Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Až zdraží iPhone, přitažlivost Trumpa v USA vyvane, říká pro INFO.CZ americký ekonom

Až zdraží iPhone, přitažlivost Trumpa v USA vyvane, říká pro INFO.CZ americký ekonom

„Svět je dnes menší, technologické změny a globalizace zesilují viditelnost negativních stránek kapitalismu,“ říká pro INFO.CZ známý ekonom James Robinson, který se proslavil knihou Proč státy selhávají. Kořeny moci, prosperity a chudoby. „Kapitalismus ale přesto jen kvete,“ dodává Robinson, který je profesorem na University of Chicago a podle kterého nás v tomto směru dramatická změna nečeká. „Přijde sice větší regulace migrace, ale hnutí proti volnému obchodu zmizí a globalizace bude pokračovat.“

„Z ekonomického hlediska je migrace skvělá věc. Lidé se posunují tam, kde jsou produktivnější, ekonomika z toho těží. Jenže pro demokracie je těžké vyrovnat se s velkým přílivem imigrantů. Politicky je těžké je začlenit do společnosti. Je to nápor na sociální systémy a také to otevírá otázky identity. Je to problém dokonce i pro Spojené státy, které mají staletou historii integrace imigrantů,“ vysvětluje profesor Robinson. „Proto se domnívám, že přijde větší regulace, i když zatím nevím, jak bude vypadat.“ Pokud migrace nebude regulována, hrozí, že této otázky zneužijí populističtí politici. Což už se v Evropě i v USA do jisté míry stalo.“

Migrace pod vlivem technologií

„Migrace tu samozřejmě byla vždy, ale teď ji urychlila nestabilita na Blízkém východě a v Africe. Navíc jsou potenciální migranti lépe informovaní o tom, co se děje za hranicemi. Například v Africe za pomoci zpráv z internetu zjistí, že život v Evropě je mnohem lepší, než si mysleli, a vydají se na cestu,“ popisuje Robinson. „Demokracie se s tím obtížně vyrovnávají, ale je to součást globalizace, kterou je ovšem obtížné politicky řídit.“

Ekonom Dani Rodrik, který přednáší na Princetonské univerzitě v USA, dokonce tvrdí, že nelze mít najednou demokracii, národní stát a globalizaci. Že něco z toho je třeba obětovat. Další odborníci se zase obávají, že omezení migrace může být koncem globalizace. „S tím nesouhlasím, takhle to nefunguje,“ říká ovšem profesor Robinson. Podle něj tu totiž nikdy ani nebyla migrace „úplně bez pravidel, vždy tu byly restrikce.“

James A. Robinson (58)
Britský ekonom a politolog, vystudoval London School of Economics, Univerzitu ve Warwicku a Yale. Učil na Harvardu, Kalifornské univerzitě a nyní přednáší na univerzitě v Chicagu. Jeho neznámějším dílem je kniha „Proč státy selhávají. Kořeny moci, prosperity a chudoby“, kterou napsal se svým kolegou Daronem Acemoglu. Robinson zkoumá vliv institucí na ekonomický vývoj a také souvislost mezi ekonomikou, institucemi a demokracií.

Současně se snahou omezit migraci se objevují také útoky proti volnému obchodu a s tím spojeným procesem globalizace. Lidé se bojí o pracovní místa a – jak Robinson připomíná – mnohdy upozorňují i na to, že globalizace stojí za rozevírajícími se nůžkami mezi příjmy bohatých a chudých. Rozdíly mezi nimi se viditelně zvětšují. „Chápu tyto obavy a témata, ale nemyslím si, že je to způsobeno globalizací. Možná spíše technologickými změnami, automatizací a tak dále. Nemyslím si, že tyto změny ve společnosti dokáže americký prezident Donald Trump ovlivnit svojí celní politikou,“ říká Robinson s odkazem na poslední kroky amerického prezidenta, který nasměroval svět k obchodní válce mocností.

Trump se sice veze na vlně hnutí proti volnému obchodu, ale o rostoucí majetkovou a příjmovou nerovnost jako takovou se v praxi moc nestará. Pouze tvrdí, že pomůže americkému průmyslu, který ochrání před zahraniční a podle něj nekalou konkurencí. Domnívá se, že světová politika i ekonomika je jedině hra s nulovým součtem, že získat lze jen na úkor druhého. „Trumpova politika bude mít katastrofální ekonomické následky, pokud se nezmění,“ varuje Robinson. „Jakmile cena iPhonu v USA vzroste náhle o 200 dolarů, stane se hnutí zaměřené proti volnému obchodu velmi nepopulárním. Trump nakonec změní svoji politiku a najde si nějakou výmluvu, proč to udělal,“ tvrdí uznávaný ekonom.

