Volby 2018: Zemanova hlava začíná selhávat, tvrdí neurolog. Souvisí to i s častějším mrkáním jednoho oka? | info.cz

Články odjinud

Zemanova hlava začíná selhávat, tvrdí neurolog. Souvisí to i s častějším mrkáním levého oka?

Zdraví prezidenta Miloše Zemana je zvláště před volbami hojně diskutovaným tématem. Je to pravděpodobně také z důvodu, že 73letý Zeman se objevuje častěji v televizi, a to i v jiných situacích, než pohodlně usazený v polstrovaném křesle ve svém pořadu na televizi Barrandov. Už dlouho je známo, že hlava státu trpí neuropatií, která zasáhla dolní končetiny a brání mu v plynulém pohybu. Češi si ale nyní začali všímat zvláštního mrkání levého prezidentova oka (z pohledu diváků pravého), jehož víčko se pohybuje ve srovnání s druhým zrakovým orgánem zrychleně a asymetricky. Tento problém trápí prezidenta dle archivních videozáznamů už několik let, v poslední době se ale značně zhoršil. Oslovení lékaři se shodují, že problém by mohl souviset s postupující cukrovkou, která dle slov prezidenta „odešla“.

„Toho oka jsem si všiml nejen já, ale i řada dalších kolegů. Normálně mrkají obě oči najednou a stejně. Pokud to tak není, je u starších lidí nejčastější příčinou buď porucha části mozku, která kontroluje pohyb víček, anebo porucha nervů vedoucích z mozku do svalstva, které víčko ovládá. Nejčastějšími viníky jsou cukrovka, ateroskleróza (tedy tvrdnutí cévní stěny, které vznikne jako důsledek procesů souvisejících se stárnutím), zvýšený krevní tlak a lipidy, zvýšená konzumace alkoholu a kouření. Z pohledu neurologie se jedná o důkaz buď prodělané menší mozkové mrtvice, nebo o proces, který postihuje nervy do očního svalstva. Pan prezident je bohužel horkým kandidátem na mozkové nehody,“ vysvětluje pro INFO.CZ neurolog Martin Jan Stránský.

Mrtvice, cukrovka, nebo vliv alkoholu a nikotinu?

Na archivních záznamech je vidět, že Zemanovy oči mrkaly občas asymetricky už od devadesátých let. Intenzita mrkání se ale v posledních letech značně zvýšila. Hodně to bylo vidět právě v Zemanově povolební promluvě v sobotu 13. ledna 2018. Tehdy se stal Zeman dokonce terčem internetových trollů, kteří udělali videokoláž, ve které někdo prezidentovi strká do ucha tužku, a proto jeho pravé oko (z pohledu diváků), více mrká.

Prezidentu Zemanovi padá levé oko autor: Blesk TV

„Jediné, co mohu říci, je, že jsem viděl pana prezidenta opakovaně ve sdělovacích prostředcích a jako neurolog mohu konstatovat, že ve mně pan prezident a jeho stav podezření nevyvolaly. Do pondělí odpoledne, kdy jsem ho viděl u korunovačních klenotů, jsem nenabyl dojmu, že by prodělal byť třeba jen krátkou nedokrevnost mozkovou,“ myslí si další oslovený neurolog Martin Bojar. Předpokládá ale, že velkou roli v aktuálním stavu prezidenta hraje také celková únava.

Cukrovka neodešla, prezidenta naopak dál ničí

Přestože Zeman v listopadu před novináři prohlásil, že mu „v sobotu odešla cukrovka“, podle Stránského to není možné a postupující onemocnění naopak v jeho organismu způsobuje další škody. „U starších lidí sice lze po vzniku cukrovky hladinu glykemie kontrolovat, ale metabolická porucha zůstává. Pan Zeman zjevně snížil hmotnost, řekl bych, že možná až moc, alespoň v obličeji, ale porucha zůstává. To vysvětluje postupné zhoršování jeho chůze a rovnováhy, protože cukrovka stále ničí nervy v nohou. Vidíme, jak dnes pan prezident není vůbec schopen jít bez podpory. A jestliže nastane jakákoli situace, která vyžaduje rychlejší pohyb, nebýt pomoci okolí, spadne,“ dodává neurolog.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

To se ukázalo například při pátečním incidentu ve volební místnosti, kde prezidenta vyděsila ukrajinská aktivistka. Na zhoršeném zdravotním stavu se dle neurologa u Zemana podepisují tři související procesy. „Dle všech objektivních posouzení trpí bohužel pan prezident −  kromě toho, že dosáhl určitého věku – procesy, o kterých už byla řeč: zmíněným stárnutím a aterosklerózou, postupující cukrovkou, a nakonec efekty nikotinismu a alkoholismu. Je důležité uvědomit si, že s postupujícím stářím odpadávají mozkové rezervy, takže patologické procesy, které tam běží, získají větší prostor,“ vysvětluje Stránský.

Zeman si je vědom zájmu veřejnosti o své zdraví. Před rokem ovšem rozpustil lékařské konzilium složené ze specialistů, kteří měli dohlížet na jeho stav. To vyvolalo podezření o možném pokusu o utajení skutečné kondice prezidenta, které se Zeman rozhodl rozptýlit tím, že lékaře oslovil, aby před volbou před novináři opět promluvili o jeho zdravotním stavu.

Podle konzilia je Zeman zdráv. To tvrdí i o Trumpovi s nadváhou a zvýšeným cholesterolem

Šéf konzilia Martin Holcát 9. ledna tohoto roku konstatoval, že Zeman je na tom po všech stránkách dobře. „Pan prezident je v dobré kondici, je schopen vykonávat tuto funkci ze zdravotního hlediska i nadále,“ řekl. Zeman je podle Holcáta v dobré náladě a podstupuje pravidelné kontroly zhruba jednou za čtvrt roku. Jeho stav se prý dá označit za běžný. Lékaři uvedli, že Zeman dalších pět let na Hradě zvládne.

O tom ale Stránský pochybuje. „Když kterýkoliv osobní lékař či závislá komise tvrdí, že prezident je zdravý, musí se to vždy brát s rezervou. To platí pro každou zemi, mimochodem to stejné nedávno tvrdil lékař Donalda Trumpa i přes jeho velkou nadváhu a zvýšený cholesterol. V případě pana Zemana je to účelové tvrzení. Pan Zeman je přinejlepším dobře kompenzovaný či udržovaný, ale jeho minulý a současný životní styl plus další potíže, za které nemůže, ho samozřejmě zdravého nedělají,“ tvrdí neurolog. Podle jeho názoru už Zeman na dalších pět let ve funkci nemá síly.

Politika se nedělá nohama, ani okem. Dle neurologů ale začíná selhávat hlava

„Všichni si dovedeme představit, že vykonávat funkci prezidenta na dobré úrovni je fyzicky i mentálně velmi namáhavá práce. Z pohledu lékaře přetekly současné objektivní zdravotní obtíže Miloše Zemana přes únosnou míru a další vykonávání funkce prezidenta bude nadále ohrožovat jeho zdravotní stav. To neříkám jen já, ale i vážení kolegové jako prof. Pirk a další. Z pana prezidenta se stal takzvaný první pacient. Bylo by nejlepší, kdyby se stáhl do zaslouženého důchodu, protože ta funkce skutečně ohrožuje jeho zdraví, tudíž i jeho působení a rozhodování,“ myslí si Stránský.

Pomalá chůze, nebo zhoršené ovládání očního víčka by pravděpodobně nemusely mít na výkon prezidenta přílišný vliv. Jak ostatně Zeman sám řekl loni v červnu na návštěvě Vietnamu novinářům: „Politika se nedělá nohama, ale mozkem.“ Právě s ním bude mít dle Stránského ale Zeman čím dál větší problém.

„U pana prezidenta jsme svědky postupné kognitivní dysfunkce, tedy postupného neurologického selhávání. Všichni máme ještě v živé paměti jeho fabulaci o Ferdinandu Peroutkovi a titulku, který nikdy nenapsal. Je to ale i narůstající neschopnost k sebereflexi, která se projevuje například používáním vulgárních slov, nepřípustných komentářů a dalších urážek a formulací, které by normální člověk nikdy nepoužil. Pan Zeman je sice výborný rétorik, ale mluví čím dál pomaleji a mnohokrát i s námahou. Sám řekl, že prezidentství se dělá hlavou a ne nohama. Je mi to líto, ale je to právě ta jeho hlava a mozek, které teď selhávají. Jako lékař bych mu přál, aby poslechl sám sebe a žil tak dobře, jak se dá a bez dalšího ohrožení,“ dodává Stránský.

Zeman začíná být dementní, trpí kognitivní dysfunkcí. Bojím se o něj, tvrdí neurolog Stránský autor: INFO.cz

Také druhý oslovený neurolog uznává, že prezidentovy schopnosti slábnou. Není to ale dle něj nic výjimečného, protože se to týká každého staršího člověka a o to více silného kuřáka. „Může u něj trochu kolísat kognitivní výkon, to znamená schopnost se soustředit a vyjádřit se, ale to se týká každého seniora, když je unavený, má cukrovku, je dehydratovaný anebo si přesně nehlídá glykemii. A přece jen u silného kuřáka ty cévy při větším vypětí nebo zátěži nestačí dostatečně prokrvit ty nejvzdálenější oblasti mozkové kůry, která může za nepříznivých okolností u lidí jeho věku strádat i bez cukrovky. Stačí jen, aby byl člověk kuřák,“ uvádí Bojar.

Společně se zveřejňováním podrobností Zemanova stavu se občas objevuje i otázka, zda je podobné šťourání do soukromí hlavy státu vhodné. Podle Stránského je to ale naopak doslova veřejným zájmem. Prezident reprezentuje v zahraničí a je v podstatě prvním občanem státu. „Soukromí člověka začíná tam, kde jeho veřejný vliv končí. Pokud se jedná o osobu, která může jednou větou změnit naši budoucnost, tak jeho zdravotní stav, včetně mentální kompetence, je a musí být veřejným předmětem,“ dodává. 

Kompletní informace o druhém kole prezidentských voleb naleznete zde>>>

Drahoš, nebo Zeman? Komu před druhým kolem voleb fandí průzkumy, čtěte zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

ZPRÁVY

Články odjinud

Vondra: Tohle není plán obnovy. Tohle je revoluce!

KOMENTÁŘ ALEXANDRA VONDRY | Když Angela Merkel a Emmanuel Macron před dvěma týdny navrhli záchranný plán, jak dostat EU z krize, zdálo se mi, že ho můžeme podpořit. Itálie a Španělsko, epidemií těžce postižené, mají kvůli velké zadluženosti problém půjčit si na rychlý restart. Integrita EU i eurozóny je ohrožena a neřízený rozklad není v našem zájmu. Otevřenou českou ekonomiku by to poškodilo. Má proto smysl jim jednorázově pomoct. I tak, že si EU na trhu půjčí a my – jako méně zadlužená země – se na tom budeme podílet. Byla by to solidarita, která není sociálně inženýrská ani morálně hazardující. Jenže…

Jenže minulý týden přišla s plánem Evropská komise a zabalila do něj všechno. Včetně zelené revoluce. Penězi ani ambicemi nešetří. Už to není plán „obnovy“, ale plán pro „příští generaci“. Už to není o záchraně lidských životů, ale o spáse planety. Už to není rychlá a jednorázová pomoc potřebným, ale zneužití lidského neštěstí k prosazení dluhové, přerozdělovací unie, které by v normální době nemohlo projít. Není to o záchraně EU, ale jejím uvržení do hlubší krize. Nejenže plán „není pro starý“; doplatí na něj i budoucí generace.

Četl jsem plán podrobně a zodpovědně říkám: ve stávající podobě ho máme odmítnout. Souhlasit jen, budou-li změněny parametry. Ve stávající podobě nás poškodí. Je tristní, že o plánu chybějí v českých médiích informace. Novináři papouškují, že na Česko čeká 19 mld. eur grantů a půjček. Převzali spekulaci z Reuters, která smíchala jablka a hrušky. V plánu EK nic takového není. Zato je tam mnoho, o čem se nepíše. Proto následující varování:

1) Plán krizi zneužívá, ale neřeší. Slibovaných 750 mld. eur pro celou EU není na záchranu ekonomik postižených epidemií. Tam směřuje jen 50 mld. eur pro členské státy (tzv. ReactEU) a 31 mld. eur pro firmy.

6372182:article:false:false:false

2) Cílem je klima revoluce. Na ni má jít 560 mld. eur. V dotacích bude rozděleno 310 mld., v půjčkách 250 mld. Žádosti musí být v souladu s konvergenčními, energetickými a klimatickými plány, které schvaluje EK. Financování bude podmíněno taxonomií tzv. zelených financí. Větrníky OK, jádro NE…

Link

3) Klíč k dělení 560 mld. eur není fér. Zejména pro Česko. Dlouhodobá nezaměstnanost nesouvisí s epidemií. Srovnání ČR a Slovenska je do nebe volající (viz tabulka a červený rámeček). My ztrácíme, Slováci získávají. Zasáhla je epidemie víc než nás?

6372181:article:false:false:false

4) Tzv. „Fond spravedlivé transformace“ (JTF) je nespravedlivý. Je pro státy, které budou zavírat uhelné elektrárny. Polsko, Německo, ČR, Rumunsko. Má tam jít 40 mld. eur. Pro ČR se počítá s 3 mld. eur. Dnes stojí státní podpora obnovitelných zdrojů 40 mld. Kč ročně a na konečné spotřebě se podílejí 15 %. Uhlí dělá v bilanci 40 %. Tak si spočítejte, kdo to zaplatí.

5) Plán směřuje k dluhové a rozpočtové unii. Evropská komise si 750 mld. eur vypůjčí, vydá dluhopisy. V takovém objemu poprvé. Ty pak budeme splácet, i my. Otázkou je z čeho, když EK prosadí snížení emisí CO2 do roku 2030 o 55 % (šílení kolegové v Evropské parlamentu už navrhují -65 %!). Studie tvrdí, že se to vylučuje s ekonomickým růstem. Nebudeme-li růst, není z čeho splácet dluhy. Evropská komise má řešení – nové, celounijní daně. Pod záminkou boje s virem chystá revoluci větší než Maastricht či Lisabon.

Link

Co máme dělat? 1) Společně s Rakušany, Holanďany a „skrblíky“ říct pomoci v nouzi ANO, ale společným dluhům NE. 2) Odmítnout společné daně. 3) Zelené financování omezeně a za podmínky, že se zvýší objem v JTF a vláda se s komisí dohodne na financování jaderných bloků.

V opačném případě plán vetovat. Bude součástí víceletého rozpočtu EU, takže vyžaduje jednomyslnost. Příště už takovou páku mít nebudeme. Klima cíle a zelené finance se schvalují většinou. Minule premiér šanci propásl. Teď má druhou a poslední. Jeho vyjednávací pozici přitom komplikuje střet zájmů i to, že z rozpočtu jeho firma inkasuje peníze…

Autor je poslancem Evropského parlamentu za ODS

Převzato z Konzervativních novin