Volby 2018: Zemanova hlava začíná selhávat, tvrdí neurolog. Souvisí to i s častějším mrkáním jednoho oka? | info.cz

Články odjinud

Zemanova hlava začíná selhávat, tvrdí neurolog. Souvisí to i s častějším mrkáním levého oka?

Zdraví prezidenta Miloše Zemana je zvláště před volbami hojně diskutovaným tématem. Je to pravděpodobně také z důvodu, že 73letý Zeman se objevuje častěji v televizi, a to i v jiných situacích, než pohodlně usazený v polstrovaném křesle ve svém pořadu na televizi Barrandov. Už dlouho je známo, že hlava státu trpí neuropatií, která zasáhla dolní končetiny a brání mu v plynulém pohybu. Češi si ale nyní začali všímat zvláštního mrkání levého prezidentova oka (z pohledu diváků pravého), jehož víčko se pohybuje ve srovnání s druhým zrakovým orgánem zrychleně a asymetricky. Tento problém trápí prezidenta dle archivních videozáznamů už několik let, v poslední době se ale značně zhoršil. Oslovení lékaři se shodují, že problém by mohl souviset s postupující cukrovkou, která dle slov prezidenta „odešla“.

„Toho oka jsem si všiml nejen já, ale i řada dalších kolegů. Normálně mrkají obě oči najednou a stejně. Pokud to tak není, je u starších lidí nejčastější příčinou buď porucha části mozku, která kontroluje pohyb víček, anebo porucha nervů vedoucích z mozku do svalstva, které víčko ovládá. Nejčastějšími viníky jsou cukrovka, ateroskleróza (tedy tvrdnutí cévní stěny, které vznikne jako důsledek procesů souvisejících se stárnutím), zvýšený krevní tlak a lipidy, zvýšená konzumace alkoholu a kouření. Z pohledu neurologie se jedná o důkaz buď prodělané menší mozkové mrtvice, nebo o proces, který postihuje nervy do očního svalstva. Pan prezident je bohužel horkým kandidátem na mozkové nehody,“ vysvětluje pro INFO.CZ neurolog Martin Jan Stránský.

Mrtvice, cukrovka, nebo vliv alkoholu a nikotinu?

Na archivních záznamech je vidět, že Zemanovy oči mrkaly občas asymetricky už od devadesátých let. Intenzita mrkání se ale v posledních letech značně zvýšila. Hodně to bylo vidět právě v Zemanově povolební promluvě v sobotu 13. ledna 2018. Tehdy se stal Zeman dokonce terčem internetových trollů, kteří udělali videokoláž, ve které někdo prezidentovi strká do ucha tužku, a proto jeho pravé oko (z pohledu diváků), více mrká.

Prezidentu Zemanovi padá levé oko autor: Blesk TV

„Jediné, co mohu říci, je, že jsem viděl pana prezidenta opakovaně ve sdělovacích prostředcích a jako neurolog mohu konstatovat, že ve mně pan prezident a jeho stav podezření nevyvolaly. Do pondělí odpoledne, kdy jsem ho viděl u korunovačních klenotů, jsem nenabyl dojmu, že by prodělal byť třeba jen krátkou nedokrevnost mozkovou,“ myslí si další oslovený neurolog Martin Bojar. Předpokládá ale, že velkou roli v aktuálním stavu prezidenta hraje také celková únava.

Cukrovka neodešla, prezidenta naopak dál ničí

Přestože Zeman v listopadu před novináři prohlásil, že mu „v sobotu odešla cukrovka“, podle Stránského to není možné a postupující onemocnění naopak v jeho organismu způsobuje další škody. „U starších lidí sice lze po vzniku cukrovky hladinu glykemie kontrolovat, ale metabolická porucha zůstává. Pan Zeman zjevně snížil hmotnost, řekl bych, že možná až moc, alespoň v obličeji, ale porucha zůstává. To vysvětluje postupné zhoršování jeho chůze a rovnováhy, protože cukrovka stále ničí nervy v nohou. Vidíme, jak dnes pan prezident není vůbec schopen jít bez podpory. A jestliže nastane jakákoli situace, která vyžaduje rychlejší pohyb, nebýt pomoci okolí, spadne,“ dodává neurolog.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

To se ukázalo například při pátečním incidentu ve volební místnosti, kde prezidenta vyděsila ukrajinská aktivistka. Na zhoršeném zdravotním stavu se dle neurologa u Zemana podepisují tři související procesy. „Dle všech objektivních posouzení trpí bohužel pan prezident −  kromě toho, že dosáhl určitého věku – procesy, o kterých už byla řeč: zmíněným stárnutím a aterosklerózou, postupující cukrovkou, a nakonec efekty nikotinismu a alkoholismu. Je důležité uvědomit si, že s postupujícím stářím odpadávají mozkové rezervy, takže patologické procesy, které tam běží, získají větší prostor,“ vysvětluje Stránský.

Zeman si je vědom zájmu veřejnosti o své zdraví. Před rokem ovšem rozpustil lékařské konzilium složené ze specialistů, kteří měli dohlížet na jeho stav. To vyvolalo podezření o možném pokusu o utajení skutečné kondice prezidenta, které se Zeman rozhodl rozptýlit tím, že lékaře oslovil, aby před volbou před novináři opět promluvili o jeho zdravotním stavu.

Podle konzilia je Zeman zdráv. To tvrdí i o Trumpovi s nadváhou a zvýšeným cholesterolem

Šéf konzilia Martin Holcát 9. ledna tohoto roku konstatoval, že Zeman je na tom po všech stránkách dobře. „Pan prezident je v dobré kondici, je schopen vykonávat tuto funkci ze zdravotního hlediska i nadále,“ řekl. Zeman je podle Holcáta v dobré náladě a podstupuje pravidelné kontroly zhruba jednou za čtvrt roku. Jeho stav se prý dá označit za běžný. Lékaři uvedli, že Zeman dalších pět let na Hradě zvládne.

O tom ale Stránský pochybuje. „Když kterýkoliv osobní lékař či závislá komise tvrdí, že prezident je zdravý, musí se to vždy brát s rezervou. To platí pro každou zemi, mimochodem to stejné nedávno tvrdil lékař Donalda Trumpa i přes jeho velkou nadváhu a zvýšený cholesterol. V případě pana Zemana je to účelové tvrzení. Pan Zeman je přinejlepším dobře kompenzovaný či udržovaný, ale jeho minulý a současný životní styl plus další potíže, za které nemůže, ho samozřejmě zdravého nedělají,“ tvrdí neurolog. Podle jeho názoru už Zeman na dalších pět let ve funkci nemá síly.

Politika se nedělá nohama, ani okem. Dle neurologů ale začíná selhávat hlava

„Všichni si dovedeme představit, že vykonávat funkci prezidenta na dobré úrovni je fyzicky i mentálně velmi namáhavá práce. Z pohledu lékaře přetekly současné objektivní zdravotní obtíže Miloše Zemana přes únosnou míru a další vykonávání funkce prezidenta bude nadále ohrožovat jeho zdravotní stav. To neříkám jen já, ale i vážení kolegové jako prof. Pirk a další. Z pana prezidenta se stal takzvaný první pacient. Bylo by nejlepší, kdyby se stáhl do zaslouženého důchodu, protože ta funkce skutečně ohrožuje jeho zdraví, tudíž i jeho působení a rozhodování,“ myslí si Stránský.

Pomalá chůze, nebo zhoršené ovládání očního víčka by pravděpodobně nemusely mít na výkon prezidenta přílišný vliv. Jak ostatně Zeman sám řekl loni v červnu na návštěvě Vietnamu novinářům: „Politika se nedělá nohama, ale mozkem.“ Právě s ním bude mít dle Stránského ale Zeman čím dál větší problém.

„U pana prezidenta jsme svědky postupné kognitivní dysfunkce, tedy postupného neurologického selhávání. Všichni máme ještě v živé paměti jeho fabulaci o Ferdinandu Peroutkovi a titulku, který nikdy nenapsal. Je to ale i narůstající neschopnost k sebereflexi, která se projevuje například používáním vulgárních slov, nepřípustných komentářů a dalších urážek a formulací, které by normální člověk nikdy nepoužil. Pan Zeman je sice výborný rétorik, ale mluví čím dál pomaleji a mnohokrát i s námahou. Sám řekl, že prezidentství se dělá hlavou a ne nohama. Je mi to líto, ale je to právě ta jeho hlava a mozek, které teď selhávají. Jako lékař bych mu přál, aby poslechl sám sebe a žil tak dobře, jak se dá a bez dalšího ohrožení,“ dodává Stránský.

