Články odjinud

Polsko sní o Fort Trump. Americká základna by mohla rozklížit NATO, varuje generál i český expert

Polsko sní o Fort Trump. Americká základna by mohla rozklížit NATO, varuje generál i český expert

Polský sen o stálé přítomnosti amerických vojáků na jeho území začíná nabírat reálné obrysy. Americký prezident Donald Trump po schůzce s polským protějškem Andrzejem Dudou připustil, že USA zváží plán na vybudování nové vojenské základny. Co by znamenala pro Evropu? A jak by ovlivnila vztahy v Evropské unii, která plánuje větší integraci v oblasti obrany?

Duda do Bílého domu přijel v rámci výročí 100 let polské nezávislosti. Na společné tiskové konferenci po setkání s Trumpem prohlásil, že sní o nové americké základně, která by stála v Polsku a znamenala by trvalou přítomnost armády Spojených států na polském území. „Pevně věřím, že je to možné. Jsem přesvědčený, že rozhodnutí je v zájmu Polska i Spojených států,“ komentoval Duda.

Spojené státy své vojáky v Polsku už mají. Jednotky vyslané k posílení východního křídla Severoatlantické aliance však nejsou rozmístěny nastálo, nýbrž se střídají na základě rotace. Američané v zemi také staví protiraketový štít, jenž by měl členy aliance chránit před možným útokem z Íránu či od radikálů z Blízkého východu. Zároveň je trnem v oku Rusku, které jej vidí jako ohrožení své bezpečnosti. Právě kvůli napjatým vztahům Polska s Ruskem touží Varšava po stálé americké základně.

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Petra Boháčka, který se dlouhodobě zabývá transatlantickými vazbami a NATO, by v případě souhlasu USA se stálým umístěním vojsk záleželo, jak by celá operace vypadala. Zda by se jednalo o nový vojenský kontingent v Evropě, nebo jen o přesun vojáků ze stávajících základen. Nejpočetnější zastoupení mají Američané v Německu, kde slouží asi 35 tisíc vojáků.

INFOGRAFIKA DNE:INFOGRAFIKA DNE:autor: info.cz

„Pokud by přišli do Evropy noví američtí vojáci, tak by to byl jistě pozitivní krok. Na druhou stranu, kdyby se jednalo třeba o přesun vojáků, které mají Američané v Německu, tak by to mohlo mít negativní dopad na vzájemné vztahy dotčených zemí,“ upozorňuje pro INFO.CZ na zatím zamlženou představu o finální podobě polského plánu Boháček.

Před myšlenkou varoval například někdejší velitel pozemních vojsk americké armády v Evropě Ben Hodges. Tvrdí, že by stálá vojenská přítomnost v zemi rozdělovala alianci a někteří členové NATO by ji mohli vnímat jako provokaci.

Fort Trump a dvě miliardy k tomu? Budeme o tom mluvit, řekl Trump

Otázkou však je, zda by Američané vůbec měli chuť v Polsku základnu budovat. Také Trump nad nápadem zprvu pozdvihl obočí. Nakonec ale připustil, že o myšlence bude uvažovat. Stalo se tak poté, co Duda zmínil možnost, že by se základna jmenovala Fort Trump a Poláci by byli ochotní na americké vojáky přispět 2 miliardami dolarů (necelých 45 miliard korun). „Pokud jsou ochotní to udělat, je to něco, o čem budeme určitě mluvit,“ pravil Trump.

Nejmenovaný polský vládní činitel přitom listu Washington Post řekl, že kabinet je ochotný poskytnout ještě více peněz. Boháček vnímá nabídku dvoumiliardového příspěvku jako snahu koupit si americkou pozornost. Poláci vědí, že právě na vyšší finanční prostředky Trump slyší. Varšava navíc jako jedna z mála zemí Severoatlantické aliance plní závazek vydávat na obranu 2 procenta HDP.

Trump naopak kritizuje země, které vyčleňují méně prostředků. Mezi ty patří i Česká republika. V dopisech, které administrativa v červnu rozesílala světovým státníkům, americký prezident dokonce pohrozil omezením vojenské přítomnosti USA v Evropě, pokud nebudou členové aliance dodržovat dohody.

„S Donaldem Trumpem nikdy nevíme, na čem jsme. Pro něj může být motivací ke zřízení základny i to, že by byla pojmenována po něm. Je to hra na jeho ego. Může v tom vidět jistou obdobu své kariéry v realitách, kdy budovy také nesly jeho jméno. Navíc je složité zmapovat současnou dynamiku v Bílém domě. V prvním roce Trumpova prezidentství měl velký vliv republikánský establishment a například ministr obrany Jim Mattis, nyní se zdá, že na síle získávají radikálnější pohledy, které reprezentuje poradce pro národní bezpečnost John Bolton či ministr zahraničí Mike Pompeo. Úplně bych ten projekt ale neodepisoval,“ vyjmenovává Boháček aspekty, které budou hrát v debatě o základně v Polsku roli.

