Ruský premiér se rozhodl dát sbohem sovětskému pohrobku. Pomůže tím i českým podnikatelům | info.cz

Články odjinud

Ruský premiér se rozhodl dát sbohem sovětskému pohrobku. Pomůže tím i českým podnikatelům

Z určitého pohledu může tato informace kandidovat na nejnudnější zprávu roku, přesto má potenciál být nesmírně důležitou. Ruský premiér Dmitrij Medveděv se rozhodl pro zrušení sovětských aktů, včetně státních norem zvaných GOST (gosudarstvěnnyj standard). Medveděv tak učinil v rámci své regulatorní gilotiny, kdy si dal za cíl omezit počet předpisů a norem, které Rusko zdědilo po Sovětském svazu a které nemají v současné době opodstatnění. Jedná se o zhruba 20 tisíc předpisů, které stanovovaly, jaké standardy měly výrobky plnit, aby mohly být prodávány na vnitřním sovětském trhu. Premiérova iniciativa ukazuje, že ekonomický blok současného ruského vedení je, byť to bude pro mnohé docela překvapením, velmi pragmatický.

Základní problém sovětských norem sahá do doby jejich vzniku. V sovětském hospodářství totiž nebylo známé nic, jako je konkurence. Normy tedy musely určovat i kvalitu a další vlastnosti výrobku, často až do absurdních detailů. Říkaly tak třeba, jaký má být přesný obsah ovoce či masa ve výrobku. Sám Medveděv uváděl případ, podle kterého normy určovaly i to, jak vysoká má být vrstva směsi vajíček a dalších komponentů při přípravě omelety.

Výsledkem je změť předpisů, které musí podnikatel dodržet. Že taková situace jen napomáhá úplatkům, je více než zřejmé. Sledovat vše nejde, ale nějaký detail v rámci předpisů není problém najít. Situací pak nejvíce trpí malí a střední podnikatelé, jednoduše proto, že nemají právní oddělení, která by podobná nařízení sledovala.

Dalším typickým příkladem norem GOST bylo uplatňování tzv. absolutní nuly pro potenciálně nebezpečné či zdraví škodlivé látky. Výrobky či potraviny nesměly obsahovat ani jejich stopové množství. Z hlediska ochrany zdraví to může působit jako pozitivum, nicméně z praktického hlediska tomu tak není. I proto je v EU uplatňován princip tzv. efektivní nuly, kdy je stanovována maximální přípustná hranice reziduí takových látek. 

Důvody jsou přitom nasnadě. Zajistit, aby ta či ona látka nebyla v prodávané potravině ani v podobě minimálního rezidua, je prakticky nemožné. Z hlediska zdravotní bezpečnosti navíc takový požadavek nemá opodstatnění. A ani výrobky v Rusku neplnily standardy, které byly požadovány. Docházelo tak k situacím, kdy kontrolní orgány podobnou praxi trpěly, protože jinak by musely zakázat prakticky všechny výrobky na ruském trhu.

Taková situace pak samozřejmě nahrávala tomu, že se podobné prohřešky vytáhly na povrch zemský v dobách, kdy to bylo potřeba. Například zákaz gruzínského vína a minerální vody Borjomi proběhl v roce 2006 v době zostřených vztahů mezi oběma zeměmi na základě tvrzení tehdejšího šéfa ruského kontrolního orgánu Rospotrebnadzoru Arkadije Oniščenka (ten byl, mimochodem, podobným používáním sanitárních a fytosanitárních norem v momentech mezistátních krizí pověstný), že gruzínská vína obsahovala pesticidy. Důkazy sice neposkytl, nicméně obrana proti jeho kroku byla ze strany Gruzie prakticky nemožná.

Ne všechny případy byly ale politické povahy, často nastupoval i prostý protekcionismus. Ruští výrobci, hlavně potravinářského zboží, neustále tlačí na stát, a to včetně jeho kontrolních orgánů, aby na ruský trh ty či ony výrobky nepouštěl. Nezřídka se tak stávalo, že opatření v podobě zákazu produkce dopadla i na ruské spojence. Stalo se tak například vůči Bělorusku v roce 2009, kdy byl zakázán dovoz mléčných výrobků z této země pod záminkou jejich nebezpečnosti. Veřejným tajemstvím přitom bylo, že se jednalo o snahu donutit Bělorusko k privatizaci těchto podniků do ruských rukou.

Pokud se plány na likvidaci uvedených předpisů naplní, půjde jednoznačně o pozitivní krok, a to nejen pro ruské, ale ostatně i třeba pro české podnikatele. Rusko se tak zbaví regulace, která do značné míry neodpovídá současné době. GOST standardy představují svojí povahou extrémně detailní předpisy, které splnit je téměř nemožné. To dávalo kontrolním orgánům neadekvátní moc, kterou mohly používat nikoli v souladu s ochranou zdraví, ale i z jiných důvodů, a to včetně politických či lobbistických. I proto je jen dobře, že budou zrušeny, byť konkrétní naplnění aktu je ještě otázkou.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud