Senát jako pojistka demokracie v případě soudce Fremra zaspal, prezident jakbysmet. Komunistická minulost nás nepřestává pronásledovat

Audioverze

Jak se vyrovnat s komunistickou minulostí někoho, kdo se uchází o důležitou funkci více než třicet let po pádu režimu? Tuto otázku si Češi pokládali před volbou Petra Pavla prezidentem a nyní je opět na stole v souvislosti se jmenováním Roberta Fremra soudcem Ústavního soudu. Rozebírají ji i Vráťa Dostál s Honzou Paličkou v nové epizodě podcastu Česká jízda. 

„Mě nejvíc překvapuje, že se Fremrova minulost začala řešit až teď, že to nikoho ani z aparátu prezidenta, ani z aparátu Senátu nenapadlo předtím, přitom Fremr se tu neobjevil ze dne na den,“ říká Vráťa. 

„Senát jako pomyslná pojistka demokracie v tomto případě zaspal, prezident ostatně taky. Teď se jen všichni diví, jak se to mohlo stát a nastává skoro až zemanovská fáze kreativních výkladů, kdy koho jmenovat, či nejmenovat. Je to bohužel celé poněkud trapné. Komunistická minulost nás stále pronásleduje a ještě nějakou dobu pronásledovat bude,“ dodává Honza.

Podle Vráti s Honzou je pochopitelný argument, že Fremr jako soudce za minulého režimu neměl možnost si vybírat, zda bude politické trestné činy typu nedovoleného opuštění republiky soudit, nebo ne. „Kdyby tehdy řekl, že to dělat nebude, v horším případě skončí na uranu v Jáchymově, v lepším bude dělat vrátného někde v kovošrotu. Čemu ale moc nerozumím, je to, že skoro 34 let po sametové revoluci tu nemáme nikoho, kdo by prostě komunistickou minulostí zatížen nebyl. Přitom třeba na ústavním soudci Janu Wintrovi, který byl jmenován v předešlé vlně, jsme si ukázali, že to jde,“ komentuje situaci Honza. 

„Je to podobné jako s lustračním zákonem, který byl také přijat původně na pět let a pak se prodlužoval až dodnes, přičemž třeba Václav Havel, přestože ho podepsal, s ním nikdy nesouhlasil. A skoro to vypadá, že společnost se s tím zjevně nějak srovnala po svém a dost lidem je to prostě jedno, i když se nám to samozřejmě líbit nemusí. Řešení to nemá, jen dalších pár let počkat, až budou všichni, co působili za minulého režimu ve stranických funkcích a represivních složkách, v důchodu,“ uzavírá Vráťa.

Má ministr vnitra Rakušan pod kontrolou policii, nebo policie jeho? A jak by se měl změnit přístup státu ke drogám ve světle kauzy brněnské primátorky Vaňkové? Podívejte se na celou epizodu.

sinfin.digital