Do útoku zbývalo deset minut. Trump potvrdil noční akci proti Íránu, mohla skončit masakrem | info.cz

Články odjinud

Do útoku zbývalo deset minut. Trump potvrdil noční akci proti Íránu, mohla skončit masakrem

Prezident Donald Trump potvrdil, že v noci byla v plném proudu vojenská operace proti Íránu a tedy, že svět byl na prahu závažného, možná globálního konfliktu. Armáda USA měla v odvetě za sestřelení amerického dronu udeřit na tři strategická místa v islámské republice. Trump akci stopnul doslova na poslední chvíli – prý s ohledem na možné oběti na životech. Varoval Teherán, že v tlaku nepoleví.

Americký prezident tak už do velmi napjatých vztahů s Íránem vnáší další nejistotu. Cílem jeho úderu se dle NY Times měly stát radary, raketové baterie a další zařízení, které by Írán takzvaně zaslepily – tedy znemožnily by mu případné další útoky včas registrovat a odpovídajícím způsobem na ně reagovat.

Trump akci proti Íránu zrušil až v jejím průběhu, jak později sám potvrdil. „Ještě v devatenáct hodin zástupci armády a diplomacie očekávali úder, čemuž předcházela intenzivní diskuze a debata v Bílém domě mezi prezidentovými nejbližšími poradci pro národní bezpečnost a lídry Kongresu. (...) Letadla byla ve vzduchu a lodě na svých pozicích, ale žádné střely ještě nebyly vypáleny, když přišel povel ke stažení,“ popisují NY Times celou situaci.

Sám prezident popisuje celé dění minulých hodin takto: „V pondělí sestřelili náš bezpilotní letoun, který letěl v mezinárodních vodách.  V noci jsme se na to už už chystali skočit a oplatit jim to úderem na tři různá místa. Když jsme se zeptal, kolik lidí umře. 150, pane, byla odpověď od generála. Deset minut před začátkem jsem to teda stopnul,“ napsal Trump na sociální síti Twitter. 

Ze strany Američanů jde o reakci na sestřelení amerického dronu íránskými revolučními gardami. Ty zasáhly bezpilotní stroj RQ-4 Global Hawk v hodnotě tří miliard korun.

Obě strany se přou o to, kde se tento incident odehrál. Podle Íránců byl stroj na špionážní misi a sestřelili ho ve svém vzdušném prostoru. Americká armáda a Trump tvrdí, že byl v mezinárodním prostoru.

Jedná se v krátké době o další závažný incident v neklidném  oblasti. Napětí nedávno zvýšil i útok na dvojici tankerů ve strategicky důležitém Ománském zálivu. Z něj Američané a někteří jejich spojenci obvinili íránské Revoluční gardy. Dokazovat to má video a snímky, na kterých gardisté u jedné z lodí údajně operují s minou.

STRUNC! Rozhovor s Břetislavem Turečkem autor: INFO.cz

Vztahy mezi Washingtonem a Teheránem zatěžuje odstoupení Američanů od takzvané jaderné dohody z roku 2015, ve které se Írán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za uvolnění tvrdých ekonomických sankcí. Trump od té doby útočí na režim vyhrocenou rétorikou a jednoznačně se staví za Saúdskou Arábii, které je regionálním rivalem Íránu. Na islámskou republiku také po vypovězení dohody uvalil další sankce. Teherán avizoval, že v červenci přestane podmínky smlouvy dodržovat a zintenzivnil produkci nízko obohaceného uranu, připomíná ČTK.

CNN: Americké vedení není jednotné

Americká média si všímají nejednoty amerického vedení v íránské věci. Zatímco prezident Trump podle všeho vojenskému útoku zcela nakloněn není, jestřábi v čele s jeho poradcem pro národní bezpečnost Johnem Boltonem takové řešení prosazují. Vojenský analytik stanice CNN Mark Hertling konstatuje, že „taková situace není v Bílém domě nijak neobvyklá“. Mimochodem, administrativa sice odmítla zjištění listu New York Times komentovat, žádný z jejích představitelů však po deníku nežádal stažení zprávy. Z čehož novináři usuzují, že newyorští reportéři mají informace správné.

Lze se také jen dohadovat, co by dokonaný útok na Írán vyvolal. Těžko si představit, že by zůstal bez odezvy. Teherán by zřejmě svým Revolučním gardám nařídil útok na americké cíle v okolí – tedy nejen na lodě pohybující se nedaleko jeho břehů, ale možná i na blízkovýchodní základny Spojených států v Zálivu.

Základny americké armády na Blízkém východě a Arabském poloostrově

Pravděpodobně by také mobilizoval spřátelené milice v Iráku, které by mohly ohrozit tamní americké objekty (základny, ambasádu). Libanonský Hizballáh, který je sice co do vojenských kapacit oslaben svým angažmá v Sýrii a nyní se soustředil na přezbrojení, je přesto vždy připraven útočit na Izrael. Tedy klíčového spojence USA v regionu, proti kterému by se patrně obrátil hněv spojenců Teheránu. A obecně řečeno: jak objekty Spojených států, tak jejich občané by se pro nacházející dny stali cílem všech pro-íránských radikálů kdekoli na světě.

INFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východě

Na možnou eskalaci konfliktu by musel zareagovat i svět. Přímá akce proti Íránu je docela jinou událostí než Trumpem nařízené akce proti Sýrii (i když obě také vlastně mířily na Írán, který spolu s Ruskem ovládá vládu v Damašku). Na stranu Teheránu by se podle všeho váhavě a ne zcela, přesto nakonec postavily i Moskva s Pekingem. Těm vadí (přetrvávající) americká globální hegemonie a hlavně fakt, že se Spojené státy nezdráhají útočit na území suverénních států. Jednalo by se ale spíše o pokrytecké a snad i krátkodobé rozhořčení, protože i Moskva například v Sýrii vojensky zasahuje otevřeně, pod vlastní vlajkou.

Arabské země Zálivu v čele se Saúdskou Arábii a Spojenými arabskými emiráty by americký zásah konkrétních vojenských zařízení v Íránu jistě přivítaly a vnímaly by jej jako začátek větší vojenské operace. Cíle, které prý Američané chtěli zasáhnout, by Teherán podle všeho částečně oslepily (vyřazení radarů) a zbavily možnosti rychlé odvety (zničení raketových sil). Je otázka, zda Washington chtěl likvidovat i místa spojená s jaderným programem: útoky na ně ale vždy hrozí katastrofou, která by ohrozila i civilní obyvatelstvo.

Infografika: Hormuzský průliv

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud