Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dvanáct let práce, rok volna. Němečtí sociální demokraté přicházejí s revolučním návrhem

Dvanáct let práce, rok volna. Němečtí sociální demokraté přicházejí s revolučním návrhem

Místo takzvaného nepodmíněného základního příjmu,  o kterém se diskutuje v řadě zemí, by měli lidé nárok na to, aby si po určité odpracované době vzali až roční placené volno. V rozhovoru s internetovým portálem deníku „Die Zeit“ to řekl generální sekretář německé sociální demokracie Lars Klingbeil.

Podle Klingbeila by prosazování tohoto návrhu stejně jako dalších návrhů na změnu podmínek na pracovním trhu mohlo sociálním demokratům vrátit ztracené voliče. „Jsem stoprocentně přesvědčen o tom, že sociální demokracie může být pro lidi znovu atraktivní, když se jasně profiluje a bude přinášet nové myšlenky,“ uvedl Klingbeil.

Tvrdí, že jedním z takových nosným témat by mělo být zavedení doby „ročního základního příjmu“. Co to znamená? Nápad je podle Klingbeila poměrně jednoduchý. Lidé, kteří 12 let pracují, by si po této odpracované době mohli vybrat rok volna, v němž by od státu dostávali každý měsíc nezdaněných 1000 euro (25 800 korun). Stát by za ně během této doby zároveň hradil sociální a zdravotní pojištění. Volno by bylo možné vybrat také už po šesti letech práce, v tom případě by ale měl zaměstnanec nárok jen na půl roku odpočinku.

Klingbeil tvrdí, že by toto opatření pomohlo zaměstnancům, kteří se cítí „vyhořelí a vystresovaní“, potřebují si odpočinout, nabrat nové síly, věnovat se rodině a koníčkům, případně se naučit něco nového a změnit zaměstnání. „Z celkového pohledu by to prospělo celé společnosti a tedy i firmám,“ uvedl Klingbeil.

Sociální demokracie údajně vychází z představy, že by nároku na placené volno nevyužívali všichni, ale jen dvě až tři procenta zaměstnanců, a to zejména ti s nižšími příjmy. „Rozhodně to není model pro bohaté,“ uvedl Klingbeil. U nižších příjmových skupin totiž podle něj není tak velký rozdíl mezi tisíci eury čistého, které by po dobu jednoho roku dostávali od státu, a jejich běžným příjmem v zaměstnání. Kdo by si chtěl udržet plně svou životní úroveň i během státem placeného placeného volna, mohl by se na něj dopředu připravit a ušetřit si peníze.

Klingbeil přitom odmítá námitku, že by jím navrhované opatření ještě více zhoršilo současný problém nedostatku zaměstnanců na pracovním trhu. „I před zavedením rodičovských přídavků se říkalo, že to bude drahé a neefektivní. A dnes se už se o rodičovských přídavcích nikdo nebaví. Jsem si jistý, že když lépe zorganizujeme práci, bude z toho profitovat celý pracovní trh,“ uvedl generální sekretář SPD. Státní rozpočet by placený rok volna vyšel podle propočtu sociálních demokratů na sedm až devět miliard eur ročně.

Delší, třeba několikaměsíční volno nad rámec dovolené, takzvaný sabbatical, přitom už dnes nabízí svým zaměstnancům jako pracovní benefit i řada soukromých firem. Většinou se ale jedná o neplacené volno, při kterém má zaměstnanec hrazené zaměstnavatelem jen pojištění. Univerzitní profesoři mají dokonce nárok na to, aby po určitém počtu odpracovaných let dostali až rok volna, využitelného třeba k samostudiu. Podle Klingbeila však umožňuje takzvaný sabbatical jen zlomek firem, zatímco návrh SPD počítá s „jednoduchým a nebyrokratickým“ nárokem na státem placené volno pro všechny.

Nejdůležitější je ale údajně fakt, že na rozdíl od návrhů na minimální zarušený příjem by se návrh sociálních demokratů na rok placeného volna týkal pouze pracujících lidí. „Práce vytváří identitu, sebeúctu a udržuje naši společnost pohromadě,“ uvedl Klingbeil. Němečtí sociální demokraté chtějí údajně „neotřelými“ návrhy na udržení sociálního smíru znovu dobýt ztracené pozice na politické scéně. Preference SPD totiž prudce spadly a drží se dnes na úrovni nacionalistické AfD. Voliči ale ubývají sociální demokracii v celé Evropě, včetně Česka.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232