Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čínské město roste v Malajsii z moře. Reportáž INFO.CZ ze strategické výspy, které se místní bojí

Čínské město roste v Malajsii z moře. Reportáž INFO.CZ ze strategické výspy, které se místní bojí

Na pláži se posouvají buldozery, z písku ční jeřáby a o pár desítek kilometrů dál chrlí panely největší panelárna na světě. Čínská společnost staví v Malajsii poblíž celosvětově důležité námořní trasy nové město. Má být součástí čínského projektu nové Hedvábné stezky. Nová malajsijská vláda se ale bojí toho, že země upadne do područí Číny a že statisíce nových občanů, původně obyvatel komunistické Číny, ovlivní místní politiku ve prospěch Pekingu.

„Všechno je pořádku, není se čeho bát. Nový malajsijský premiér nakonec stáhnul své námitky proti našemu projektu,“ tvrdí mi v prodejní galerii malajsijského města Forest City ani ne třicetiletý Bo Čing, jeden ze sedmdesáti místních prodejců bytů, a líčí mi zářné zítřky tohoto developerského projektu. Jsme na umělém ostrově v průlivu mezi Singapurem a Malajsií a na umělém ostrově tu roste z ničeho nové město dvakrát větší než Brno. Bo Čing mi nabízí různé typy bytů, často s malinkými pokojíčky, a vychvaluje budoucí rychlé vlakové spojení se Singapurem, malajsijskou metropolí Kuala Lumpur a dále do Číny. Dokonce tu prý brzy začne fungovat i „vlastní mezinárodní letiště“.

Za Čingem ční futuristické věže modelu části obřího města pro 700 tisíc lidí. Jde o společný projekt místního johorského sultána Ibrahima a obří čínské developerské společnosti Country Garden Holdings. Mimochodem, údajně jedné z nejziskovějších společností v Číně. Do výstavby Forest City chtějí investovat těžko uvěřitelných sto miliard dolarů, tedy přes 2,5 bilionu korun. Pro srovnání, jsou to téměř dva roční rozpočty celé České republiky. Výdaje na stavbu jsou mimo jiné tak vysoké i proto, že město vzniká z větší části na čtyřech uměle vytvořených ostrovech. Při pohledu na stavební ruch za lagunou u prodejní galerie to vypadá, jako by město vyrůstalo přímo z moře.

Forest City bude řídit elektronika, auta budou jezdit pod zemí a budou tu působit velké telekomunikační firmy jako čínská Huawei nebo americké Cisco. Staví se obchody a vyrostla tu i škola, je tu golfové hřiště, bazén a pláže. Obyvatelé nebudou podle Činga vůbec muset vyjít ven do „okolního světa“ a mohou zůstat uvnitř v „bezpečném městě.“ Bude tu pro ně práce, vzdělání i zábava. Chránit před vnějším světem je bude speciální sledovací počítačový systém. Ten už si tu může zájemce vyzkoušet – a zákazníci to prý oceňují. Každý pohyb člověka je vidět na monitoru s číslem a jménem dané osoby. Nikdo se tu neztratí, žádný zločin nebude kvůli všudypřítomným kamerám a systému rozeznávání tváří možné skrýt. Nad tím budou bdít soukromé stráže, které se tu již uklánějí v parádních uniformách. Jsou to nepálští Gurkhové – oficiálně kvůli spolehlivosti, neoficiálně kvůli tomu, že čínští investoři nevěří místním Malajcům a už vůbec ne místním muslimům, kteří v zemi tvoří většinu obyvatel.

720p 360p
Supermoderní čínská stíhačka překvapila svět. Peking masivně zbrojí a Američané nestíhají

Třípokojový byt velikosti zhruba českého panelákového bytu tu vyjde na více než 180 tisíc dolarů, tedy asi čtyři miliony korun. Podle deníku The New York Times je to třetina ceny bytu v Šanghaji a mnohem méně než v nedalekém Singapuru. Srovnání se Šanghají je důležité. Jak uvádí Čing, „67 procent kupujících jsou občané Čínské lidové republiky.“ Vlastní tedy většinu z už 20 tisíc postavených bytů a také naprostou většinu dalších desetitisíců prodaných, ale ještě nepostavených. V prodejní galerii jsou vlastně kromě pár singapurských turistů a mě všichni Číňané. Nechtějí ale o svém zájmu o místní nemovitosti mluvit. Přirozeně, pokud jsou kupující skutečně z pevninské Číny, je jejich investice tady podle striktního právního výkladu nelegální. Čína totiž loni zavedla přísná omezení na vývozu kapitálu ze země. Čínští občané pak výslovně nesmí nakupovat v zahraničí nemovitosti a za porušení tohoto zákazu hrozí Peking tresty.

