Volby 2018: Zemanova hlava začíná selhávat, tvrdí neurolog. Souvisí to i s častějším mrkáním jednoho oka? | info.cz

Články odjinud

Zemanova hlava začíná selhávat, tvrdí neurolog. Souvisí to i s častějším mrkáním levého oka?

Zdraví prezidenta Miloše Zemana je zvláště před volbami hojně diskutovaným tématem. Je to pravděpodobně také z důvodu, že 73letý Zeman se objevuje častěji v televizi, a to i v jiných situacích, než pohodlně usazený v polstrovaném křesle ve svém pořadu na televizi Barrandov. Už dlouho je známo, že hlava státu trpí neuropatií, která zasáhla dolní končetiny a brání mu v plynulém pohybu. Češi si ale nyní začali všímat zvláštního mrkání levého prezidentova oka (z pohledu diváků pravého), jehož víčko se pohybuje ve srovnání s druhým zrakovým orgánem zrychleně a asymetricky. Tento problém trápí prezidenta dle archivních videozáznamů už několik let, v poslední době se ale značně zhoršil. Oslovení lékaři se shodují, že problém by mohl souviset s postupující cukrovkou, která dle slov prezidenta „odešla“.

„Toho oka jsem si všiml nejen já, ale i řada dalších kolegů. Normálně mrkají obě oči najednou a stejně. Pokud to tak není, je u starších lidí nejčastější příčinou buď porucha části mozku, která kontroluje pohyb víček, anebo porucha nervů vedoucích z mozku do svalstva, které víčko ovládá. Nejčastějšími viníky jsou cukrovka, ateroskleróza (tedy tvrdnutí cévní stěny, které vznikne jako důsledek procesů souvisejících se stárnutím), zvýšený krevní tlak a lipidy, zvýšená konzumace alkoholu a kouření. Z pohledu neurologie se jedná o důkaz buď prodělané menší mozkové mrtvice, nebo o proces, který postihuje nervy do očního svalstva. Pan prezident je bohužel horkým kandidátem na mozkové nehody,“ vysvětluje pro INFO.CZ neurolog Martin Jan Stránský.

Mrtvice, cukrovka, nebo vliv alkoholu a nikotinu?

Na archivních záznamech je vidět, že Zemanovy oči mrkaly občas asymetricky už od devadesátých let. Intenzita mrkání se ale v posledních letech značně zvýšila. Hodně to bylo vidět právě v Zemanově povolební promluvě v sobotu 13. ledna 2018. Tehdy se stal Zeman dokonce terčem internetových trollů, kteří udělali videokoláž, ve které někdo prezidentovi strká do ucha tužku, a proto jeho pravé oko (z pohledu diváků), více mrká.

Prezidentu Zemanovi padá levé oko autor: Blesk TV

„Jediné, co mohu říci, je, že jsem viděl pana prezidenta opakovaně ve sdělovacích prostředcích a jako neurolog mohu konstatovat, že ve mně pan prezident a jeho stav podezření nevyvolaly. Do pondělí odpoledne, kdy jsem ho viděl u korunovačních klenotů, jsem nenabyl dojmu, že by prodělal byť třeba jen krátkou nedokrevnost mozkovou,“ myslí si další oslovený neurolog Martin Bojar. Předpokládá ale, že velkou roli v aktuálním stavu prezidenta hraje také celková únava.

Cukrovka neodešla, prezidenta naopak dál ničí

Přestože Zeman v listopadu před novináři prohlásil, že mu „v sobotu odešla cukrovka“, podle Stránského to není možné a postupující onemocnění naopak v jeho organismu způsobuje další škody. „U starších lidí sice lze po vzniku cukrovky hladinu glykemie kontrolovat, ale metabolická porucha zůstává. Pan Zeman zjevně snížil hmotnost, řekl bych, že možná až moc, alespoň v obličeji, ale porucha zůstává. To vysvětluje postupné zhoršování jeho chůze a rovnováhy, protože cukrovka stále ničí nervy v nohou. Vidíme, jak dnes pan prezident není vůbec schopen jít bez podpory. A jestliže nastane jakákoli situace, která vyžaduje rychlejší pohyb, nebýt pomoci okolí, spadne,“ dodává neurolog.

