Moskva byla na akci v Azovském moři připravená, už ho považuje za své teritorium, míní expert | info.cz

Články odjinud

Moskva byla na akci v Azovském moři připravená, už ho považuje za své teritorium, míní expert

Moskva touží ovládnout Azovské moře a učinit z něj své vnitřní vody. I to mohl být jeden z cílů nedělní operace v této oblasti, při níž se Rusko zmocnilo tří ukrajinských lodí plujících skrze Kerčskou úžinu z Oděsy do Mariupolu. V rozhovoru pro INFO.CZ to říká politický geograf z Ostravské univerzity Vincenc Kopeček. Podle něj Rusko bylo připravené, že k podobnému incidentu může dojít. Reakce Ukrajiny i západních zemí, které agresi vůči ukrajinským plavidlům odsuzují a hrozí novými sankcemi, je podle názoru experta adekvátní.

Dělá na vás operace Rusů v Azovském moři dojem dopředu plánované akce, nebo spíše náhodného incidentu?

Nemyslím si, že by byla plánovaná ve smyslu „uděláme to právě teď, ale neumím si představit, že by šlo o čistě nepřipravenou věc. Rusko vědělo, že k něčemu takovému může někdy dojít a že takovou strategii může použít. Nemyslím, že by to bylo čistě náhodné.

Co bylo podle vás záměrem ruského počínání?

Rusko chce udržovat konflikt na východě Ukrajiny. Dokud nebude mít Ukrajina vyřešené problémy na části svého území, může být Moskva v klidu, co se týče nějakého dalšího integračního procesu. Vstup Ukrajiny do NATO nebo Evropské unie je v tuto chvíli vyloučený.

Co ale mohlo hrát také roli, je snaha udělat z Azovského moře ruské vnitřní vody. To Moskva vzhledem k mezinárodnímu právu nemůže. Navíc existuje dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou z roku 2003, která zaručuje oběma státům volnou plavbu v oblasti. Jenže když Rusko nyní kontroluje Krym, a tím oba břehy Kerčské úžiny, jde z jeho pohledu o ruské vnitřní vody. Nemůže to tak ukotvit de iure, ale může to být de facto.

Domníváte se, že událost bude eskalovat napětí, které v oblasti dlouhodobě panuje?

Nemyslím, že by to bylo ruským záměrem. Akci zřejmě nedělali s cílem eskalovat napětí. Ale samozřejmě eskalaci nemohu vyloučit.

Ukrajina reagovala vyhlášením 30denního válečného stavu. Očekáváte, že se za těch 30 dní něco změní, nebo dojde k jeho prodloužení?

(Ukrajinský prezident Petro) Porošenko musel reagovat. Mohl tam poslat lodě a eskalovat situaci, kterou objektivně nemůže vyhrát. Zvolil politickou cestu a podle mě ji zvolil rozumně. Je to umírněná reakce. Pokud nebude situace eskalovat, tak jej může za 30 dní, případně za 60 dní zrušit. Ukrajince navíc na jaře čekají volby a výjimečný stav by ochromil možnost jejich uspořádání. Už kvůli tomu budou chtít v krátké době toto opatření ukončit.

Jak hodnotíte reakci Západu? Jaký signál vyslaly západní země do Moskvy?

Z toho, co jsem slyšel, tedy výzvy ke klidu a odsouzení Ruska, jde o reakci vcelku uměřenou. Musí být politická, nikoli vojenská. Na místě je tlak na propuštění lodí i námořníků a tlak na to, aby nebyli souzeni. Zároveň je dobré řešit prohloubení sankcí.

Jsou sankce nejpravděpodobnějším vyústěním celé současné situace?

Pokud Rusko zůstane v této pozici, tj. nevydá lodě a námořníky, může to ke zpřísnění sankcí skutečně vést. Je ale otázkou, jak se k tomu postaví americký prezident Donald Trump. To je velká proměnná, kterou nikdo nedovede odhadnout. Ostatně jedna z teorií je, že jde o test Trumpovy reakce. Nikoli primárně, ale jedním ze smyslů operace to být mohlo.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud