Články odjinud

Kulhánek může kandidovat na prezidenta. Stejně jako zbrojař Hynek sehnal podporu poslanců

Kulhánek může kandidovat na prezidenta. Stejně jako zbrojař Hynek sehnal podporu poslanců

Mezi účastníky lednových prezidentských voleb se zařadí i bývalý šéf mladoboleslavské automobilky Vratislav Kulhánek. K dispozici má 23 podpisů poslanců. Na tiskové konferenci to řekl miliardář a předseda obnovené ODA Pavel Sehnal, který Kulhánkovi kandidaturu platí. Kulhánek podle něj už minulý týden kandidaturu oznámil na ministerstvu vnitra. K dispozici má také 35 000 podpisů voličů.

Uchazeči o účast v lednových prezidentských volbách se musí prokázat podpisy 50 000 občanů, deseti senátorů nebo 20 poslanců. Hranici občanských podpisů už překročili současný prezident Miloš Zeman, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel Michal Horáček. Senátorské podpisy sehnali bývalý český velvyslanec ve Francii Pavel Fischer i místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Kubera ale svou kandidaturu dosud nepotvrdil. O Hrad se díky 22 poslaneckým podpisům bude ucházet také prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

1080p 720p 360p
Přijměme 10 tisíc uprchlíků, Česko není pro teroristy zajímavé, říká zájemce o Hrad Kulhánek

Kulhánek v září v rozhovoru ČTK řekl, že úlohu prezidenta považuje spíše za reprezentativní. Při dodržování prezidentských pravomocí by nechtěl jít k hraně ústavy, natož na hranu nebo za ni. Kdyby byl bývalý šéf Škody Auto na Pražský hrad zvolen, neuděloval by milosti a omezil by počet lidí oceněných státním vyznamenáním. Na zahraniční cesty by chtěl jezdit hlavně do okolních zemí a na západ od českých hranic. Za priority, které by chtěl prosazovat, Kulhánek označil zvýšení prestiže sportu a snahu dostat ke sportování děti. Zemanovi, kterého považuje za největšího soupeře, vystavil za část působení na Hradě trojku, za další „tučnou čtyřku".

Kompletní a podrobný profil prezidentského kandidáta Jiřího Hynka najdete zde>>>

Zapojení do struktur Evropské unie a NATO považuje za samozřejmé, i když vztah k Evropské komisi má negativní. EU podle něj dělá chyby, ale účast v ní považuje za nejlepší variantu. Byl by pro zahájení příprav na zavedení eura.

Kompletní profil Vratislava Kulhánka najdete zde>>>

Vše o prezidentských volbách najdete zde

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Přichází éra hypersonických zbraní a s ní nové kolo zbrojení. Rusové mají dočasnou převahu

Ruský prezident Vladimir Putin se před časem nechal slyšet, že ruská armáda letos dostane hypersonickou zbraň Avangard, proti které neexistuje účinná obrana. Experti se však domnívají, že zavedení těchto střel do běžné výzbroje ještě nějaký čas potrvá.

Vladimír Putin označil loni na konci roku hypersonickou zbraň za „perfektní novoroční dárek pro svoji zemi“. Ruská média posléze zdůrazňovala, že snadno pronikne americkou obranou a že Rusko vyhrává závod o zavedení nového druhu výzbroje se Spojenými státy a Čínou. Zřejmě se ale nebude radovat dlouho.

Tento týden Spojené státy představily svoji novou protiraketovou strategii, ve které počítají i s obranou proti hypersonickým střelám a kluzákům, a urychlují vývoj svých vlastních hypersonických zbraní. Čína také údajně nedávno výrazně pokročila ve vývoji vlastního hypersonického kluzáku a podobné zbraně chystají Francie, Indie, Austrálie a Japonsko. Suma sumárum, další závody ve zbrojení jsou na spadnutí.

Link

Vývoj hypersonických zbraní probíhá od přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století a stejně tak se uvažuje o obraně proti nim. Mezi odborníky se to ví už dlouho, ale veřejnost si toho až do loňských testů ruských zařízení a veřejných prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina příliš nevšímala, uvádí vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr. Jedná se hlavně o tak zvané hypersonické kluzáky, tedy střely které vyletí podobně jako balistická raketa a pak se odrážejí od atmosféry a skáčou k cíli jako jakési žabky.

Oproti balistickým raketám se pohybují relativně nízko a vysokou rychlostí, více než pětinásobně oproti rychlosti zvuku. V ruském případě například dvacetinásobnou rychlostí zvuku. Podobnou rychlostí se sice pohybují na určitém úseku dráhy i některé balistické střely, ale tyto nové zbraně při tom navíc ještě dokáží manévrovat. Jejich dráhu a místo dopadu tak nedokáže protivník snadno vypočítat. Tyto atributy – vysoká rychlost, nízká výška a manévrovatelnost a k tomu navíc malé rozměry a nízké tepelné vyzařování – jim dávají výhodu oproti klasickým raketám a činí obranu za použití současných protiraketových systémů obtížnou. Problematickou se stává zejména obrana většího území. Časopis The Economist dokonce cituje nejmenovaného francouzského představitele, podle kterého to „zcela mění rovnováhu mezi útokem a obranou“ – myšleno ve prospěch útoku.

Link

„Už teď je rovnováha dlouhodobě vychýlena ve prospěch útoku, posune ji to dál, ovšem nijak dramaticky,“ myslí si nicméně Visingr. Mimo jiné kvůli tomu, že se připravuje obrana proti hypersonickým střelám a kluzákům, i když zatím nikdo nemá zbraň, která by něco takového dokázala zastavit. Vyvíjejí se lepší antirakety, dokonalejší čidla a uvažuje se o využití většího počtu satelitů na nízkých oběžných drahách, aby bylo možno lépe zaměřit přilétající zbraň. K tomu je třeba přidat to, že vyrobit fungující hypersonický kluzák, který navíc dokáže manévrovat a zasáhnout cíl není jednoduché. Zařízení se díky tření při průletu atmosférou extrémně zahřívá na povrchu – Rusové uvádějí až na dva tisíce stupňů Celsia – materiál se namáhá a střela se může přelomit. „Navíc dráhu letu ovlivňují i malé změny v atmosféře, takže nelze jen tak zařízení teoreticky namodelovat a spočítat, jak poletí. Jsou nutné zkoušky,“ uvádí Visingr. Spousta jich zatím skončila neúspěchem.

Podle Visingra mají Rusové sice v zavádění těchto technologií náskok, ale jen tak rychle je nezavedou do armády jako běžnou a rozšířenou výzbroj. Za dva až tři roky by mohly být zavedeny k jednotkám jako neověřená zbraň a mnohem delší dobu bude trvat, než dosáhnou spolehlivosti dnes používaných střel. Mezitím Američané podle časopisu The Economist zdvojnásobili svůj rozpočet na vývoj vlastních hypersonických zbraní. Americký deník The Washington Post či britský list The Guardian v této souvislosti dokonce psaly o novém kolu závodů ve zbrojení, do kterého budou kromě Ruska a USA zapojeny i další země. „Závody ve zbrojení už v posledních letech mezi USA a Ruskem zase znovu probíhají, takže nejde o nic až tak nového,“ uklidňuje Visingr.

39690