Články odjinud

Na Zemana míří další žaloba. Od radního České televize

Na Zemana míří další žaloba. Od radního České televize

Prezident Zeman bude čelit další soudní žalobě. Po pravomocném rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, který rozhodl o Zemanově omluvě vnučce Ferdinanda Peroutky Terezii Kaslové za výroky o jejím příbuzném, obdržela Kancelář prezidenta republiky výzvu právního zástupce radního České televize Zdeňka Šarapatky. Šarapatka, který je současně komentátorem Info.cz, v ní trvá na omluvě hlavy státu za nepravdivé výroky v televizi Barrandov. „Bylo by pod mojí úroveň reagovat,“ odpověděl na žádost INFO.cz o reakci prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.  

V  pořadu Týden s prezidentem Zeman v listopadu mj. uvedl, že Šarapatku před léty vyhodil z místa svého premiérského poradce pro neschopnost. Advokát novináře Artur Ostrý ve výzvě prezidentské kanceláři dokládá pravý opak.

Podle listinných důkazů totiž Šarapatka podal výpověď sám, navíc s písemným odůvodněním, že z úřadu vlády odchází kvůli „ztrátě důvěry v čestnost, statečnost, pravdomluvnost a otevřený postoj premiéra Zemana v tzv. kauze Olovo“.

V ní před osmnácti lety odhalil na úřadu vlády Zemanova poradce Vratislava Šímu jako autora dehonestačního scénáře, který měl v médiích skandalizovat tehdejší Zemanovu oponentku v ČSSD Petru Buzkovou. Hanopis Šíma označil iniciálami Buzkové, shodnými s chemickou značkou Olova PB. Za pravdu dali Šarapatkovi jak policie, tak státní zástupce, podal ale výpověď a sám z místa odešel.

1080p 720p 360p
Zeman chce ovládnout ČT, schválně oslabuje Česko a dělá z nás hračku Ruska, říká jeho exporadce

Usvědčeného pachatele Zeman ve funkci ponechal. Kancelář prezidenta republiky se má teď za výroky prezidenta v televizi Barrandov do pěti dnů omluvit. Po uplynutí lhůty bude následovat žaloba. „Hlava státu, která veřejně lže a dehonestuje nepohodlné občany, musí být pohnána před soud bez ohledu na postavení. I když v to tolik doufá, nejsme v Rusku…“, doplnil k právním krokům Zdeněk Šarapatka.   

Profily prezidentských kandidátů si můžete prohlédnout zde.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Skeptičtí ke všemu, bojí se migrace a terorismu. EU před volbami zveřejnila, jací jsou Češi

Aktuální průzkum veřejného mínění Eurobarometr dal zhruba 100 dní před volbami do evropského parlamentu českým politikům jasný návod, čím by mohli oslovit domácí voliče. Podle šetření jsou totiž v některých ohledech Češi v EU se svými názory skutečně výjimeční.

Platí to zejména v otázce hodnocení zásadních hrozeb, který EU podle nich čelí. Zatímco v průměru považuje migraci za největší hrozbu 40 % obyvatel unie, v Česku je to celých 58 %. Více naměřili výzkumníci už jen v Estonsku (65 %) a na Maltě (61 %). Podobně vysoko se Češi drží i v otázce obav z terorismu. V průměru ho považuje za druhou nejzásadnější hrozbu 20 % respondentů EU. V Česku ale hrozbu terorismu dalo do popředí 42 % dotázaných, což je zdaleka největší podíl v celé unii.

Češi jsou pak v EU výjimeční ještě v jednom ohledu, a to ve vztahu ke společné evropské měně. Zatímco 62 % obyvatel unie v průměru podporuje myšlenku eura či jiné společné měny pro všechny země osmadvacítky, v Česku je to jen 21 % lidí. Naproti tomu 74 % společnou měnu zcela odmítá. To je suverénně nejvíce z celé EU. 


Pokud byste měl jmenovat dva největší problémy, který EU nyní čelí. Jaké by to byly?

Průměr EU:

1. Přistěhovalectví: 40 %

2. Terorismus: 20 %

3. Veřejné finance: 19 %

Česko:

1. Přistěhovalectví: 58 %

2. Terorismus: 42 %

3. Veřejné finance: 16 %


Link

Aktuální průzkum Eurobarometru ale zjišťoval názor respondentů nejen v oblasti hodnocení důležitých výzev pro celou unii, ale také problémů, hrozících jejich vlastní zemi. A i v tomto ohledu se nedají Češi určitě označit za průměrné Evropany. V EU považuje za největší problém vlastní země většina lidí nezaměstnanost (23 %), následují zvyšování cen (21 %), přistěhovalectví (21 %), zdravotní péče (20 %) a hrozba nedostatku peněz na důchody (15 %). V Česku zdaleka nejvíc lidí dalo na první místo žebříčku hlavních problémů v zemi zvyšující se ceny (41 %), následované důchody (24 %). Naproti tomu nezaměstnanost vidí jako hrozbu, které je nutné čelit, pouze 4 % Čechů, podobně jako daně či terorismus (5 %). 

Obyvatelé Česka zároveň vychází z průzkumu jako národ, který je obecně skeptický k „evropanství“ a sdílení evropských hodnot. Na otázku, zda se se cítí být občany Evropské unie, odpovědělo kladně jen 56 % Čechů, což je výrazně méně než evropský průměr (71 %). Pouze Řekové (52 %) a Bulhaři (51 %) se hlásí k evropskému „občanství“ ještě méně než Češi.


Jakým největším problémům čelí vaše země?

Průměr EU:

1. Nezaměstnanost: 23 %

2. Přistěhovalectví + rostoucí ceny: 21 %

3. Zdravotnictví: 20 %

Česko:

1. Rostoucí ceny: 41 %

2. Důchody: 24 %

3. Vládní dluh: 18 %


Link

Průzkum dokonce dochází k závěru, že obyvatelé Česka mají na unii a její výhody ještě horší náhled než Britové, kteří z EU na základě svého rozhodnutí odcházejí. Za celkově pozitivní totiž označilo svůj vztah k EU jen 28 % Čechů, čímž se Česko dostalo na předposlední místo těsně před Řeky (25 %). Ve Velké Británii je naproti tomu podíl lidí s celkově pozitivním vztahem k EU na úrovni 43 %, což kopíruje evropský průměr.

Pouze 23 % českých respondentů navíc věří tomu, že jejich hlas může v EU něco změnit. Naprostá většina (72 %) je přesvědčena o tom, že ať už budou volit kohokoliv, evropskou politiku tím nijak neovlivní. Větší míru skepticismu ve váhu svého hlasu vyjádřili pouze Estonci a Řekové.

Autoři průzkumu oslovili 27 424 lidí ve všech 28 zemích EU. Sběr dat probíhal v průběhu listopadu 2018.

Link

40377