USA jednají s Tálibánem, z teroristů jsou partneři. Končí 17 let trvající válka o Afghánistán? | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

USA jednají s Tálibánem, z teroristů jsou partneři. Končí 17 let trvající válka o Afghánistán?

USA jednají s Tálibánem, z teroristů jsou partneři. Končí 17 let trvající válka o Afghánistán?

Tálibán projevil při mírových jednáních s USA mimořádnou pružnost a dokonce připustil, že by část amerických vojáků mohla v Afghánistánu zůstat. Výměnou žádá účast na politickém rozhodování a patrně i jistou autonomii na územích, které nyní kontroluje. Tvrdí to zdroje obeznámené s jednáním, které Tálibán vede se Spojenými státy. Blíží se konec sedmnáct let trvající americké války ve Střední Asii?

Donedávna se takový dialog zdál nepředstavitelný. A pokud kdy probíhal, tak tajně. Nová americká administrativa pracující na principu odbržděného buldozeru ovšem koná po svém.

Letos prý proběhly už nejméně tři schůzky mezi povstalci z Tálibánu a vyjednavači Spojených států. Jistě jedno setkání se konalo v Kataru, kde mají Tálibánci oficiální kancelář. Americkou stranu na něm vedla Alice Wellsová z washingtonského ministerstva zahraničí. Za pozornost stojí, že radikálové, kteří považují za zbytečné vzdělávat vlastní dcery, bez rozpaků jednali s ženou, třebaže vysoce postavenou.

Výstupy ze schůzek se na veřejnost nedostaly. Oficiální americká místa se přesto postarala o jejich publicitu, i když dobře informované zdroje tentokrát nebyly vůbec sdílné. USA přímou účastí na jednáních každopádně vyšly Tálibánu vstříc: rebelové totiž odmítají hovořit s proamerickou vládou v Kábulu, kterou nazývají loutkami Washingtonu. A tvrdí, že je pro ně mnohem praktičtější jednat rovnou s těmi, kteří zemi reálně řídí.

Mluvnější ovšem byli jiní Američané, jmenovitě Chris Kolenda a Robin Raphelová. Bývalý voják a někdejší kariérní diplomatka se zaměřením na Asii. Ti se podle serveru Daily Beast vydali za Tálibánci do katarského Daúhá už loni v listopadu a je pravděpodobné, že bylo jejich úkolem vybudovat komunikační kanál, který později využila americká diplomatka Wellsová.

INFOGRAFIKA DNE: Rozložení sil v Afghánistánu (červen 2018)INFOGRAFIKA DNE: Rozložení sil v Afghánistánu (červen 2018)autor: info.cz

Jaký je Tálibán? Překvapivě pragmatický

Zjištění, která Chris Kolenda na webu Daily Beast prezentoval, mohou být překvapivá spíše jen pro ty, jenž Tálibán bezmyšlenkovitě házejí do stejného pytle s Al-Káidou nebo Islámským státem (ISIL).

Afghánští islamisté jistě nejsou žádní demokraté, jejich bigotní vláda nad takřka celou zemí (1996 - 2001) přinesla utrpení nejen ženám a nejrůznějším menšinám, ale vlastně všem obyvatelům těžce zkoušené země. Tálibán se dosud drží velmi striktní, ultrakonzervativní verze islámu, která je ještě okořeněna misogynními představami. Podle posledních zpráv navíc především mladší tálibánští lídři s souzní s myšlenkami Al-Káidy, což dříve nebylo zcela běžné. Přesto: Tálibán vychází z paštunských, domácích tradic a jeho typický pěšák je konzervativní venkovan, nikoli bojovník islamistické avantgardy.

A jak tedy Tálibán nyní smýšlí? Během jednání s Kolendou a Raphelovou jeho zástupci údajně připustili, že by část amerických vojáků mohla zůstat v Afghánistánu i po uzavření případné dohody. Což teď radikálové jednoznačně odmítají, tedy alespoň veřejně. Tálibán navíc konstatoval, že by Američané mohli zůstat instruktory afghánské armády, kam by v mírových časech byly začleněny i běžné tálibánské jednotky. Jinými slovy: patrně není daleko doba, kdy budou USA školit i bývalé Tálibánce.

Islamisté – podobně jako Američané a s nimi spřízněná vláda – došli k závěru, že zemi už zpátky nezískají. Omletý bonmot říká, že Tálibán není dost mocný na to, aby zvítězil, ale má tolik sil, aby nebyl poražen. Proto jsou prý islamisté otevřeni dohodě a žádají podíl na moci. Podle všeho kvůli nim právníci přepíší afghánskou ústavu. Lze předpokládat, že na územích, která teď ovládají a jež se do značné míry kryjí s paštunskými regiony, přetrvá jejich řád. I když snad s nějakými korekcemi. Tálibán kupříkladu stále trvá na tom, že dívky do škol nepatří, což odporuje nejen zákonům země, ale i islámu.

Je samozřejmě otázka, koho Tálibánci z Dauhá opravdu reprezentují. A zda není i v samotném Afghánistánu příhodnějších hovořit o několika či mnoha Tálibánech. Zatím se zdá, že jednotliví velitelé mají značnou autonomii. Přesto se zdá, že poradní shromáždění tálibánských špiček má dost autority na to, aby dodržování případné dohody prosadilo.

720p 360p
Proč se bát al-Káidy? Hrozí další 11. září?

Islámský stát v Afghánistánu? Bez šance

Případná dohoda USA a Tálibánu by navíc s velkou pravděpodobností nadobro vyřešila problém s přežívajícími afghánskými ozbrojenci Islámského státu (ISIL). Ti se, mimochodem, více obávají Tálibánu než vládní, proamerické armády. Což příhodně ilustruje nedávný příběh ze severu země, kde se dvě stovky militantů ISILu raději vzdalo Kábulu než lokální vousaté konkurenci, která jejich učení považuje za importované a tudíž nežádoucí. Udělali dobře: tálibánský mluvčí Zabíulláh Mudžáhid v té samé době konstatoval, že jeho druzi pobili 153 bojovníky z místní pobočky Islámského státu, stovku jich zranili a 134 zajali. Mimochodem, Tálibán už Afgháncům slíbil, že sever země od ISILu vyčistí.

Příběh o společné likvidaci zbytku ISIL v Afghánistánu navíc Američanům umožní prodat dohodu s Tálibánci domácímu publiku. Proti ďáblovi se přece lze spojit s čertem, navíc domáckým a snad i trochu polepšeným. 

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.