Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Irák popraví první Evropanku z IS. Jaký bude osud Lindy, která k džihádistům utekla z Německa?

Irák popraví první Evropanku z IS. Jaký bude osud Lindy, která k džihádistům utekla z Německa?

Ze začátku to vypadalo jako idyla. Videa spokojených párů společně chystajících chléb, usměvavé rodinky, krásné interiéry, impozantní exteriéry. Propaganda takzvaného Islámského státu natírala ummu, muslimskou obec věřících, tu jedinou a pravou, kterou podle své rétoriky budovala, narůžovo tak intenzívně, že neváhala do svých videí zapracovat i ošlehané bojovníky mazlící se s koťaty. Na koho by něco takového mohlo zapůsobit? Třeba na nejisté dívky a ženy, které uvěřily, že „tam“, v Islámském státu, se budou mít líp, že bude mít jejich život smysl, muži je budou respektovat a ony budou konečně spokojeně žít.

Jejich rozhodnutí odejít z bezpečí Evropy a připojit se k teroristické skupině, je pro normálně uvažujícího člověka nepochopitelné, ať se na ně budete dívat z jakékoliv strany. Už teď je zcela zřejmé, že růžová budoucnost tak, jak si ji ty dívky a ženy malovaly, nepřijde, a nepřijde ani chalífát sahající od jednoho oceánu k druhému. Žádná z nich nezmění svět, ale jedna se do dějin přeci jen dostane. Určitě však ne způsobem, po němž by kdokoliv toužil. V neděli 21. ledna odsoudil bagdádský soud Němku marockého původu známou jako Lamí’a Dá’išíja k trestu smrti oběšením. Stane se tak první Evropankou popravenou na iráckém území.

Nána s bičem

Je jednou z více než stovky Evropanů, kteří podle listu The Independent čekají od léta loňského roku v Iráku na soud za podíl na aktivitách IS. Většina z nich čelí, stejně jako místní lidé, kteří stanou před soudem, obecnému obvinění z terorismu, pod nějž se schová kde co – od rabování až po vraždy. Země se usilovně snaží udržet alespoň nějakou míru bezpečnosti a podle arabského zpravodajského serveru al-Monitor zkrátka nejsou čas ani lidi na to, aby se řešily jednotlivé možné přečiny. Pokud je dotyčný (či dotyčná) shledán vinným, čeká ho minimálně 15 let za mřížemi, nejvyšším možným trestem je pak trest smrti.

720p 360p
Co je Islám? Animace vysvětluje spor mezi sunnity a šíity

Lamí’a je jednou ze čtyř německých občanek, o nichž se oficiálně ví, že odešly do oblasti kdysi ovládané Islámským státem. Irácký soud sice její jméno nezveřejnil a označil ji pouze za „Němku z IS“, arabská televizní stanice al-Arabíja ji však identifikovala jako Lamí’u Muhammad Qúsídž. Z německého Mannheimu odešla se dvěma dcerami v srpnu 2014. Do Mosulu se měly všechny tři dostat přes Turecko a Sýrii. První z dcer, o níž se zmiňují pouze informace přicházející z Iráku, ale například německý tisk o ní mlčí, údajně zahynula během náletu. Druhá, Nadja, se v Iráku provdala za bojovníka Islámského státu a porodila dceru, jež dostala jméno Imáma Ibráhím. Nadjin muž zemřel během bojů o Mosul a Nadja, stejně jako matka, teď čelí obvinění z porušení protiteroristického zákona. Skvělý rodinný výlet, chtělo by se cynicky podotknout.

Linda Wenzel

V iráckém vězení čekají na soud ještě dvě Němky, jedna původem z Čečenska, o níž úřady hovoří jako o „Fátimě M.“, a sedmnáctiletá Linda Wenzelová ze saského Pulsnitzu, nejznámější tvář z celé „německé čtyřky“. Její fotky, na nichž sedí s prázdným výrazem celá zaprášená mezi trojicí Iráčanů, kteří se s ní fotí poté, co ji našli po skončení ofenzivy v jednom z mosulských domů, obletěly svět.

Z videa, na kterém ji úpějící a evidentně zraněnou odvádějí pryč, se stal virál. Linda odjela z domova v patnácti letech za mužem, s nímž se spřátelila přes Facebook a kvůli kterému konvertovala k islámu. Do Mosulu se dostala stejnou cestou jako Lamí’a s dcerami. Muž, kvůli kterému odjela a za něhož se provdala, zemřel při náletu pět měsíců po svatbě. Okolo padaly bomby a ona si akorát říkala: „Proč jsi sem, ty náno, jezdila?“ svěřila se v rozhovoru, který mohla v prosinci poskytnout německým novinářům. Rok po příjezdu, z něhož strávila údajně většinu zavřená v domě s ostatními ženami, ji našly irácké speciální jednotky. Arabská média spekulovala o tom, zda Linda v Iráku neporodila, zkraje s sebou údajně neustále nosila malého chlapce, který byl silně podvyživený. Později se o něm však již žádný zdroj nezmínil.

720p 360p

Krátce před vánočními svátky umožnily Lindě bagdádské úřady setkání s matkou a sestrou. Rodiče doufají, že by mohla německá vláda dostat dívku zpátky domů, mezi Irákem a Německem však v současné době neexistuje žádná extradiční smlouva, podle které by mohlo vydání proběhnout.

„Náctiletí jsou u nás zodpovědní za některé trestné činy v plné výši, obzvlášť pokud vede takové jednání ke smrti nevinných lidí,“ komentoval Lindin případ irácký premiér Hajdar al-Abádí. Její osud je teď podle něj v rukou iráckých soudců. Podle některých zpráv se Linda podílela na činnosti takzvaných Liwá’a l-chansá’ nebo-li Ženských brigád. Ty podobně jako íránská náboženská policie hlídkovaly v ulicích a kontrolovaly, zda jsou ženy patřičně oblečené v souladu s pravidly nastolenými Islámským státem. Ty, jež neměly zahalený obličej, případně nosily make-up, mohly členky brigády zbičovat. To už vyvolává mnohem menší soucit, než vystrašené sezení kdesi v mosulském domě.

Němci je nechtějí

Podle údajů iráckých úřadů, které zveřejnila al-Arabíja, patří Linda, Fátima M., Nadja a její matka Lamí’a k 910 Němcům, kteří od roku 2014, kdy byl jednostranně vyhlášený Islámský stát, odešli na jeho území. Třetina z nich se už údajně vrátila domů a to včetně 70 osob klasifikovaných jako „bojovníci“, 145 jich bylo zabito. Německo se ale podle vyjádření jednoho z odborníků na bezpečnost v Süddeutsche Zeitung rozhodně nechystá rozvinout červený koberec a přivítat s otevřenou náručí dívky Lindina typu, které se dobrovolně a z přesvědčení přidaly k IS a jež sice prokázaly jakous takous lítost, ale s pokáním je to už slabší.

Pokud by se německým úřadům podařilo Lindu ze země dostat, čekalo by ji nejspíš soudní řízení v rodné zemi, po němž by mohla putovat za členství v teroristické organizaci až na deset let za mříže. To by pořád ale bylo lepší než patnáctileté minimum v Iráku nebo provaz, který čeká spolubojovnici Lamí’u.

Komunální volby se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1