Operace Sberbank. Rusko prodává banku samo sobě, je to kouzlo s biliony rublů | info.cz

Články odjinud

Operace Sberbank. Rusko prodává banku samo sobě, je to kouzlo s biliony rublů

Když ruský prezident Vladimir Putin v lednu oznámil novinky v sociální oblasti, jako je vyšší mateřská a podpora rodin s dětmi, nebo investiční pobídky v regionech, bylo zřejmé, že to státní kasu bude stát velké peníze. V souvislosti s tím teď poutá pozornost prodej ruské státní banky Sberbank. Zdánlivě jednoduchá operace má netušené souvislosti a působí, jako že se stát snaží různými kličkami obejít vlastní pravidla.

V lednu oznámená sociální opatření podle odhadů samotné vlády spolknou kolem dvou bilionů rublů (zhruba 720 miliard korun). Samozřejmě, tyto peníze je také nutné někde vzít. Nelze říci, že by je Rusko nemělo, jen se k nim nedokáže úplně snadno dostat.

Jde přitom o zásadní úsilí, jelikož sociální výdaje a jejich ukotvení v ústavě jsou hlavním „cukrem“, který je Rusům servírován, aby změny ústavy jako celek podpořili ve „všelidovém hlasování“. Minimálně je z pohledu administrativy nutné předejít situaci, která vznikla po roce 2012, kdy Vladimir Putin slíbil zvýšení sociálních výdajů, ale jejich financování nechal na regionech. Ty se z finančních problémů dostávají dodnes.

Rusko má peníze ve Fondu národního bohatství, které ale nesmí použít uvnitř země mimo jiné proto, aby zamezilo tzv. „holandské nemoci“ (situace, kdy rychlé zisky z přírodních zdrojů oslabí další sektory hospodářství a případně vytvoří závislost na dané komoditě). Toto pravidlo se ale týká jen prostředků do výše sedmi procent HDP. Vše, co jde nad tento rámec, lze utrácet na různé projekty. A jak se zdá, ministerstvo financí našlo způsob, jak vyřešit hned několik komplikací – tedy jak peníze utratit kontrolovaně skrze rozpočet a zároveň jimi financovat sociální opatření prezidenta Putina.

Ruská vláda, jmenovitě ministr financí Anton Siluanov, v podstatě vymyslela způsob, jak obejít vlastní pravidlo. Ministerstvo financí koupí od centrální banky kontrolní balík akcií Sběrbanku, tedy padesát procent plus jednu akcii, a to za tržní cenu, která podle odhadu ministerstva financí činí 2,45 bilionu rublů. Speciální zákon pak určuje, že centrální banka odevzdá nikoli tři čtvrtiny zisku do státního rozpočtu, jak by podle stávajících norem měla, ale rovnou celou částku. Ministerstvo financí, respektive vláda, nakonec dostane zpět něco kolem 1,85 bilionu. 

Kouzlo těchto operací spočívá v tom, že už nepůjde o peníze z ropných příjmů, jako by to bylo v případě peněz z Fondu národního bohatství, ale o „neropné“ peníze. A na ty už se žádná omezení, jako je zákaz utrácení za domácí sociální opatření, nevztahují. Je to zvláštní postup. Jeden státní orgán prodává druhému státnímu orgánu banku, peníze si mezi sebou převádějí v podstatě virtuálně a celá operace nemá z tradičního pohledu prodej-nákup žádný smysl. Jde jen o o změnu statusu oněch peněz.

Stát přitom mohl podíl převést bezplatně, prostě na základě zákona, ostatně speciální norma pro tento případ existuje. Transakce tak vzbudila i pochybnosti i v samotném Rusku. Účetní komora – ruská obdoba českého Nejvyššího kontrolního úřadu – už se vlády ptá, jaký je smysl takového obchodu. Představa, že stát jen vymyslel způsob, jak obejít vlastní pravidla a „očistit“ biliony rublů, se kontrolorům pochopitelně nelíbí. Obavy, tentokrát dokonce ze strany samotné centrální banky, existují i z toho, že rozpuštění těchto peněz do ekonomiky zvýší inflační tlaky, proti kterým nakonec bude muset sama zasáhnout.

Na druhou stranu, určitou logiku tato operace má. Fakt, že centrální banka, která reguluje bankovní prostředí, sama jeden finanční dům vlastní, a může mu tedy teoreticky poskytovat výhody (třeba skrze regulaci a odstranění konkurence, z čehož je obviňována), měla k ideálu daleko.

Navíc, už delší dobu se vedou debaty o tom, jak s penězi z Fondu národního bohatství naložit. O některých nápadech jsem už na INFO.CZ psal. Jedná se hlavně o prostředky nad oněch sedm procent HDP, na které si brousí zuby ministři, ale nejen oni. Takové utrácení by se mohlo velmi snadno zvrhnout do rozhazování peněz na nesmysly, z čehož má ministerstvo financí obavy. I to může být jedním z důvodů, proč plány na „operaci Sberbank“ vznikly. Raději peníze utratit kontrolovaně skrze státní rozpočet, než je rozdat na jednotlivé „projekty“.

 
 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud