Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Francie nepřestává lákat žadatele o azyl. Minulý rok jich bylo více než sto tisíc

720p480p360p240p

V roce 2017 přišlo do Francie více než 100 000 žádostí o azyl, což představuje „historickou“ úroveň. Zprávu uvedla agentura AFP a nezapomněla připomenout nový přistěhovalecký zákon, o kterém se již vedou živé debaty. Generální ředitel úřadu pro ochranu uprchlíků a osob bez státní příslušnosti (Ofpra) Pascal Brice připomněl, že v roce 1981, od kterého Ofpra vede statistiky, bylo žádostí méně než 20 000. Jedna z nepočetnějších skupin, která minulý rok o azyl žádala, byli občané Albánie, jejich šance jsou ale v porovnání s jinými spíše nižší.  

Žádostí o azyl bylo loni 100 412, 17 procent více než v roce 2016, kdy meziroční nárůst činil 6,5 procenta. Jde o „přetrvávající“ nárůst, ale „není to masivní příliv“, usoudil Brice. „Potvrzuje to, že Francie patří k hlavním zemím, kde se v Evropě žádá o azyl,“ uvedl. Francie je nicméně pozadu zejména za Německem, které v letošním roce očekává skoro 200 000 žadatelů.

„Míra schválení“, které žadatelům umožňuje stát se uprchlíky, se z 38 procent v roce 2016 snížila na 36 procent. Pokles podle Briceho způsobili žadatelé, jako jsou Albánci.

Loni skutečně vévodila zemím původu žadatelů o azyl Albánie: 7630 žádostí představovalo zvýšení o 66 procent. Vzhledem k tomu, že Albánie se považuje za „bezpečnou zemi“, Ofpra poskytla ochranu pouze 6,5 procentům žadatelů.

Tento opakující se jev, související podle Briceho s ekonomickou migrací, znepokojuje francouzské a albánské úřady, které v létě spustily program zaměřený na potírání sítí nelegální migrace.

Druhou zemí v pořadí je Afghánistán s 5987 žádostmi (vzestup o šest procent), z nichž se vyhovělo 83 procentům. Následuje Haiti, Guyana, Súdán a Guinea. Vysledovat se dá také silný růst počtu migrantů z frankofonní západní Afriky, zejména Pobřeží slonoviny, který se více než zdvojnásobil, a také Konga. To podle Ofpra odráží fenomén migrační trasy vedoucí přes Libyi.

Ačkoliv uprchlíci ze Sýrie získávají ochranu v 95 procentech případů, což je velmi vysoká míra, loni podali ve Francii o desetinu méně žádostí.

Zkrátila se také na „téměř tři měsíce“ doba potřebná k vyřízení žádosti a Ofpra pracuje na tom, aby se letos tato doba zkrátila na dva měsíce, jak stanovil prezident Emmanuel Macron, a to s přísným respektováním práv každého žadatele, ujistil Brice.

Návrh nového zákona o azylu a přistěhovalectví má být vládě předložen příští měsíc.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>


 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1