Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Gesto přátelství k Izraeli i úlitba Zemanovi? INFO.cz mluvilo s konzulem ČR v Jeruzalémě

720p360p

Do konce května bude mít Česká republika opět honorárního konzula v Jeruzalémě. Průmyslník Dan Propper, jehož rodina pochází z Teplic, chce pomáhat hlavně vzájemnému byznysu. O české politice mluvit nechce, přesto zřejmě tuší, že zřízení jeho úřadu je i politickým gestem vůči Izraeli. Praha totiž v následujících měsících, ba zřejmě ani letech, nebude následovat USA a ambasádu nechá tam, kde je. Tedy v Tel Avivu.

„Nejstarší zápisy, které jsem dohledal, pocházely z roku 1740,“ vypráví Dan Propper o českých, respektive moravských kořenech své rodiny. Sedíme ve Kfar Šmarjahu, malém městečku zhruba devět kilometrů od Tel Avivu. Je horko, přesto - nebo proto - pijeme horkou kávu jako (skoro) všichni kolem. Budoucí konzul loví česká slova a vzpomíná na Teplice, kde se jeho blízcí nakonec usadili.

Právě tam je v září roku 1938 zastihla Mnichovská dohoda. Pro ně, československé židy, prý šlo o jasný signál: je čas odejít! Potřebné dokumenty ale podléhaly zdlouhavé proceduře a Propperovi na ně čekali celý rok. Do Palestiny se ale nakonec dostali a Dan se v roce 1941 narodil už na Blízkém východě.

Průmyslník a byznysmen původem z Teplic

Dan Propper studoval v Británii, stal se chemickým inženýrem a posléze i úspěšným byznysmenem. Čtvrt století šéfoval jednomu z největších potravinářských podniků v zemi, firmě Osem, kterou dnes ze 100 procent vlastní společnost Nestlé. Předsedal ale kromě jiného i svazu producentů a patřil do sboru poradců centrální banky. Ani po odchodu z čela své firmy v roce 2006 z podnikatelského světa nezmizel: dosud zasedá v různých správních radách a jeho osobní jmění webové zdroje odhadují na jistě půl druhého milionu dolarů.

Proto chce Česku - a vlastně i Izraeli - pomoci především v byznysu. „Mám stále kontakty na řadu lidí v nejvyšších patrech ekonomiky,“ říká a podle dostupných zpráv nepřehání. Tuší i rezervy obchodních vztahů. „Jsem si vědom, že do České republiky zatím nepřišlo mnoho izraelských investic. My jsme ale nezaháleli a jako firma jsme investovali i v Teplicích, odkud vyvážíme do celé západní Evropy.“ Jako praktik totiž jednoznačně oceňuje, že Česko je členem Evropské unie.

K české politice se vyjadřovat nechce, v té izraelské velmi opatrně chválí premiéra Benjamina Netanjahua, i když osobně „zdaleka nesdílí všechny jeho pravicové postoje“. A co si myslí o stěhování americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, které tak potěšilo především izraelskou pravici, zato rozhněvalo arabskou veřejnost?

„Je to v zásadě správný krok. Mám ovšem za to, že měl přijít společně s dalšími návrhy, které by vyšly vstříc Palestincům. USA a Izrael měly takto začít další mírová jednání, která – alespoň doufám – budou následovat,“ říká Dan Propper. „Nemyslím si totiž, že pro Židy i Araby existuje jiná možnost, než žít v tomto regionu společně, nebo v klidném sousedství,“ konstatuje. A na přímou otázku dodává, že on sám by hlasoval pro existenci dvou nezávislých, suverénních států – nejen izraelského, ale také toho palestinského.

Gesto přátelství k Izraeli i úlitba Zemanovi?

Posledním honorárním konzulem v Jeruzalémě byla izraelská novinářka českého původu Tatiana Hoffmanová, která zemřela předloni v listopadu. Obnovení postu právě teď lze chápat jako vstřícnost k Izraeli a jeho ambici prosadit Jeruzalém jako své nedělitelné hlavní město.

Patrně jde ovšem také o úlitbu českého premiéra v demisi Andreje Babiše prezidentu Miloši Zemanovi. Právě hradní nájemník je totiž dlouhodobým a především hlasitým zastáncem přesunu ambasády po americkém vzoru. K tomu ale podle řady dotázaných insiderů - diplomatů i politiků - nedojde dříve než za několik let, tedy nikoli v řádu měsíců. Pokud ovšem vůbec.

Hned z několika důvodů: stěhování českého velvyslanectví by znamenalo opravdu najít novou budovu v Jeruzalémě a tam jeho osazenstvo fyzicky přemístit. Američané teď pouze změnili adresu a provedli několik spíše kosmetických úprav. Ambasádu totiž přesunuli z Tel Avivu na dosavadní generální konzulát v Jeruzalémě, tedy na profesionální a už dosud pečlivě střežené diplomatické pracoviště.

Česko, o jehož zahraniční politice v posledku rozhoduje vláda, má navíc na zřeteli stanovisko evropských partnerů. Už tak je Praha považována za jednoho z hlavních a zpravidla nekritických stoupenců izraelské věci v Evropské unii. Zkraje května zablokovaly Maďarsko, Rumunsko a právě Česko unijní rezoluci, která kritizovala americké stěhování. A když pak izraelský premiér Benjamin Netanjahu pořádal den před přesunem zaoceánské ambasády velkolepou recepci, kromě maďarských, rumunských a českých diplomatů dorazili z Evropy už jen ti rakouští – zástupci ostatních států unie pozvání nevyužili.

České centrum v Jeruzalémě poplatníci zaplatí

Praha se také chystá v Jeruzalémě patrně do konce letošního roku – podle všeho nejdříve v listopadu – otevřít i pobočku Českého centra. Pro ně zaměstná místní sílu, kterou už vybírá. Šéf obou center (v Jeruzalémě i Tel Avivu) ale bude úřadovat ze sídla na přímořské ambasádě. Na rozdíl od honorárního konzulátu, které ministerstvo zahraniční neplatí, bude náklady na jeruzalémskou pobočku plně hradit česká strana. I tento krok je potvrzením výjimečné náklonnosti českých politických elit vůči židovskému státu.

Jde ale zřejmě i o dárek Miloši Zemanovi. České centrum by v listopadu mohl slavnostně otevřít právě prezident, který se do Izraele v té době chystá. Tento ceremoniál pro něj má být drobným bolestným za to, že nebude moci startovat práci nového velvyslanectví v Jeruzalémě. Co se české mise týče, ta – stále umístěna v Tel Avivu – bude mít na podzim velmi pravděpodobně už nového šéfa, totiž dosavadního ministra zahraničí za hnutí ANO Martina Stropnického. 

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232