Přítomnost čínských zájemců o byty ale ukazuje na to, že někteří Číňané našli cestu, jak zákazy obejít. Své peníze „perou“ třeba přes Hongkong nebo Macao a Malajsie je pro ně stále přitažlivá. Nejen jako investice, ale také jako útočiště pro případ, že by se v Číně změnily poměry a nastal tam hon na majetné občany. I tak ale podíl kupců bytů z Číny oficiálně poklesl a společnost provozující Forest City uzavřela svoje prodejní kanceláře v pevninské Číně i jednu v Malajsii. Na druhou stranu se zdá, že pekingské úřady se neobrací proti Forest City jako takovém.

Zapadá totiž do plánů Pekingu na vytvoření nové Hedvábné stezky, tedy souboru různých stavebních projektů, kterém mají mimo jiné rozšířit vliv Číny. Místní politici i někteří zahraniční experti uvádějí, že je možné, že Čína si chce tímto strategicky položeným osídlením zajistit kontrolu nad strategickým Malackým průlivem. Tudy proudí 80 procent její spotřeby ropy, která je převážena tankery z Blízkého východu. Forest City je od průlivu jen pár kilometrů a bude mít také vlastní velký přístav. Navíc leží v průlivu mezi Malajsií a Singapurem, což nelibě nesou singapurské úřady, které to chápou jako zasahování do svých práv.

Čínští investoři a kupci bytů se tak nyní spíše děsí toho, co se stane, pokud zmizí dosavadní vládní podpora čínských investic v Malajsii ze strany místní vlády. Podle hongkongského listu South China Morning Post, jehož reportéři mluvili s některými z nich přímo v Číně, se bojí o své peníze. Za své byty totiž už často zaplatili – platí se buď plná cena, nebo desetiprocentní záloha a následné splátky ještě, než se začne stavět. Navíc o své peníze mohou přijít, a to i v případě, že jimi koupené byty budou postaveny, ale zastaví se další výstavba celého města. Forest City, tedy Lesní město, se má stát skutečným městem plným parků a příjemným místem k životu teprve až bude dokončena jeho podstatná část. Zatím připomíná spíš nevlídnou pustinu na písku doplněném jeřáby, buldozery a odpadky. Pokud to tak zůstane, už postavené byty ztratí svoji hodnotu.

720p 360p
Proč se bát al-Káidy? Hrozí další 11. září?

Konec výstavby přitom reálně hrozí. Nový malajsijský premiér Mahathir Mohamad, který zvítězil v květnových volbách, plánuje přezkoumání všech čínských projektů v zemi a zatím rozhodně nestáhl zcela své námitky pro Forest City, jak tvrdí Čing. Premiér soustavně varuje před vyprodáváním malajsijské půdy Číně a zpochybňuje účast své země na čínském projektu nové Hedvábné stezky, na kterou se má prostřednictvím rychlodráhy vedoucí přes Kuala Lumpur napojit i Forest City. Další politici pak upozorňují na příliv Číňanů, kteří podle nich mohou získat občanství a ovlivňovat malajsijskou politiku. Opozice se zvedla i proti johorskému sultánovi, který je spolupodílníkem projektu Forest City. Sultán už není zárukou hladkého pokračování projektu, jak tvrdí propagační video a nápisy ve městě.

Malajsijský premiér Mahathir i další politici tak reagují na stížnosti místních obyvatel. Ty jsou vidět na každém kroku. Například Rezak, majitel restaurace v 35 kilometrů vzdáleném městě Johor, si stěžuje na raketový růst cen bytů. „Už si to nemůžeme dovolit, navíc příjmy lidí klesají. Za růst cen nemovitostí mohou i developeři, jako třeba ti, co staví Forest City,“ tvrdí. „Podporovala je minulá vláda, ale levné domy pro lidi nestavěla. Doufám, že Mahathir to změní,“ dodává. Někteří lidé dokonce připomínají boj proti malajsijským a singapurským komunistům v minulém století – šlo totiž o etnické Číňany a podporoval je Peking. Místní čtyřiapadesátiletý řidič Ismaíl zase kritizuje, že z výstavby bohatnou jen Číňané a sultán. „Moc z toho nemáme, moc Malajsijců tam nepracuje a to by se mělo změnit. Snad s tím nová vláda něco udělá,“ doufá stejně jako mnoho jeho spoluobčanů.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232