Jak je na tom ruská ekonomika? Oficiální čísla budí pochyby i v samotném Rusku | info.cz

Články odjinud

Jak je na tom ruská ekonomika? Oficiální čísla budí pochyby i v samotném Rusku

Z hlediska ministerstva financí je vše v pořádku. Ostatně i ministr Anton Siluanov se vyjádřil optimisticky v tom smyslu, že Rusko udělalo první krok na cestě, kterou mu vytyčil prezident Vladimir Putin, tedy dostat se na páté místo podle objemu HDP a předehnat tak Německo. Jak dodal, v roce 2018 Rusko rostlo o 2,3 procenta, zatímco jeho „soupeř“ jen přibližně o jedno procento. Fakt, že se přesněji jednalo o 1,4 procenta, zdánlivě na srovnání nic nemění. Podle oficiálních čísel rostla ruská ekonomika rychleji, což je pro plnění plánů to hlavní. A co více, podle Siluanova země brzy, jmenovitě v roce 2024, dosáhne na tempo růstu vyšší, než je celosvětový průměr (tedy 3,3 procenta).

Věc má nicméně jeden háček, ruské statistiky nejsou ani zdaleka přijímané bez výhrad. Samozřejmě, oficiální představitelé je oslavují a pracují s nimi i mezinárodní instituce, zaznívají ale také hlasy, že jde o velmi nadsazený údaj. V tomto případě nešlo jen o Vladimira Milova, který ve svém pořadu Kde jsou peníze? (Gdě děňgi?) nenechává na oficiální hospodářské politice nit suchou.

Pochyby otevřeně vyjádřil v únoru 2019 také makroekonom Anton Klepač, bývalý náměstek ministra ekonomického rozvoje a obchodu a donedávna hlavní ekonom Vnešekonombanky. Klepač přišel o své místo ve státní korporaci minulý týden ve čtvrtek, což je dáváno do souvislosti právě s jeho kritikou, kterou sice hned odvolal, ale zahladit její efekt samozřejmě nemohl. Na druhou stranu není úplně zřejmé, jak moc se v jeho případě projevují různé vnitřní rozepře mezi různými klany a skupinami v rámci ruské mocenské struktury.

Anton Klepač byl sice jediný, kdo své pochyby vyslovil takto otevřeně, ale to ani zdaleka neznamená, že zůstal osamocen. Podobně se vyjadřovali analytici prakticky všech bank působících v Rusku, kteří se shodují v tom, že pravděpodobnější a podle jejich propočtů i přesnější je spíše růst o 1,5 procenta. Známý liberál, dlouholetý ministr financí a současný šéf ruské obdoby Nejvyššího kontrolního úřadu Alexej Kudrin tak proto během červnového Petrohradského ekonomického fóra vyjádřil názor, že by Rosstat měl být znovu odebrán z podřízenosti ministerstva pro ekonomický rozvoj.

Kudrin poukázal na zásadní problém pro důvěryhodnost čísel vydávaných statistickým úřadem. Jde totiž o to, že ministerstvo pro ekonomický rozvoj, pod který byl Rosstat převeden v roce 2017, je přímo zodpovědné za plánování ekonomického rozvoje, a tedy nese nejvyšší odpovědnost za ekonomický růst. Kromě jiného, Maxim Oreškin, tedy ministr ekonomiky, je stoupencem takzvaných národních projektů jako způsobu, jak pomoci ekonomice. Vzhledem k tomu, že si od nich hodně slibuje i sám Vladimir Putin, a že tedy na jejich úspěchu či neúspěchu může záviset další kariéra mladého ministra, dá se očekávat, že pro to, aby uspěly, udělá vše. Že se jedná o přímý konflikt zájmů je více než jasné.

Pochybnosti vzbudilo už samotné představování výsledků ekonomiky Ruské federace. Původní číslo, tedy 1,5 procenta, se několikrát měnilo, přičemž nakonec narostlo o polovinu. Samozřejmě, není žádným ruským specifikem, že statistiky procházejí upřesněními s tím, jak docházejí nová a nová data. Na tom by nebylo nic zvláštního. Ne už tak častá je nicméně míra, o kterou se ukazatel růstu HDP navýšil. Navíc, ke zvýšení odhadu růstu HDP došlo poté, co byl vyměněn právě šéf Rosstatu. A aby toho nebylo málo, navýšila se i čísla za rok 2016 a 2017. Takové změny vyvolaly jisté rozpaky, byť je šéf ministerstva ekonomického rozvoje Maxim Oreškin zdůvodňoval především tím, že pod předchozím vedením používal Rosstat chybnou metodiku výpočtu.

Nešlo přitom o jediné pochybnosti, které o statistických údajích ze strany Rosstatu panovaly. Velké pozdvižení vyvolala i dubnová čísla o stavu průmyslu, která ukazovala na naprosto bezprecedentní vzestup. Rosstat následně musel odhad růstu dosahující 4,9 procenta odvolat a snížit na 4,6 procenta s omluvou, že došlo k chybě ve výkazu jedné z firem na Jamalském poloostrově. Podle původního výkazu Rosstatu došlo k růstu těžby ropy a zemního plynu o cca šestnáct a deset procent, a to paradoxně poté, co Rusko podepsalo dohodu o omezení těžby ropy, tzv. OPEC+. Podobně tomu bylo i o dva měsíce později, kdy statistický úřad opět hlásil růst těžby, přičemž Rusko v tutéž dobu deklarovalo její snižování.

Rosstat byl kritizován i ze strany státních představitelů, jmenovitě ministrem Siluanovem. Ten označil jeho práci za „děsivou“ poté, co vydal statistiky o reálných příjmech obyvatelstva, které se dle jeho zjištění od roku 2014 snižují.

Na základě výše uvedeného však přesto nelze říci, že čísla předkládaná Rosstatem jsou automaticky zmanipulovaná. To by bylo příliš velké zjednodušení, pro které nejsou žádné důkazy. Nicméně asi nejpřesněji situaci zhodnotil již zmiňovaný Alexej Kudrin: „Věřím v tomto naprosto Oreškinovi. Ale přesto důvěra klesá a vznikají podezření. A to je velmi špatně“. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud