Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nabídka, kterou nepůjde odmítnout. Brusel láká Česko do eurozóny

Nabídka, kterou nepůjde odmítnout. Brusel láká Česko do eurozóny

Evropská komise má plán, jak přesvědčit země, které se zavázaly přijmout společnou měnu euro, ale dosud to neudělaly, aby už déle neváhaly. Podrobnosti Komise představí příští týden a podle slov komisaře pro euro Francouze Pierra Moscoviciho půjde o „nabídku, kterou nebude možné odmítnout“. K zemím, které se bude Evropská komise snažit nalákat, patří i Česká republika.

„Pokusíme se představit rámec, který bude dostatečně atraktivní. Jak se říká ve filmech, bude to nabídka, kterou nepůjde odmítnout,“ řekl včera novinářům evropský komisař zodpovědný za euro Pierre Moscovici.

Jasnější detaily toho, jak to bude chtít Evropská komise provést, budou podle jeho slov zveřejněny příští týden. Tehdy chce Brusel vyložit karty na stůl a vysvětlit svou představu o tom, jak by v budoucnosti měla fungovat eurozóna.

Ta má v současné době 19 členů. Ostatní členské země EU se k přijetí eura zavázaly v momentě svého vstupu do EU, avšak neurčily si přesný termín, do kterého to musí stihnout. Brusel tak nemá žádné „páky“, jak je k tomu přimět. Výjimku z přijetí společné měny má pouze Spojené království a Dánsko a zvláštní pravidla platí i pro Švédsko.

K zemím, které dosud euro nezavedly, patří Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Česká republika.

Jak ukazují výsledky posledních průzkumů (např. Eurobarometr), euro se v Evropě momentálně netěší velké oblibě. V Polsku se proti jeho zavedení staví téměř 60 % lidí a vysokou podporu nemá ani v dalších zmíněných zemích. V České republice přijetí eura podporuje podle tuzemských průzkumů kolem 17 % lidí (CVVM, 2016).

Otázka vstupu země do eurozóny v poslední době ožila zejména v souvislosti s francouzskými prezidentskými volbami. Nově zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron se totiž netají ambiciózními plány na posilování integrace v rámci eurozóny, která může přispět k ještě většímu prohloubení tzv. vícerychlostní Evropy. O svých představách už jednal i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a chystá se na schůzku s dalšími vysoce postavenými evropskými politiky.

Český premiér Bohuslav Sobotka proto nedávno uvedl, že Česká republika by si měla co nejdříve stanovit termín přijetí eura. Sobotka dříve zastával názor, že by Česko termín nemělo určovat, dokud nezlepší stav veřejných financí a nezvýší životní úroveň v zemi ve vztahu k vyspělým státům EU.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1