla absorbovat vlny vnitřní migrace, vyvolané suchem. Na vině přitom není jen zmiňovaný propadu měny, znovuzavedení amerických sankcí a hrozba, že k nim Washington přidá další. Síly historie si se zemí osudově zahrály.

Nejen Robert Bear, bývalý agent CIA se specializací na Írán a autor předlohy k Oscarovému filmu Syriana, vyjadřoval ještě před několika lety obdiv k úspěchům íránské strategie. Vliv země se šířil Blízkým východem. Hlavního soupeře, Saddáma Husajna, odstranili Američané. Druhý oponent, Saúdská Arábie, se zjevně chvěla strachy před rostoucí mocí Teheránu. Libanon, Sýrie, Gaza – tam všude tahal Írán za nitky.

Infografika: Dohoda s ÍránemInfografika: Dohoda s Íránemautor: Info.cz

Tzv. jaderná smlouva měla být korunním klenotem tohoto snažení, přivést do země investice a posílit sankcemi churavějící ekonomiku. Naděje, že Írán zaplaví svět ropou, plynem a petrodolary zase roztočí iránskou ekonomiku, ale přišly vniveč. Shodou okolností právě v roce 2014, krátce předtím, než se Írán s mezinárodním společenstvím po letech obtížných sondáží konečně dohodl, došlo k dramatickému propadu cen ropy.

Současnost nabízí tristní obrázek a vyhlídky do budoucna na tom nejsou o mnoho lépe. Více než čtvrtina mladých Íránců nemůže najít práci – a to je Írán mimořádně mladá země, 60 % obyvatel je méně než 30 let. Už na začátku roku vyústily vysoké ceny a sucho do masových nepokojů. Nevedli je intelektuálové doufající v demokratizaci, ale chudí a zoufalí lidé.

V co může vyústit ekonomická mizérie a sucho v kombinaci s tím, že Írán se nachází v otevřeném konfliktu s polovinou svět? Nabízí se představa, že hospodářská slabost by mohla Teherán přimět k ústupkům na mezinárodní scéně. Část osazenstva porad v Oválné pracovně podle všeho opět sní o tom, že nouze obrátí Íránce proti vládě ajatolláhů.  Výsledek ale může být právě opačný.

V případě pozdního Rakouska-Uherska historici mluví o „útěku vpřed“ – namísto složitých vnitřních reforem se Vídeň snažila hledat pojítko rozklížené říše v zahraničních dobrodružstvích. V případě Íránu tento scénář ještě doplňují v šíitském islámu hluboce zakořeněné apokalyptické vize, spojené s kulturními vzorci mučednictví a sebeobětování. Přívětivá racionalita a vstřícnost Íránců, kterou často zdůrazňují cestovatelé po této fascinující zemi, se mísí se sklony, ztělesněnými ve slovech Ajatolláha Chomejního: „Buďto si podáme ruce v radosti nad světovým vítězstvím islámu, nebo se všichni obrátíme k věčnému životu a mučednictví“.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1