Šílenci z posiloven, idealisté i revolucionáři. Kdo tvoří milice, kterými Írán dobývá svět? | info.cz

Články odjinud

Šílenci z posiloven, idealisté i revolucionáři. Kdo tvoří milice, kterými Írán dobývá svět?

Pocházejí z nejrůznějších koutů Blízkého východu i Asie. Někteří bojují hlavně pro peníze, jiní spíše pro víru. Všechny spojuje příslušnost k menšinové větvi islámu – jsou šíité. Stali se bojovníky nové internacionály, která pro šíitský Teherán dobývá muslimský svět. Většinu z dvou set tisíc bojovníků takzvaných šíitských milic totiž naverbovaly, zaplatily, vycvičily – a také řídí – íránské Revoluční gardy.

Dvacetiletý Abdul Amin se narodil do jedné nejchudších provincií celkově zbídačeného Afghánistánu. Bamiján nechvalně proslul likvidací vzácných soch stojících Buddhů, které zničilo radikální sunnitské hnutí Tálibán. Region je ale výjimečný tím, že jeho obyvatelé, tedy Hazárové, vyznávají šíitský islám. Stejně jako většina obyvatel sousedního, teokraticky řízeného Íránu.

Mladý Abdul se vydal na cestu za sestrou a švagrem, kteří už v Íránu žili. Stejně jako další tři miliony Afghánců, z nichž ale jen třetina má k pobytu povolení. Pracoval v Isfahánu jako zedník, za mizerný plat, navíc mu stále hrozila deportace ze země, jejíž obyvatelé na něj hleděli skrze prsty. Pak ale Abdul dostal nabídku, kterou nedokázal – a zřejmě ani nechtěl – odmítnout.

Íránské úřady mu slíbily legalizaci pobytu na deset následujících let plus měsíční plat ve výši (a přepočtu) 800 dolarů – tedy čtyřnásobek sumy, kterou dostával na stavbách. Co musel udělat? Odjet do Sýrie a tam se zbraní v ruce chránit svatá místa šíitů před sunnitskými extremisty. Jinými slovy: bojovat a případně umřít za vyčerpaný režim Bašára Asada.

Příběh, který přinesl list The New York Times, není neobvyklý. Na syrském bojišti dnes v řadách šíitských milic válčí nejméně 30 tisíc cizinců. Přišli sem nejen ze sousedního Iráku, respektive Libanonu, ale i z Afghánistánu, Pákistánu nebo postsovětské střední Asie. Jejich motivace je různá: jedni potřebují peníze, další naslouchají náboženským heslům. Jiní prostě jen kdysi bojovali za svoji zemi a teď ve válce pokračují v zahraničí, protože žít v míru zapomněli.

„Smrt Americe!“ Na Blízkém východě to vře, spustí pád íránské dohody jaderné zbrojení? autor: INFO.CZ

Libanon: Hizballáh aneb Matka všech milicí!

Hizballáh, v překladu Strana Boží, vznikl v polovině 80. let – za libanonské občanské války – jako zastřešující organizace tamních radikálních šíitů. Jeho prvním úkolem bylo bojovat s Izraelem, který v roce 1982 obsadil jih Libanonu. Nenávist k židovskému státu má v genech. „Dokud bude existovat Izrael, v tomto regionu klid nebude,“ prohlásil Hasan Nasralláh, nynější šéf organizace.

Patronem Hizballáhu je od počátku Írán, jakkoli se jeho šéfové později zaklínali (libanonským) vlastenectvím. Šíitská předměstí na jihu Bejrútu jsou přizdobena portréty zamračeného vůdce íránské islámské revoluce Rúholláha Chomejního, který doma předal moc duchovním (tedy sobě). Z Teheránu nepřichází jen tváře a ideologie, ale i instruktoři cvičící vojáky Strany Boží. Ta je totiž nejen vcelku úspěšnou politickou formací, ale má i dobře vycvičené bojovníky. Několik tisíc jich Hizballáh poslal bojovat za Bašára Asada do Sýrie, kde nejméně patnáct set mužů také padlo.

Strana Boží je státem ve státě, o vyslání svých vojáků k sousedům rozhodla nezávisle na libanonské vládě, která formálně řídí celou zemi. Je vzorem pro ostatní proíránské milice, které už sama organizuje a cvičí. Hizballáh je patrně nejúspěšnějším projektem íránských Revolučních gard, tedy paralelní armády, která má na starosti zahraniční operace teokratického režimu v Teheránu.

Irák: vlastenci, islamisté i šílenci z posiloven

Je červen roku 2014 a šokovaní Iráčané s hrůzou sledují, jak jejich vojáci v panice utíkají z Mosulu, odkud je vyhánějí extremisté z radikálně sunnitského Islámského státu. Irák ztratil město, které mělo před válkou skoro dva miliony obyvatel a ve statistikách co do velikosti figurovalo na šestém místě.