Konečné výsledky po 1. kole
Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 61.92%

To se ukázalo například při pátečním incidentu ve volební místnosti, kde prezidenta vyděsila ukrajinská aktivistka. Na zhoršeném zdravotním stavu se dle neurologa u Zemana podepisují tři související procesy. „Dle všech objektivních posouzení trpí bohužel pan prezident −  kromě toho, že dosáhl určitého věku – procesy, o kterých už byla řeč: zmíněným stárnutím a aterosklerózou, postupující cukrovkou, a nakonec efekty nikotinismu a alkoholismu. Je důležité uvědomit si, že s postupujícím stářím odpadávají mozkové rezervy, takže patologické procesy, které tam běží, získají větší prostor,“ vysvětluje Stránský.

Zeman si je vědom zájmu veřejnosti o své zdraví. Před rokem ovšem rozpustil lékařské konzilium složené ze specialistů, kteří měli dohlížet na jeho stav. To vyvolalo podezření o možném pokusu o utajení skutečné kondice prezidenta, které se Zeman rozhodl rozptýlit tím, že lékaře oslovil, aby před volbou před novináři opět promluvili o jeho zdravotním stavu.

Podle konzilia je Zeman zdráv. To tvrdí i o Trumpovi s nadváhou a zvýšeným cholesterolem

Šéf konzilia Martin Holcát 9. ledna tohoto roku konstatoval, že Zeman je na tom po všech stránkách dobře. „Pan prezident je v dobré kondici, je schopen vykonávat tuto funkci ze zdravotního hlediska i nadále,“ řekl. Zeman je podle Holcáta v dobré náladě a podstupuje pravidelné kontroly zhruba jednou za čtvrt roku. Jeho stav se prý dá označit za běžný. Lékaři uvedli, že Zeman dalších pět let na Hradě zvládne.

O tom ale Stránský pochybuje. „Když kterýkoliv osobní lékař či závislá komise tvrdí, že prezident je zdravý, musí se to vždy brát s rezervou. To platí pro každou zemi, mimochodem to stejné nedávno tvrdil lékař Donalda Trumpa i přes jeho velkou nadváhu a zvýšený cholesterol. V případě pana Zemana je to účelové tvrzení. Pan Zeman je přinejlepším dobře kompenzovaný či udržovaný, ale jeho minulý a současný životní styl plus další potíže, za které nemůže, ho samozřejmě zdravého nedělají,“ tvrdí neurolog. Podle jeho názoru už Zeman na dalších pět let ve funkci nemá síly.

Politika se nedělá nohama, ani okem. Dle neurologů ale začíná selhávat hlava

„Všichni si dovedeme představit, že vykonávat funkci prezidenta na dobré úrovni je fyzicky i mentálně velmi namáhavá práce. Z pohledu lékaře přetekly současné objektivní zdravotní obtíže Miloše Zemana přes únosnou míru a další vykonávání funkce prezidenta bude nadále ohrožovat jeho zdravotní stav. To neříkám jen já, ale i vážení kolegové jako prof. Pirk a další. Z pana prezidenta se stal takzvaný první pacient. Bylo by nejlepší, kdyby se stáhl do zaslouženého důchodu, protože ta funkce skutečně ohrožuje jeho zdraví, tudíž i jeho působení a rozhodování,“ myslí si Stránský.

Pomalá chůze, nebo zhoršené ovládání očního víčka by pravděpodobně nemusely mít na výkon prezidenta přílišný vliv. Jak ostatně Zeman sám řekl loni v červnu na návštěvě Vietnamu novinářům: „Politika se nedělá nohama, ale mozkem.“ Právě s ním bude mít dle Stránského ale Zeman čím dál větší problém.

„U pana prezidenta jsme svědky postupné kognitivní dysfunkce, tedy postupného neurologického selhávání. Všichni máme ještě v živé paměti jeho fabulaci o Ferdinandu Peroutkovi a titulku, který nikdy nenapsal. Je to ale i narůstající neschopnost k sebereflexi, která se projevuje například používáním vulgárních slov, nepřípustných komentářů a dalších urážek a formulací, které by normální člověk nikdy nepoužil. Pan Zeman je sice výborný rétorik, ale mluví čím dál pomaleji a mnohokrát i s námahou. Sám řekl, že prezidentství se dělá hlavou a ne nohama. Je mi to líto, ale je to právě ta jeho hlava a mozek, které teď selhávají. Jako lékař bych mu přál, aby poslechl sám sebe a žil tak dobře, jak se dá a bez dalšího ohrožení,“ dodává Stránský.

