Osvalená korba, nebo obtloustlý chlapeček u počítače? Jaký bude univerzální voják budoucnosti?

KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Všichni politici nyní hodně mluví o nutnosti zvýšení obranného rozpočtu, ale málo o tom, jak by měla vlastně budoucí armáda a její vojáci vypadat. Fyzická zdatnost už nemusí být nutnou podmínkou pro to, aby se člověk mohl stát vojákem. Důkazem je mimo jiné i revoluční švédský systém výběru rekrutů.

V časech povinné vojny platil v Česku i mnoha dalších zemích jednoduchý systém výběru těch, kteří by se v případě ohrožení měli chopit obrany země. Stát donutil všechny mladé muže jít k odvodům, kde lékař zhodnotil, zda je dotyčný mentálně a fyzicky schopen vojenské služby ve zbrani. A pokud byl, šel na vojnu.

Každý jistě může namítnout, že existovala možnost se vojně vyhnout, i když člověk nebyl opravdu nemocný nebo fyzicky nedostatečný. Ovšem obecně platilo, že se na vojnu muselo. A my, kteří jsme základní vojenskou službu absolvovali v dobách socialismu, bychom dali bůhvíco za to, abychom na ni nemuseli. 

Přesto mají mnozí z nás (někdy i já) dnes nějakou zvláštní tendenci dělat před svými syny z tehdy nenáviděné povinné vojny jakýsi prospěšný výchovný tábor či zaopatřovací ústav. A svým synům kázat o tom, jak by jim vojna prospěla.

Kdo nechce bojovat, nemusí! Česko vůbec netuší, kolik lidí by v případě války narukovalo do zbraně

Jenže jedna věc je naučit se čelit šikaně a soužití s lidmi z různého prostředí, vytírat chodbu a pochodovat... a druhá bojovat ve skutečné válce. A já si po zkušenosti z vojny jen těžko dovedu představit bojové nasazení naší tehdejší jednotky. 

Stejně tak nevím, co by dnes se mnou armáda dělala jako se záložákem, původně vycvičeným jako radista, který už morseovku takřka zapomněl. Přesto jsem stále coby absolvent dvouleté vojenské služby zřejmě veden jako záloha – tedy položka připravená k nasazení v boji; což bych české armádě upřímně nepřál.

Proč o tom ale vlastně píšu: Americký prezident Donald Trump a jeho vláda vyvolali v Evropě nyní doslova paniku svým požadavkem, aby evropské státy v rámci NATO mnohem více investovaly do zbrojení a převzaly tedy větší díl odpovědnosti za svou obranu. 

Někteří politici mluví o nutnosti vytvoření společné evropské armády, jiní dokonce o znovuzavedení povinné prezenční služby ve státech, kde už byla (jako v Česku) zrušena. Chybí jen odpověď na jednu otázku: Jak by měla vypadat v Evropě armáda budoucnosti? Kdo by měl být jejím členem, s jakou specializací, jaké by měla mít základní úkoly?

sinfin.digital