Islámský stát měl našlápnuto a Iráčané měli strach. Alí Sístání, duchovní vůdce iráckých šíitů, proto 15. června 2014 vyhlašuje fatvu, ve které vyzývá všechny obyvatele země – tedy nejen své souvěrce – k boji. „Kdokoli se obětuje při obraně vlasti budiž považován za mučedníka,“ píše. Formují se nové milice, které se společně se starými stranickými gangy hlásí do boje se samozvaným Islámským státem. Do milic se hrnou nezaměstnaní i náboženští fanatici, idealisté i návštěvníci posiloven, kteří touží po násilí. Milice se formují spontánně, chaoticky, mimo irácký právní systém. Některé vznikají s íránskou podporou, finanční i logistickou.

Zrodila se tak paralelní armáda, která později získala souhrnné označení Lidové mobilizační síly. A která má nyní podle nejvyšších odhadů 140 tisíc bojovníků. Síly nejprve adoptovalo ministerstvo vnitra, později se milicionáři stali vojáky. V praxi ale milice zůstaly samostatnými skupinami s často velmi nezávislými veliteli, které lze z generálního štábu ovládat jen stěží.

Ideově se – zjednodušeně řečeno – dělí do tří skupin. Prvními jsou stoupenci íránské teokracie, kteří přísahají na revoluční odkaz Rúholláha Chomejního. Ti podléhají Teheránu, který jim dodává zbraně i instruktory. Druhou skupinu tvoří nacionalisté, kteří vyslyšeli volání Alího Sístáního. Ten na rozdíl od íránských ájatolláhů nepovažuje za moudré, aby šíitští klerici ve svých zemí také (politicky) vládli. Poslední sortou jsou následovníci duchovního Muktady Sadra, který se z nábožensky radikálních pozic posunul k nacionalismu. Pro budoucnost Iráku je klíčové, jaký vliv Lidové mobilizační síly získají a který trend v nich převáží.

Sýrie: Šíitské milice v zemi, kde šíité (skoro) nežijí

Na straně prezidenta Bašára Asada dnes v Sýrii bojují desítky iráckých milic s jistě tisícovkami ozbrojenců. Záhy po svém vzniku tak tyto skupiny získávají mezinárodní zkušenosti.

INFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východě

Írán se v Sýrii touží mocensky usadit, snaží se tedy i zde vytvořit milici, která by mu byla podobně jako Hizballáh zcela oddána. To mu ovšem stěžuje prostý fakt, že šíité před válkou tvořili nejvýše 2 procenta Syřanů. Náboženská společnost alavitů, která tvoří páteř syrského režimu a k níž patří i Asadova rodina, sice šíitskými představami ovlivněna je, za součást této větve islámu ji ale považovat nelze. Alavité se ke globální šíitské ose přidali spíše z pragmatických než věroučných důvodů. A z Damašku už prosakují zprávy, podle kterých se co do chování liberální alavité děsí zvyků svých nových, velmi konzervativních šíitských spojenců.

Nicméně i v Sýrii vzniklo několik skupin, které snad lze označit za šíitské milice. Podle Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku mají tyto jednotky celkem mezi 8 až 12 tisíci příslušníky.

Pákistán, Afghánistán, střední Asie: Syrský výlet

Stalo se to v roce 2007 na severozápadě Pákistánu ve městě Paračinar: Neznámí ozbrojenci pálili na šíity nedaleko jejich mešity, ti si násilí nenechali líbit. Výsledkem sektářských střetů byla nejméně stovka mrtvých.

Šíité nemají v převážně sunnitském Pákistánu snadný život. Mnoho z nich odešlo do emigrace, nejčastěji do Íránu. Zde jsou verbováni do milic pro boj v Sýrii stejně jako jejich afghánští souvěrci. Jádro pákistánských skupin ale na rozdíl od těch afghánských zřejmě tvoří radikálové prověření bojem na domácí půdě. Alespoň to tvrdí pákistánské tajné služby, které ovšem nejsou zcela důvěryhodné i proto, že v rámci vlastních zpravodajských her extremistickými bojůvkami různým způsobem manipulují.

V Sýrii se objevily i výborně vycvičení a disciplinovaní muži ze Střední Asie, které se s odkazem na svůj původ označují jejím starobylým názvem Túrán. Podle všeho jde o žoldnéře z postsovětských republik, kteří se do Sýrie dostali s pomocí ruských kolegů-velitelů soukromých armád. I je ale spojuje šíitská víra, ke které se skrze přijaté symboly svých jednotek hlásí.

Celkově mají šíitské milice odhadem 200 tisíc bojovníků z řady zemí. Mnohé z nich cvičí i platí íránští revoluční gardisté, vojenští i zpravodajští profesionálové, kteří naverbované cizince využívají pro šíření teheránského vlivu v zahraničí. Milicionáři bojující nyní bok po boku v Sýrii, navíc vytvářejí souručenství propojené společnou zkušeností, které přetrvá i do budoucna. Na afghánském bojišti ve střetu se Sovětským svazem (1979 až 1989) vznikla jiná internacionála, síť vzájemně propojených sunnitských radikálů, jejíž nejvitálnější výhonek nechvalně proslul pod jménem al-Káida.

Saúdská Arábie vs. Írán autor: INFO.CZ

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí 1. dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí 2. dílu

Game of Thrones s08e03 - shrnutí 3. dílu

Game of Thrones s08e04 - shrnutí 4. dílu

Články odjinud