Zeman začíná být dementní, trpí kognitivní dysfunkcí. Bojím se o něj, tvrdí neurolog Stránský autor: INFO.cz

Také druhý oslovený neurolog uznává, že prezidentovy schopnosti slábnou. Není to ale dle něj nic výjimečného, protože se to týká každého staršího člověka a o to více silného kuřáka. „Může u něj trochu kolísat kognitivní výkon, to znamená schopnost se soustředit a vyjádřit se, ale to se týká každého seniora, když je unavený, má cukrovku, je dehydratovaný anebo si přesně nehlídá glykemii. A přece jen u silného kuřáka ty cévy při větším vypětí nebo zátěži nestačí dostatečně prokrvit ty nejvzdálenější oblasti mozkové kůry, která může za nepříznivých okolností u lidí jeho věku strádat i bez cukrovky. Stačí jen, aby byl člověk kuřák,“ uvádí Bojar.

Společně se zveřejňováním podrobností Zemanova stavu se občas objevuje i otázka, zda je podobné šťourání do soukromí hlavy státu vhodné. Podle Stránského je to ale naopak doslova veřejným zájmem. Prezident reprezentuje v zahraničí a je v podstatě prvním občanem státu. „Soukromí člověka začíná tam, kde jeho veřejný vliv končí. Pokud se jedná o osobu, která může jednou větou změnit naši budoucnost, tak jeho zdravotní stav, včetně mentální kompetence, je a musí být veřejným předmětem,“ dodává. 

Kompletní informace o druhém kole prezidentských voleb naleznete zde>>>

Drahoš, nebo Zeman? Komu před druhým kolem voleb fandí průzkumy, čtěte zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Zadlužený Řím se chystá porušit pravidla eurozóny. Přijde Itálie o možnost platit eurem?

Kvůli obřímu státnímu dluhu visí nad Itálií Damoklův meč v podobě hrozícího disciplinárního řízení EU, které by v krajním případě mohlo skončit pokutou ve výši 3,5 miliard eur. V době, kdy Evropská komise po Itálii požaduje schodek rozpočtu razantně snížit a Řím na druhou stranu škrty odmítá, přichází vláda Ligy a Hnutí pěti hvězd s „inovativním“ řešením. Zvažuje prý vydávání takzvaných mini-BOTů – tedy jakési formy mikrodluhopisů, které by mohl stát použít místo peněz na placení dodavatelům. Ekonomové varují, že by takové opatření mohlo být prvním krokem Italů na cestě z eurozóny.

Pro stranu Liga Mattea Salviniho není myšlenka vydávat takzvané „mini-BOTs“ ničím novým. Vydávání těchto krátkodobých dluhopisů navrhovala Liga severu už v roce 2017. Stejně jako tehdy, i dnes je ale takový krok vnímán jako nebezpečí pro celou eurozónu. Nápad okamžitě odmítla jak Evropská centrální banka, tak římský ministr financí Giovanni Tria, který se tak snaží uklidnit italské investory a zároveň zabránit dalšímu střetu s Bruselem.

Link

Salvini sice začátkem týdne prohlásil, že to poslední, co by tímto nápadem chtěl docílit, je začít boj s Evropskou unií. Myšlenku vydávání mini-BOTů, které by podle něj urychlily splácení dluhu přesahující 130 % italského HDP, ale šéf Ligy navzdory zneklidnění finančních trhů vytrvale obhajuje. Jak vlastně takové opatření funguje a proč je nebezpečné? Přečtěte si rozhovor pro INFO.CZ s hlavním ekonomem UniCredit Bank Pavlem Sobíškem.

Italská vláda si pohrává s myšlenkou vydávat takzvané mini-BOTy, tedy určitý druh krátkodobých dluhopisů. Můžete vysvětlit, jak takový instrument funguje a v jakém případě by ho Itálie využila?

Vysvětlím to nejprve obecně. Některé vlády se mohou potýkat s problémem likvidity a z nějakého důvodu je pro ně nevýhodné nebo nemožné opatřit si dostatek peněz na finančních trzích. To mohou řešit tak, že odběratelům – zpravidla malým firmám – zaplatí ve formě jakýchsi krátkodobých dluhopisů a potom jim umožní, aby tyto dluhopisy použili ve chvíli, kdy mají platit vládě daně. Je to tedy krátkodobá výpomoc, díky které vláda může odložit okamžik, kdy si musí opatřit peníze na trzích, třeba o půl roku nebo o rok.

Něco takového ale podle mě Itálie dělat nemůže. Mohou k tomu přistoupit vlády v zemích, kde samy fungují jako měnové autority. Protože pokud toto vláda udělá, jistou dobu vydává do oběhu peníze navíc, které jsou až později přeměněny ve státní dluh. Itálie ale není měnovou autoritou a nesmí sama tisknout peníze – jediný, kdo má v eurozóně toto oprávnění, je Evropská centrální banka. Podle mého názoru je to tedy pro Itálii slepá ulička.

Link

Pokud by Řím oppravdu přistoupil k vydávání těchto mini-BOTů, mohly by tyto být považovány za dluhopisy. Ale to by Itálii nepomohlo, protože její hlavní problém je vysoký schodek veřejných financí, za který je také kritizovaná Evropskou komisí. A takové opatření by rozpočtový schodek ještě zvýšilo. Nebo by mini-BOTy nebyly posuzovány za dluhopisy, ale za peníze... a pak je to nelegální. Což jednoznačně řekl také předseda ECB Mario Draghi na poslední konferenci, které se konala minulý týden.

Jak si tedy vysvětlit, že Itálie o něčem takovém vůbec uvažuje? Je to podle ní cesta, jak se postavit unijním požadavkům, aby snížila svoji zadluženost a zároveň zajistila finanční krytí pro populistická opatření, jakým je třeba zavedení základního příjmu?

Je to tak, jak říkáte. Italská vláda je v situaci, která pro ni rozhodně není příznivá. A hledá možná řešení. Ale jak říkám, toto řešení by bylo schůdné v případě, že by Itálie byla měnovou autoritou. Tou ale není.

Link

Proč je takový instrument z pohledu Itálie potenciálně nebezpečný? Ekonomové například pro list NY Times varují, že jde o základ paralelní měny, která by mohla být prvním krokem k odchodu Itálie z eurozóny. Hrozilo by podle Vás něco takového?

To je právě ten problém. Pokud by Itálie chtěla dělat opatření, které by bylo považováno za nelegální, porušila by pravidla klubu, kterému se říká eurozóna. A každé porušení pravidel je pro fungování celého klubu potenciálně nebezpečné.

Může být využití mini-BOTů jen hledáním další italské páky pro vyjednávání s Bruselem o výši státního dluhu a o disciplinárním řízení, které Římu hrozí? Může tím Itálie jen vyhrožovat a nemyslet to ve skutečnosti vážně?

Hypoteticky si dokážu představit, že se to dá brát i tímto způsobem. Otázkou ale je, zda Itálii takový přístup pomůže v očích mezinárodní komunity investorů, na nichž je samozřejmě do jisté míry závislá.

Mohou tedy výroky o vydávání mini-BOTů poškodit Itálii na finančních trzích, případně také euro a eurozónu?

Ano. Obávám se, že pokud by se situace dostala nad rámec teoretických úvah – kde tedy zatím není – a Itálie by postoupila ke konkrétním krokům, nepochybně by to poškodilo Itálii. A pravděpodobně i eurozónu jako takovou.

Link

Záměru italské vlády vydávat mini-BOTy si v posledních dnech hodně všímají německá média. Bylo by právě Německo zemí, která by na takový krok mohla z členů eurozóny doplatit nejvíc?

To si úplně nemyslím, Němci jsou ale určitě jedni z nejcitlivějších členů eurozóny na zavádění jakýchkoliv nestandartních opatření. V tomto směru je postoj Německa podobný jako pozice dalších zemí na severu Evropy. Ale Němci jsou přece jen víc slyšet díky tomu, jak je jejich země velká a jak důležitým členem eurozóny jsou. Ale nedá se říct, koho by to poškodilo víc nebo míň.

Mohla by Itálie k podobnému kroku do budoucna inspirovat i další země eurozóny, které mají finanční obtíže?

Jak jsem řekl na začátku, myslím, že se jedná o slepou uličku. Takový postup proto podle mě nebude žádnou inspirací. Čistě teoreticky a s odhlédnutím od Itálie, pokud by jakákoliv země chtěla najít cestu, jak vystoupit z eurozóny, tohle by byl první krok. Ale nemyslím si, že by to byl záměr Říma: jak pozoruji popularitu eura v Itálii (podle průzkumu Eurobarometer má euro podporu většiny Italů – pozn. redakce), vláda by něco takového podle mě nechtěla.

-1