Polsko podrývá evropskou armádu, sází na americkou techniku

Zatímco pro NATO by základna představovala potenciální riziko, americko-polské vztahy by ještě více utužila. Spolupráce s USA je prioritou především pro polskou konzervativní vládu. Bílý dům zase Polsko vnímá jako věrného spojence, který plní závazky. Navíc představuje také evropskou spojku v době, kdy se kvůli obchodní válce a dalším hrozbám zhoršuje postavení Spojených států mezi tradičními spojenci. Trumpa silně kritizuje například německá kancléřka Angela Merkelová. Německo je přitom klíčovým evropským partnerem USA.

Evropská unie po nástupu Donalda Trumpa čím dál více zvažuje užší integraci v oblasti obrany. První krok ke společné obraně udělala EU v červnu. Lídři některých zemí – Belgie, Velké Británie, Dánska, Estonska, Německa, Portugalska a Španělska – podpořili návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zřízení tzv. evropských intervenčních sil. Ty by podle Macronova plánu měly doplnit alianční snahy a umožnit unijním zemím lépe reagovat v případě krizových situací.

Evropská bezpečnostní integrace má podporu i mezi dalšími státy, které se k francouzské iniciativě nepřidaly. Mezi příznivce myšlenky „evropské armády“ patří například maďarský premiér Viktor Orbán, pro větší integraci se vyslovil i šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Naopak Polsko se řadí mezi skeptiky a spíše než evropské alternativy preferuje posilování vazby na USA.

„Polsko podkopává snahy o společnou obrannou politiku v rámci Evropské unie. K evropské obranné integraci je dlouhodobě zdrženlivé a místo zapojování se do společných projektů volí cestu nákupu amerických zbraní,“ připomíná Boháček kroky, jakým je například nákup amerického zbraňového systému Patriot. „Možná je polským cílem oslabit vazbu mezi USA a Německem, ale nemyslím si, že by toho byli schopní. Ve snaze naklonit si Spojené státy jsou ale zatím úspěšní.“

Infografika: výdaje na obranu zemí NATOInfografika: výdaje na obranu zemí NATOautor: info.cz

Přitažlivosti USA pro Poláky přispívá i kritika z EU

O dobrých vztazích Varšavy a Washingtonu svědčí i četnost schůzek amerického a polského prezidenta. V loňském roce Trump navštívil Polsko, letos na oplátku přijel Duda do Bílého domu. Pro srovnání, český prezident čeká na přijetí americkým protějškem v Bílém domě od roku 2005 (tehdy ale nešlo o oficiální státní návštěvu). Do Prahy přiletěl šéf administrativy Spojených států naposledy v roce 2010.

Pro Polsko jsou vztahy s USA také záchytným bodem v časech, kdy svádí tuhé bitvy uvnitř Evropské unie. V unijních institucích budí odpor kroky konzervativní vlády v oblasti justice. Evropští ministři v úterý absolvovali již druhé slyšení v rámci procedury podle článku sedm lisabonské smlouvy. Vyústěním by teoreticky mohlo být odebrání hlasovacích práv v unii. Takový konec je ale nepravděpodobný.

Brusel však Polsko silně kritizuje. „Kdo potřebuje nepřátele, když má takové přátele?“ rýpnul si v květnu předseda Evropské rady a někdejší polský premiér za nyní opoziční Občanskou platformu Donald Tusk. V úterý schytala Varšava výtky i od místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse. Ten prohlásil, že úpravy kritizovaných reforem nejsou dostatečné. „Polské kroky vůči USA je nutné vnímat také v tomto kontextu. Navíc vztahy mezi polskou a německou vládou nejsou na dobré úrovni,“ dodává Boháček.

Ani po úsměvech a komplimentech, které provázely schůzku Dudy s Trumpem, však nemá americká základna v Polsku zelenou. Dořešit zbývá ještě spousta věcí. Že je projekt teprve na začátku, ilustruje například i nesoulad mezi Trumpem prezentovaným slibem polského prezidenta a výrokem premiéra Mateusze Morawieckého. Zatímco Duda slíbil příspěvek ve výši dvou miliard dolarů, předseda vlády zmínil stejnou částku, ale ve zlotých (asi 12 miliard korun).

720p 360p
Uvnitř islamistického pekla: Na nejkrvavější africké misi jsou i desítky českých vojáků

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud