Články odjinud

Zemanova hlava začíná selhávat, tvrdí neurolog. Souvisí to i s častějším mrkáním levého oka?

Zemanova hlava začíná selhávat, tvrdí neurolog. Souvisí to i s častějším mrkáním levého oka?

Zdraví prezidenta Miloše Zemana je zvláště před volbami hojně diskutovaným tématem. Je to pravděpodobně také z důvodu, že 73letý Zeman se objevuje častěji v televizi, a to i v jiných situacích, než pohodlně usazený v polstrovaném křesle ve svém pořadu na televizi Barrandov. Už dlouho je známo, že hlava státu trpí neuropatií, která zasáhla dolní končetiny a brání mu v plynulém pohybu. Češi si ale nyní začali všímat zvláštního mrkání levého prezidentova oka (z pohledu diváků pravého), jehož víčko se pohybuje ve srovnání s druhým zrakovým orgánem zrychleně a asymetricky. Tento problém trápí prezidenta dle archivních videozáznamů už několik let, v poslední době se ale značně zhoršil. Oslovení lékaři se shodují, že problém by mohl souviset s postupující cukrovkou, která dle slov prezidenta „odešla“.

„Toho oka jsem si všiml nejen já, ale i řada dalších kolegů. Normálně mrkají obě oči najednou a stejně. Pokud to tak není, je u starších lidí nejčastější příčinou buď porucha části mozku, která kontroluje pohyb víček, anebo porucha nervů vedoucích z mozku do svalstva, které víčko ovládá. Nejčastějšími viníky jsou cukrovka, ateroskleróza (tedy tvrdnutí cévní stěny, které vznikne jako důsledek procesů souvisejících se stárnutím), zvýšený krevní tlak a lipidy, zvýšená konzumace alkoholu a kouření. Z pohledu neurologie se jedná o důkaz buď prodělané menší mozkové mrtvice, nebo o proces, který postihuje nervy do očního svalstva. Pan prezident je bohužel horkým kandidátem na mozkové nehody,“ vysvětluje pro INFO.CZ neurolog Martin Jan Stránský.

Mrtvice, cukrovka, nebo vliv alkoholu a nikotinu?

Na archivních záznamech je vidět, že Zemanovy oči mrkaly občas asymetricky už od devadesátých let. Intenzita mrkání se ale v posledních letech značně zvýšila. Hodně to bylo vidět právě v Zemanově povolební promluvě v sobotu 13. ledna 2018. Tehdy se stal Zeman dokonce terčem internetových trollů, kteří udělali videokoláž, ve které někdo prezidentovi strká do ucha tužku, a proto jeho pravé oko (z pohledu diváků), více mrká.

1080p 720p 360p
Prezidentu Zemanovi padá levé oko

„Jediné, co mohu říci, je, že jsem viděl pana prezidenta opakovaně ve sdělovacích prostředcích a jako neurolog mohu konstatovat, že ve mně pan prezident a jeho stav podezření nevyvolaly. Do pondělí odpoledne, kdy jsem ho viděl u korunovačních klenotů, jsem nenabyl dojmu, že by prodělal byť třeba jen krátkou nedokrevnost mozkovou,“ myslí si další oslovený neurolog Martin Bojar. Předpokládá ale, že velkou roli v aktuálním stavu prezidenta hraje také celková únava.

Cukrovka neodešla, prezidenta naopak dál ničí

Přestože Zeman v listopadu před novináři prohlásil, že mu „v sobotu odešla cukrovka“, podle Stránského to není možné a postupující onemocnění naopak v jeho organismu způsobuje další škody. „U starších lidí sice lze po vzniku cukrovky hladinu glykemie kontrolovat, ale metabolická porucha zůstává. Pan Zeman zjevně snížil hmotnost, řekl bych, že možná až moc, alespoň v obličeji, ale porucha zůstává. To vysvětluje postupné zhoršování jeho chůze a rovnováhy, protože cukrovka stále ničí nervy v nohou. Vidíme, jak dnes pan prezident není vůbec schopen jít bez podpory. A jestliže nastane jakákoli situace, která vyžaduje rychlejší pohyb, nebýt pomoci okolí, spadne,“ dodává neurolog.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

To se ukázalo například při pátečním incidentu ve volební místnosti, kde prezidenta vyděsila ukrajinská aktivistka. Na zhoršeném zdravotním stavu se dle neurologa u Zemana podepisují tři související procesy. „Dle všech objektivních posouzení trpí bohužel pan prezident −  kromě toho, že dosáhl určitého věku – procesy, o kterých už byla řeč: zmíněným stárnutím a aterosklerózou, postupující cukrovkou, a nakonec efekty nikotinismu a alkoholismu. Je důležité uvědomit si, že s postupujícím stářím odpadávají mozkové rezervy, takže patologické procesy, které tam běží, získají větší prostor,“ vysvětluje Stránský.

Zeman si je vědom zájmu veřejnosti o své zdraví. Před rokem ovšem rozpustil lékařské konzilium složené ze specialistů, kteří měli dohlížet na jeho stav. To vyvolalo podezření o možném pokusu o utajení skutečné kondice prezidenta, které se Zeman rozhodl rozptýlit tím, že lékaře oslovil, aby před volbou před novináři opět promluvili o jeho zdravotním stavu.

Podle konzilia je Zeman zdráv. To tvrdí i o Trumpovi s nadváhou a zvýšeným cholesterolem

Šéf konzilia Martin Holcát 9. ledna tohoto roku konstatoval, že Zeman je na tom po všech stránkách dobře. „Pan prezident je v dobré kondici, je schopen vykonávat tuto funkci ze zdravotního hlediska i nadále,“ řekl. Zeman je podle Holcáta v dobré náladě a podstupuje pravidelné kontroly zhruba jednou za čtvrt roku. Jeho stav se prý dá označit za běžný. Lékaři uvedli, že Zeman dalších pět let na Hradě zvládne.

O tom ale Stránský pochybuje. „Když kterýkoliv osobní lékař či závislá komise tvrdí, že prezident je zdravý, musí se to vždy brát s rezervou. To platí pro každou zemi, mimochodem to stejné nedávno tvrdil lékař Donalda Trumpa i přes jeho velkou nadváhu a zvýšený cholesterol. V případě pana Zemana je to účelové tvrzení. Pan Zeman je přinejlepším dobře kompenzovaný či udržovaný, ale jeho minulý a současný životní styl plus další potíže, za které nemůže, ho samozřejmě zdravého nedělají,“ tvrdí neurolog. Podle jeho názoru už Zeman na dalších pět let ve funkci nemá síly.

Politika se nedělá nohama, ani okem. Dle neurologů ale začíná selhávat hlava

„Všichni si dovedeme představit, že vykonávat funkci prezidenta na dobré úrovni je fyzicky i mentálně velmi namáhavá práce. Z pohledu lékaře přetekly současné objektivní zdravotní obtíže Miloše Zemana přes únosnou míru a další vykonávání funkce prezidenta bude nadále ohrožovat jeho zdravotní stav. To neříkám jen já, ale i vážení kolegové jako prof. Pirk a další. Z pana prezidenta se stal takzvaný první pacient. Bylo by nejlepší, kdyby se stáhl do zaslouženého důchodu, protože ta funkce skutečně ohrožuje jeho zdraví, tudíž i jeho působení a rozhodování,“ myslí si Stránský.

Pomalá chůze, nebo zhoršené ovládání očního víčka by pravděpodobně nemusely mít na výkon prezidenta přílišný vliv. Jak ostatně Zeman sám řekl loni v červnu na návštěvě Vietnamu novinářům: „Politika se nedělá nohama, ale mozkem.“ Právě s ním bude mít dle Stránského ale Zeman čím dál větší problém.

„U pana prezidenta jsme svědky postupné kognitivní dysfunkce, tedy postupného neurologického selhávání. Všichni máme ještě v živé paměti jeho fabulaci o Ferdinandu Peroutkovi a titulku, který nikdy nenapsal. Je to ale i narůstající neschopnost k sebereflexi, která se projevuje například používáním vulgárních slov, nepřípustných komentářů a dalších urážek a formulací, které by normální člověk nikdy nepoužil. Pan Zeman je sice výborný rétorik, ale mluví čím dál pomaleji a mnohokrát i s námahou. Sám řekl, že prezidentství se dělá hlavou a ne nohama. Je mi to líto, ale je to právě ta jeho hlava a mozek, které teď selhávají. Jako lékař bych mu přál, aby poslechl sám sebe a žil tak dobře, jak se dá a bez dalšího ohrožení,“ dodává Stránský.

1080p 720p 360p
Zeman začíná být dementní, trpí kognitivní dysfunkcí. Bojím se o něj, tvrdí neurolog Stránský

Také druhý oslovený neurolog uznává, že prezidentovy schopnosti slábnou. Není to ale dle něj nic výjimečného, protože se to týká každého staršího člověka a o to více silného kuřáka. „Může u něj trochu kolísat kognitivní výkon, to znamená schopnost se soustředit a vyjádřit se, ale to se týká každého seniora, když je unavený, má cukrovku, je dehydratovaný anebo si přesně nehlídá glykemii. A přece jen u silného kuřáka ty cévy při větším vypětí nebo zátěži nestačí dostatečně prokrvit ty nejvzdálenější oblasti mozkové kůry, která může za nepříznivých okolností u lidí jeho věku strádat i bez cukrovky. Stačí jen, aby byl člověk kuřák,“ uvádí Bojar.

