Články odjinud

Francie chce omezit emise z námořní dopravy ve Středomoří. Lidé v přístavech nemohou dýchat

Francie chce omezit emise z námořní dopravy ve Středomoří. Lidé v přístavech nemohou dýchat

Obyvatele Středomoří trápí znečištěný vzduch z obřích výletních i nákladních lodí. Francie proto přesvědčuje členské země Evropské unie o zřízení nízkoemisní zóny v oblasti. Cílem je předejít více než sedmnácti stům předčasných úmrtí ročně v celé oblasti. Podobné zóny už existují okolo pobřeží Spojených států a v severní Evropě.

Z jihofrancouzského Toulonu se dá plavit na Korsiku, Sardínii i Mallorku. Obří výletní lodě většinou přistávají ráno, přes den kotví v přístavu a večer odplouvají. Od obytných budov města jsou vzdáleny pouhých 200 metrů. „A motory nechávají mezi plavbami puštěné,“ stěžuje si tamní obyvatelka Danielle, která se spolu s devíti dalšími lidmi obrátila kvůli znečištěnému vzduchu v přístavu na stanici Franceinfo.

Trajekty i výletní lodě nechávají motory celý den v chodu proto, aby jim zajišťovaly přívod elektřiny na palubě. Z komínů lodí pak ale stoupá šedý dým, který činí vzduch v přístavu nedýchatelným. „Když fouká mistral, musím kvůli prachu z lodí zavřít okno,“ potvrzuje Henri Joly, který žije v toulonské čtvrti Mourillon na východ od přístavu.

Lidé mají ke stížnostem důvod – podle organizace AtmoSud sledující ovzduší v přístavech v Toulonu, Marseille a Nice stojí námořní doprava v Toulonu za 51 procenty vypouštěných emisí oxidů síry a třetinou emisí NO2. V menší míře (13 procenty) se podílí i na vypouštění polétavého prachu (částic označovaných jako PM10). Výletní lodě totiž spotřebovávají obrovské množství paliva – u středně velké lodi je to během kotvení asi 700 litrů za hodinu.

Vypouštěný prach vniká lidem do dýchacích cest, výsledkem jsou onemocnění astmatem a dalšími respiračními chorobami. „V Evropě způsobují emise z námořní dopravy každý rok 60 tisíc úmrtí a zdravotnictví stojí 50 miliard eur,“ uvádí organizace France nature environnement.

Jedním z řešení, jak problém v Toulonu řešit, je elektrifikace přístavu, kterou už testují v nedalekém Marseille. Tento krok je ale značně nákladný a město ho plánuje až v roce 2022.

V té době by už ale přístav mohl být součástí zóny s kontrolovanými emisemi (ECA), o jejíž zřízení ve Středomoří Francie usiluje. Včera v Marseille zveřejnilo francouzské ministerstvo pro ekologický přechod studii ECAMED, na níž se podílelo hned několik organizací a úřadů. Jejím cílem bylo zjistit, co by zřízení takové zóny s omezenými emisemi oxidů síry přineslo v oblasti zdravotnictví, ale také vyčíslit náklady pro státní pokladnu.

Dříve než ministerstvo zveřejnil závěry studie na svém twitterovém účtu Dominique Robin, šéf výše zmíněné organizace AtmoSud. Zřízení nízkoemisní zóny by podle ní zabránilo asi 1730 předčasným úmrtím a zhruba 1900 případům chronické bronchitidy v celé oblasti Středomoří. Zóna by tak přinesla úspory 8 až 14 miliard ročně v oblasti zdravotnictví. Celkové finanční náklady by pak dosáhly někde mezi jednou až osmi miliardami eur.

Studie zároveň přináší i časový horinzont, kdy by chtěla Francie svého cíle dosáhnout. V první polovině roku chce Francie přesvědčit o zřízení zóny ostatní středomořské státy Evropské unie a připravit se na jednání Evropské rady. Šéfové vlád a států sedmadvacítky by pak měli rozhodnutí schválit na červnovém summitu. V dubnu příštího roku by mělo následovat posvěcení od Mezinárodní námořní organizace a v roce 2022 by zóna měla vstoupit v platnost.

Podobné zóny známé pod zkratkou ECA (emission contrl area) dosud fungují jen u pobřeží Spojených států (na východě i západě) a v Baltském a Severním moři - platí v nich zákaz spalování paliv s obsahem síry vyšším než 0,1 procenta.

Na francouzském internetu se v posledních měsících kvůli plánovanému zdražování pohonných hmot stalo znečišťování námořní dopravou velkým tématem. Často se objevovala tvrzení, že jedna jediná nákladní loď vypouští stejné množství emisí jako všechny francouzské automobily, případně že 15 či 20 největších světových nákladních lodí znečišťuje Zemi více než všechna existující auta.

Tématu se chytila i šéfka krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penová, která na Twitteru tímto způsobem argumentovala proti volnému obchodu. To je ale jen zjednodušené tvrzení – je sice pravda, že kontejnerové lodi spalují ta „nejšpinavější“ paliva a produkují stejné množství oxidů síry jako miliony aut. V posledních letech se ale situace mění a díky omezením Mezinárodní námořní organizace se tyto emise rychle snižují. Co se ale týče oxidu uhličitého, který má podle vědců největší vliv na skleníkový efekt, tam jednoznačně dominuje pozemní doprava a námořní představuje jen tři procenta vypouštěných emisí.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud