Dění v Alžírsku nervózně sleduje EU i Rusko. Panují obavy z občanské války a druhé Libye | info.cz

Články odjinud

Dění v Alžírsku nervózně sleduje EU i Rusko. Panují obavy z občanské války a druhé Libye

Alžírsko se ve středu poprvé po dvaceti letech probudilo do dne, kdy není hlavou státu Abdalazíz Buteflika. Chřadnoucí 82letý prezident odevzdal v úterý večer rezignační dopis do rukou šéfa horní komory parlamentu a o jeho nástupci mají rozhodnout volby, které se uskuteční do 90 dnů. Proč s rezignací tak váhal a kdo by mohl Butefliku nahradit, odhaduje v rozhovoru pro INFO.CZ Jan Daniel z pražského Ústavu mezinárodních vztahů.

Rezignace prezidenta Butefliky je vnímána jako vítězství protestujících Alžířanů, ti ale požadují i změnu celého systému. Myslíte, že mají naději na férové prezidentské volby?

Současná situace je bezprecedentní. Po konci občanské války v Alžírsku vznikl autoritářský režim, který je řízený různými klikami uvnitř politických, byznysových a vojenských elit. Způsob, kterým se vytváří alžírská politika, je velice neprůhledný, proto se dá další vývoj jen těžko odhadovat. Je to vůbec poprvé, kdy vládnoucí moc přistoupila na významné změny požadované alžírskou ulicí. Myslím ale, že férové prezidentské volby jsou v tuto chvíli ještě daleko. U většiny kandidátů, jež se v minulosti mohli zúčastnit voleb, bylo zřejmé, že jsou to lidé, kteří buď nemají žádnou šanci, nebo jsou jako kandidáti uznaní režimem – právě jako čtyřnásobný prezident Buteflika.

Proč rezignoval Buteflika až nyní, po více než měsíci protestů? Může být za tím snaha vládnoucích špiček nalézt vhodného nástupce?

Neschopnost najít nástupce byla nejspíše důvodem, proč Buteflika podal svoji pátou kandidaturu, přestože je vážně nemocný a dlouhodobě se neobjevoval na veřejnosti. Úpravy ústavy si vyžádal už jeho třetí a čtvrtý mandát a nyní měl kandidovat jen proto, že se na jeho nástupci nebyly schopny shodnout všechny části režimu, aniž by došlo k jeho vnitřnímu rozkolu.

Za poslední měsíc jsme viděli sérii změn ve vládě, které byly ale spíše kosmetické. Jako by signalizovaly, že režim neví, co dál, a hledá cestu z krize.

Vidíte v opozici nějakou osobnost, která by mohla konkurovat Buteflikovým spojencům?

Opozice byla až donedávna hodně fragmentovaná a nebyla se schopná na ničem shodnout. Teď vznikají nová hnutí, která vycházejí z protestů. Opozice, která by byla schopna artikulovat nějaké konkrétnější politické cíle mimo obecného odporu k pátému Buteflikově mandátu a snaze o změnu způsobu vlády, se tak teprve vytváří. V médiích se objevuje celá řada jmen lidí, jež by mohli režimu po Buteflikovi konkurovat. Jsou to buď lidé, kteří pocházejí z protestního hnutí, tedy například občanskoprávní aktivisté – například Mustafa Bušáší, a pak lidé, kteří byli nějakou dobu součástí režimu, ale z různých důvodů byli odsunuti na okraj a přestali hrát významnou roli. Mluví se například o bývalém prezidentovi Liaminovi Zéroualovi, který prohlásil, že mu byla nabídnuta vedoucí pozice v přechodné vládě.

Alžírští islamisté se až dosud drželi vzadu a při protestech příliš vidět nebyli. Mohou nyní výrazněji promluvit do průběhu voleb?

Zde je třeba připomenout moderní alžírskou historii. Když se na začátku 90. let konaly v Alžírsku svobodné volby, vyhrála je islamistická strana. Když pak hrozilo, že se islamisté dostanou k moci během druhého kola parlamentních voleb, armáda volby zrušila a zavedla vlastní vojenský režim. To pak vedlo k občanské válce, která byla velmi brutální a vyžádala si přes 150 tisíc mrtvých. Tato skutečnost zemi dodnes ovlivňuje a část starší generace má vůči islamistům stále nedůvěru. Mají strach, že by se mohlo stát něco podobného.

Současní alžírští islamisté – tedy ta jejich institucionalizovaná část – je hodně fragmentovaná a zčásti spolupracuje s režimem. Voleb se účastní, není to ale skutečná relevantní opozice. Mimo ně nicméně existuje i silné apolitické salafistické hnutí. Islamisté se protestů samozřejmě účastnili, nedovedu si představit, že by při jejich masovosti zcela chyběli. Je ale pravda, že jejich hesla příliš vidět nebyla.

Potřeba je také zmínit zkušenost z Tuniska, kde se po otevření politického prostoru objevila silná islamistická strana. Pokud by i v Alžírsku došlo k přechodu k demokracii, je možné, že by i tam nastal podobný vývoj.

Jak velkou roli bude ve volbách hrát názor bývalé koloniální mocnosti Francie?

Není zde důležitá jen role Francie, situaci v Alžírsku nervózně sleduje celá Evropská unie. Nikdo nechce, aby se opakoval případ Libye nebo občanská válka z devadesátých let. Nervózní je i Rusko, které je důležitým spojencem současného alžírského režimu.

Co se týče politického vlivu samotné Francie, je třeba si uvědomit, že Alžírsko není na rozdíl od států subsaharské Afriky a Sahelu, jako je například Mali, na Francii až tak úzce navázané. Alžírsko má naopak svoji politickou identitu postavenou na odporu vůči kolonialismu a válce o nezávislost proti Francii ze 60. let.

Politický vliv Francie na alžírský režim je proto méně přímý, nicméně důležitá je obrovská alžírská diaspora ve Francii a také vzájemné ekonomické vazby.

Arabské jaro režim ustál i díky dotacím chudým vrstvám. V jaké kondici je nyní alžírská ekonomika?

Dlouhodobě není dobrá. Alžírsko má potenciál být velmi bohatou zemí díky svým zásobám ropy a zemního plynu, zároveň je ale závislé na cenách těchto komodit na světových trzích. Pokles v posledních asi sedmi letech se na ekonomice značně podepsal a mluví se o tom, že alžírská hospodářská politika není v její současné podobě dlouhodobě udržitelná. Veškeré zisky z těchto surovin kontroluje poměrně úzká mocenská klika, která je dál distribuuje. Systém je naprosto neprůhledný a nahrává korupci a klientelismu. Tento mismanagement zdrojů je jednou z věcí, které se v protestech samozřejmě promítly.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí prvního dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí druhého dílu

Články odjinud