Společně se zveřejňováním podrobností Zemanova stavu se občas objevuje i otázka, zda je podobné šťourání do soukromí hlavy státu vhodné. Podle Stránského je to ale naopak doslova veřejným zájmem. Prezident reprezentuje v zahraničí a je v podstatě prvním občanem státu. „Soukromí člověka začíná tam, kde jeho veřejný vliv končí. Pokud se jedná o osobu, která může jednou větou změnit naši budoucnost, tak jeho zdravotní stav, včetně mentální kompetence, je a musí být veřejným předmětem,“ dodává. 

Kompletní informace o druhém kole prezidentských voleb naleznete zde>>>

Drahoš, nebo Zeman? Komu před druhým kolem voleb fandí průzkumy, čtěte zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek

Články odjinud

Merkelová unese vaše děti! Co je ve smlouvě mezi Francií a Německem, která děsí voliče?

Možná jste už slyšeli o zlomové smlouvě, kterou v úterý v německých Cáchách (německy Aachen, francouzsky Aix-la-Chappel) podepíše francouzský prezident Emmanuel Macron a kancléřka Angela Merkelová. Jde o šestnáctistránkové prohlášení o spolupráci Německa a Francie, které by asi příliš mnoho debat nevzbudilo, kdyby francouzský poslanec Bernard Monot nenatočil video nazvané „Smlouva z Cách: Nová zrada národa“.

Monot je bývalým členem Národní fronty (nyní Národní sdružení), na nějž ovšem strana pravděpodobné favoritky příštích prezidentských voleb Marine Le Penové byla málo radikální, a přešel tak do strany Debout La France. Poslanec ve videu popisuje Macrona jako Jidáše, který chce Němcům předat Alsasko a Lotrinsko - tato území připojilo za druhé světové války Německo ke svému území. Video už bylo odstraněno ze serveru Youtube, ale najdete jej třeba na krajně pravicovém serveru Résistance Républicaine.

To je mimo jiné web, který se proti smlouvě ohradil jako první a od té doby každý den přidává minimálně jeden příspěvek, v němž se smlouvě věnuje. V jednom z posledních příspěvků se třeba můžete dočíst, že kancléřka Angela Merkelová může unášet děti v Alsasku a Lotrinsku.

Link

Smlouva má ve skutečnosti spíše symbolický význam a má po 56 letech připomenout okamžik, kdy v Cáchách podepsali smlouvu francouzský prezident Charles de Gaulle a německý kancléř Konrad Adenauer. Většina francouzských médií ji vykládá jako obnovu tehdejších závazků a upozorňuje, že Francouzi původně chtěli, aby byla nová smlouva silnější, ale s tím u Němců neuspěli. O tom ostatně média v celém světě psala již před rokem, ovšem bez většího zájmu.

Tehdejší debata se odehrávala hlavně kolem pozice Francie v Radě bezpečnosti OSN. Některá média nyní píší, že na základě dohody Macrona s Merkelovou Francie přepustí své místo zástupci Evropské unie. Nic takového ovšem smlouva neobsahuje, je to dokonce naopak. Z formulací je zřejmé, že Francouzi se svého místa nevzdají, ale budou prosazovat, aby Německo mělo v Radě bezpečnosti rovněž stálého zástupce, bez ohledu na to, že je to téměř vyloučené.

Link

Monot a další rovněž tvrdí, že ve francouzském pohraničí se povinně začne učit němčina, což ve výsledku bude znamenat odevzdání Alsaska a Lotrinska do německých rukou. Kromě toho, že smlouva nic takového neobsahuje, takový záměr by ani nedával smysl. Obě země tak v dokumentu slibují, že posílí výuku obou jazyků v pohraničí a podobně. Pro místní to navíc není nic nového. Vzhledem k historickým vazbám je Alsasko a Lotrinsko do značné míry dvojjazyčné už nyní.

Další kontroverzní bod se týká vojenské spolupráce. Je to přitom podobný případ jako v ostatních bodech. Merkelová i Macron doufají, že spolupráci posílí. Ta přitom začala ustavením první společné německo-francouzské vojenské brigády v roce 1989. Tento vojenský oddíl je v současnosti nasazen v Mali. Jeho francouzští vojáci se přímo účastní vojenských misí, zatímco Němci mají na starosti výcvik, a přímo v boji se neobjevují.

Spolupráce Francie a Německa stojí rozhodně za pozornost, především pak ze strany malých členských států. Zatím jde ovšem jen o dokument, který je ve výsledku slabší než ten, který podepsal de Gaulle a Adenauer.

-1