Zeman začíná být dementní, trpí kognitivní dysfunkcí. Bojím se o něj, tvrdí neurolog Stránský autor: INFO.cz

Také druhý oslovený neurolog uznává, že prezidentovy schopnosti slábnou. Není to ale dle něj nic výjimečného, protože se to týká každého staršího člověka a o to více silného kuřáka. „Může u něj trochu kolísat kognitivní výkon, to znamená schopnost se soustředit a vyjádřit se, ale to se týká každého seniora, když je unavený, má cukrovku, je dehydratovaný anebo si přesně nehlídá glykemii. A přece jen u silného kuřáka ty cévy při větším vypětí nebo zátěži nestačí dostatečně prokrvit ty nejvzdálenější oblasti mozkové kůry, která může za nepříznivých okolností u lidí jeho věku strádat i bez cukrovky. Stačí jen, aby byl člověk kuřák,“ uvádí Bojar.

Společně se zveřejňováním podrobností Zemanova stavu se občas objevuje i otázka, zda je podobné šťourání do soukromí hlavy státu vhodné. Podle Stránského je to ale naopak doslova veřejným zájmem. Prezident reprezentuje v zahraničí a je v podstatě prvním občanem státu. „Soukromí člověka začíná tam, kde jeho veřejný vliv končí. Pokud se jedná o osobu, která může jednou větou změnit naši budoucnost, tak jeho zdravotní stav, včetně mentální kompetence, je a musí být veřejným předmětem,“ dodává. 

Kompletní informace o druhém kole prezidentských voleb naleznete zde>>>

Drahoš, nebo Zeman? Komu před druhým kolem voleb fandí průzkumy, čtěte zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Videa a bohaté fotogalerie z prezidentských voleb sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud

Žižka na 900 stran. Petr Čornej vydává knihu, která tu 90 let nebyla

Přední odborník na středověké dějiny profesor Petr Čornej vydá v příštích dnech bez nadsázky své životní dílo. Na 900 stranách představí osudy husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova, nabídne ale rovněž jejich pozdější interpretaci, ovlivněnou například národoveckými či komunistickými zkresleními. Přesně 600 let po začátku husitské revoluce tak o tehdejší dějiny výrazně ožívá zájem. Ten vyvrcholí v příštím roce chystaným velkofilmem Petra Jákla Jan Žižka.

Čornejovu knihu Jan Žižka s podtitulem Život a doba husitského válečníka vydává nakladatelství Paseka. Podle autorových slov na literárním festivalu Tabook by měla být k dostání od 6. listopadu.

Ač se to zdá skoro nemožné, Čornejovo vědecké dílo a Jáklův téměř až hollywoodský spektákl mohou mít ledacos společného. Středověkého vojevůdce vykreslí podobnými barvami. Oba se totiž zaměří na jeho charisma, víru i vojenský talent.

Link

„Žižkův nový životopis vychází u příležitosti 600. výročí výbuchu husitské revoluce a napravuje bilanci české historiografie, jež po tetralogii Františka Šmahela nepřišla s fundovaným vědeckým dílem na toto vzrušující téma již půl století,“ dočteme se v edičním plánu nakladatelství. „Čtenář dostává do rukou druhou nejrozsáhlejší práci o Žižkovi, navazující na téměř devadesát let staré monumentální dílo Josefa Pekaře, jehož výsledky s využitím nejnovějších badatelských poznatků doplňuje, koriguje i překonává,“ uvádí rovněž Paseka.

Petr Čornej má za sebou mimořádně plodné období. Na zmíněném literárním festivalu představil začátkem října také novou sbírku studií Husité a husitství, v níž se zabývá „dlouhým husitstvím“, tedy nejen souvisejícími válkami, ale rovněž jejich následky, vedoucími například až ke vzniku Jednoty bratrské.

„Kniha přináší 16 dříve publikovaných studií, které byly pro tento soubor doplněny a rozšířeny o nové poznatky tak, aby odrážely momentální stav vědeckého bádání. Věnuje se problematice široce chápané husitské epochy, kterou autor vymezuje léty 1402 – 1485, avšak přihlíží i k aktualizaci husitských idejí v předbělohorském období. V několika tematických blocích přibližuje působení Jana Husa, situaci v husitské Praze, osobnost českého krále Jiřího z Poděbrad, dějepisectví 15. a 16. století i reflexi husitství v moderní české společnosti,“ představuje publikaci nakladatelství Karolinum, které ji vydalo.

Link

Čornej se pravidelně účastní různých debat, pořádá přednášky pro veřejnost. Chystanou knihu o Žižkovi chce přestavit také přímo v Táboře, a to 3. prosince v tamním Husitském muzeu. Na všech těchto aktivitách je cenné, že Čornej nezůstává jen ve středověku, ale klíčovou epochu našich dějin zvládá interpretovat až do současnosti, a tak ji také aktualizovat.

43302