Oběti obchodní války

Už dnes si na celní válku s Čínou stěžuje například i velký americký výrobce automobilů General Motors a další známé firmy kvůli restrikcím zvažují přesun výroby – Trumpova politika, kterou prezident chce bránit americký trh, v tu chvíli paradoxně působí přesně opačně. „Měl by těžit nejvíc z hesla America First (Amerika především – Trumpovo předvolební heslo), které by ho mělo posunout před jeho zahraniční konkurenty. Jenže i General Motors dováží množství dílů ze zahraničí včetně Číny, a proto mu tahle politika vadí,“ vysvětluje Robinson. „Nakonec si Trump něco vymyslí, nějakou výmluvu, proč změnit svoji politiku.“

Rostoucí nerovnost mezi bohatými a chudými ale existuje, i když se o ni Trump nezajímá, a je problémem. Může za ni globalizace? „Zřejmě to má co dělat s globalizací,“ připouští Robinson. Díky inovacím v oblasti on-line technologií nebo dopravy se zvětšil trh a tím i příležitost k výdělku. „Mark Zuckerberg je tak bohatý, protože miliardy lidí se můžou podívat na Facebook, Coca-cola se dnes běžně prodává i uprostřed Afriky, Jeff Bezos roste se svými internetovými prodeji přes Amazon,“ popisuje Robinson. „Podnikatelé a firmy vydělávají na inovacích a bohatnou. Není to ale nic nového. Kapitalismus pravidelně produkuje nerovnost. Po roce 1850 také sílila globalizace. Rozvíjel se mezinárodní obchod, objevily se nové typy lodí a vynálezy. A nerovnost, jak ukazují data, tehdy také rostla,“ uvádí Robinson historický příklad.

Neúspěšné alternativy: Čína a Rusko
Kritici soudobého kapitalismu a politického uspořádání Západu často poukazují na Čínu a Rusko. Dva –podle profesora Jamese Robinsona – zcela neúspěšné státy. „Rusko je diktatura,“ říká Robinson, a pokud tam chcete něco dokázat, potřebujete „znát ty správné lidi.“ Ekonomicky je to neúspěch, stát založený na vývozu svého přírodního bohatství. Čína je na první pohled úspěšná, ale podle Robinsona je její ekonomický růst neudržitelný. Je to tak zvaný extraktivní růst, růst pod institucemi, kde nemohou lidé spolurozhodovat, růst, který slouží vybrané elitě. Nějakou dobu může fungovat, ale pak ustane. Rozvoj Číny byl původně založen na zavedení tak zvaných inkluzivních ekonomických institucí, kde se lidé sami mohli rozhodovat, co budou dělat, ale ty se dostávají do střetu s exkluzivními politickými institucemi. „Prezident Si Ťin-pching koncentruje svoji moc a to je přesně to, co jsme s kolegou předvídali,“ odkazuje Robinson na knihu „Proč státy selhávají,“ kterou vydal s Daronem Acemoglu v roce 2012. „Koncentrace takové moci povede k jejímu zneužívání, potlačení společnosti i ekonomiky.“

Nakonec ovšem tento i další problémy vyřešily změny v institucích a dopady globalizace změkčila politika. „Objevilo se například sociální pojištění a přerozdělování příjmů prostřednictvím daní a dávek organizované vládou, odbory tlačily na zlepšení pracovních podmínek, v Evropě nakonec po druhé světové válce vznikl sociální stát, o nějž se výrazně zasloužily sociálně demokratické strany.“

Podobné to bude podle Robinsona i nyní, jen ještě nevíme, jak budou nové společenské instituce a pravidla vypadat. Například bude zřejmě třeba vymyslet novou organizaci trhu práce, redistribuci, nový typ sociálního pojištění, něco, co spojí možnost pracovat flexibilně s určitou jistotou udržení životní úrovně. Zaměstnání, kde není klasická pracovní doba a kde každý může pracovat, jak chce – jako třeba řidiči Uberu – podle Robinsona nezmizí, protože si je lidé oblíbili, ale zároveň potřebují jakousi sociální jistotu.

Vystřídají nás roboti?

Jediné, co zatím víme, je, že mizí a do budoucna stále více budou mizet některá pracovní místa kvůli technologickým změnám a automatizaci. „Nevím, jak to vypadá u vás v Praze, ale tady v Chicagu, když jdete do supermarketu, tak tam prostě nejsou zaměstnanci. Vše se automatizuje a pak je tady prodej po internetu,“ říká Robinson.

1080p 720p 360p
Roboti v distribučním centru Amazonu

Vznikají ale nové problémy, které je třeba řešit. Ve Spojených státech se podle Robinsona objevily fakticky regionální monopoly na trhu práce, například zdravotních sester a ošetřovatelů. Je po nich velká poptávka. „Ale trh je regionálně rozdělen. Například v severní Kalifornii je pouze jedna společnost, která nabízí zdravotní služby, takže kontroluje celý pracovní trh pro tyto lidi,“ uvádí. I když teoreticky by se tak měly jejich platy zvedat, protože tu existuje monopol a nemohou najít zaměstnání jinde, jejich platy nerostou. Tady je potřeba nová regulace, protože dosavadní zákony zaměřené na ochranu hospodářské soutěže byly v USA zaměřeny na trh se zbožím, nikoliv na pracovní trh.

„To, že lidé podnikají, inovují a vydělávají velké peníze, z toho mají zisk všichni. Je ale třeba nových myšlenek a nových vynálezů, nových institucí. Pokud nic nepodnikneme, kapitalismus bude v ohrožení. Je nicméně těžké si představit alternativu ke kapitalismu s jeho duchem vynálezů a inovací, ochranou vlastnických práv a trhy. Pokusy tu byly, ale nikdy se neosvědčily. Musíme spíše přemýšlet, jakou vybudovat společnost okolo tohoto kapitalistického stroje,“ uzavírá ekonom Robinson.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232