Články odjinud

Gesto přátelství k Izraeli i úlitba Zemanovi? INFO.cz mluvilo s konzulem ČR v Jeruzalémě

720p360p

Do konce května bude mít Česká republika opět honorárního konzula v Jeruzalémě. Průmyslník Dan Propper, jehož rodina pochází z Teplic, chce pomáhat hlavně vzájemnému byznysu. O české politice mluvit nechce, přesto zřejmě tuší, že zřízení jeho úřadu je i politickým gestem vůči Izraeli. Praha totiž v následujících měsících, ba zřejmě ani letech, nebude následovat USA a ambasádu nechá tam, kde je. Tedy v Tel Avivu.

„Nejstarší zápisy, které jsem dohledal, pocházely z roku 1740,“ vypráví Dan Propper o českých, respektive moravských kořenech své rodiny. Sedíme ve Kfar Šmarjahu, malém městečku zhruba devět kilometrů od Tel Avivu. Je horko, přesto - nebo proto - pijeme horkou kávu jako (skoro) všichni kolem. Budoucí konzul loví česká slova a vzpomíná na Teplice, kde se jeho blízcí nakonec usadili.

Právě tam je v září roku 1938 zastihla Mnichovská dohoda. Pro ně, československé židy, prý šlo o jasný signál: je čas odejít! Potřebné dokumenty ale podléhaly zdlouhavé proceduře a Propperovi na ně čekali celý rok. Do Palestiny se ale nakonec dostali a Dan se v roce 1941 narodil už na Blízkém východě.

Průmyslník a byznysmen původem z Teplic

Dan Propper studoval v Británii, stal se chemickým inženýrem a posléze i úspěšným byznysmenem. Čtvrt století šéfoval jednomu z největších potravinářských podniků v zemi, firmě Osem, kterou dnes ze 100 procent vlastní společnost Nestlé. Předsedal ale kromě jiného i svazu producentů a patřil do sboru poradců centrální banky. Ani po odchodu z čela své firmy v roce 2006 z podnikatelského světa nezmizel: dosud zasedá v různých správních radách a jeho osobní jmění webové zdroje odhadují na jistě půl druhého milionu dolarů.

Proto chce Česku - a vlastně i Izraeli - pomoci především v byznysu. „Mám stále kontakty na řadu lidí v nejvyšších patrech ekonomiky,“ říká a podle dostupných zpráv nepřehání. Tuší i rezervy obchodních vztahů. „Jsem si vědom, že do České republiky zatím nepřišlo mnoho izraelských investic. My jsme ale nezaháleli a jako firma jsme investovali i v Teplicích, odkud vyvážíme do celé západní Evropy.“ Jako praktik totiž jednoznačně oceňuje, že Česko je členem Evropské unie.

K české politice se vyjadřovat nechce, v té izraelské velmi opatrně chválí premiéra Benjamina Netanjahua, i když osobně „zdaleka nesdílí všechny jeho pravicové postoje“. A co si myslí o stěhování americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, které tak potěšilo především izraelskou pravici, zato rozhněvalo arabskou veřejnost?

„Je to v zásadě správný krok. Mám ovšem za to, že měl přijít společně s dalšími návrhy, které by vyšly vstříc Palestincům. USA a Izrael měly takto začít další mírová jednání, která – alespoň doufám – budou následovat,“ říká Dan Propper. „Nemyslím si totiž, že pro Židy i Araby existuje jiná možnost, než žít v tomto regionu společně, nebo v klidném sousedství,“ konstatuje. A na přímou otázku dodává, že on sám by hlasoval pro existenci dvou nezávislých, suverénních států – nejen izraelského, ale také toho palestinského.

Gesto přátelství k Izraeli i úlitba Zemanovi?

Posledním honorárním konzulem v Jeruzalémě byla izraelská novinářka českého původu Tatiana Hoffmanová, která zemřela předloni v listopadu. Obnovení postu právě teď lze chápat jako vstřícnost k Izraeli a jeho ambici prosadit Jeruzalém jako své nedělitelné hlavní město.

Patrně jde ovšem také o úlitbu českého premiéra v demisi Andreje Babiše prezidentu Miloši Zemanovi. Právě hradní nájemník je totiž dlouhodobým a především hlasitým zastáncem přesunu ambasády po americkém vzoru. K tomu ale podle řady dotázaných insiderů - diplomatů i politiků - nedojde dříve než za několik let, tedy nikoli v řádu měsíců. Pokud ovšem vůbec.

Hned z několika důvodů: stěhování českého velvyslanectví by znamenalo opravdu najít novou budovu v Jeruzalémě a tam jeho osazenstvo fyzicky přemístit. Američané teď pouze změnili adresu a provedli několik spíše kosmetických úprav. Ambasádu totiž přesunuli z Tel Avivu na dosavadní generální konzulát v Jeruzalémě, tedy na profesionální a už dosud pečlivě střežené diplomatické pracoviště.

Česko, o jehož zahraniční politice v posledku rozhoduje vláda, má navíc na zřeteli stanovisko evropských partnerů. Už tak je Praha považována za jednoho z hlavních a zpravidla nekritických stoupenců izraelské věci v Evropské unii. Zkraje května zablokovaly Maďarsko, Rumunsko a právě Česko unijní rezoluci, která kritizovala americké stěhování. A když pak izraelský premiér Benjamin Netanjahu pořádal den před přesunem zaoceánské ambasády velkolepou recepci, kromě maďarských, rumunských a českých diplomatů dorazili z Evropy už jen ti rakouští – zástupci ostatních států unie pozvání nevyužili.

České centrum v Jeruzalémě poplatníci zaplatí

Praha se také chystá v Jeruzalémě patrně do konce letošního roku – podle všeho nejdříve v listopadu – otevřít i pobočku Českého centra. Pro ně zaměstná místní sílu, kterou už vybírá. Šéf obou center (v Jeruzalémě i Tel Avivu) ale bude úřadovat ze sídla na přímořské ambasádě. Na rozdíl od honorárního konzulátu, které ministerstvo zahraniční neplatí, bude náklady na jeruzalémskou pobočku plně hradit česká strana. I tento krok je potvrzením výjimečné náklonnosti českých politických elit vůči židovskému státu.

Jde ale zřejmě i o dárek Miloši Zemanovi. České centrum by v listopadu mohl slavnostně otevřít právě prezident, který se do Izraele v té době chystá. Tento ceremoniál pro něj má být drobným bolestným za to, že nebude moci startovat práci nového velvyslanectví v Jeruzalémě. Co se české mise týče, ta – stále umístěna v Tel Avivu – bude mít na podzim velmi pravděpodobně už nového šéfa, totiž dosavadního ministra zahraničí za hnutí ANO Martina Stropnického. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud