KOMENTÁŘ JAROMÍRA PISKOŘE | První kolo prezidentských voleb v Polsku proběhne již za pět týdnů – v neděli 28. května. Rozhodujícím tématem bude bezesporu ekonomika, zejména rostoucí životní náklady. Kdo přitáhne více voličů se svým řešením otázky „Máte se lépe, nebo hůře“? Tradiční politické strany, nebo noví radikálnější kandidáti? A jaký vliv budou mít výsledky těchto voleb nejen na polskou politiku, ale i širší geopolitickou scénu, včetně vztahů s EU a USA? Ač se to nezdá, tak zásadní.
Při pohledu na polské průzkumy veřejného mínění z poslední doby nevidíme nic převratného ani překvapivého. Některé z nich ale stojí za bližší pozornost. Na otázku, zda se za poslední rok změnila ekonomická situace jednotlivce či rodiny odpovědělo 9,3 % respondentů „jsme bohatší“, 29,8 % „jsme na tom stejně“, 57,5 % „jsme na tom hůře a jsme chudší“. 3,4 % respondentů odpovědět neumělo či nechtělo.
Jaký vliv bude mít tohle „rozložení nálad“ na květnové prezidentské volby? Dojde k hlasování peněženkami? Ano, bezpochyby dojde – bude to právě ekonomická situace, která rozhodne.
Polská vláda se sice chlubí zvýšením burzovního indexu WIG o 20 % a pro investory je to samozřejmě pozitivní zpráva. Ale pro většinu polských domácností je důležitější skokové zvýšení účtů za elektřinu a plyn. Na jedné straně rostou zisky bank, na druhé ceny v obchodech a polské rodiny mají v peněženkách méně peněz než před rokem.
Mladá generace včetně polských prvovoličů za svůj život nepoznala nic jiného než politický duopol dvou bloků, které se více než dvě desetiletí střídají u moci: PiS → Platforma → PiS → Platforma, tedy lidé kolem Kaczyńského versus lidé kolem Tuska. Někdy v širších koalicích, ale více než dvacet let ty samé obličeje.
Občanská platforma, základní pilíř vládního volebního bloku s názvem Občanská Koalice (KO), zveřejnila před pár dny jako reklamní sdělení na sociálních sítích jeden z průzkumů stranických preferencí. V něm Občanská Koalice vede s 35,4 %, Právo a spravedlnost (PiS) má 31,3 %, Konfederace 19,5 %, Polska 2050 6,6 % a Lewice 5,1 %.
KO je sice stále ve vedení, co se týče preferencí. Ale ve srovnání s mandáty do Sejmu z posledních voleb (248) by jich současná vládní koalice získala jen 193 (nadpoloviční většina je 230) – Občanská Koalice tak podle předpokladů kanibalizovala své koaliční partnery Polska 2050 a PSL. Oproti volbám 2023 ztrácí v tomto průzkumu i PiS (–4 %), ale výrazně získává Konfederace (+12 %).
V Polsku ohlásilo kandidaturu na prezidenta přibližně 40 uchazečů. Zaregistrováno jich ale bude pravděpodobně ne více než 15, protože každý z nich musí na podporu své kandidatury získat alespoň 100 000 podpisů. Adrian Zandberg, kandidující za levicovou stranu Razem, předložil volební komisi archy s 180 000 podpisy. Karol Nawrocki, podporovaný PiS, odevzdal rekordních 1 300 000 podpisů. První kolo voleb se uskuteční 18. května, druhé kolo pak 1. června.
Průzkumy preferencí jsou zejména před volbami často využívány k propagandistickým spekulacím s cílem podpořit toho či onoho kandidáta. Březnový statistický průměr průzkumů podpory prezidentských kandidátů, od renomovaných a na polském trhu dlouhodobě působících agentur, je takovýto: Rafał Trzaskowski (KO) 38 %, Karol Nawrocki (PiS) 27 %, Sławomir Mentzen (Konf) 15,5 %, Szymon Hołownia (PL2050) 7 % a Magdalena Biejat (Lewice) 3,5 % respondentů rozhodnutých volit – což je v těchto průzkumech důležité, protože například deklarovaní příznivci Konfederace k volbám častokrát nedorazí.
Primátor Varšavy. Ředitel Institutu národní paměti. Předseda Sejmu. Místopředsedkyně Senátu. A „černý kůň“ Mentzen. Tento lídr populistického seskupení Konfederace, vystudovaný ekonom, který začínal jako daňový poradce a podnikatel, je nástupcem známého politického potížisty Korwina-Mikkeho (v Polsku známého pod zkratkou JKM).
Za Konfederaci nabízí jednoduchý a snadno pochopitelný ekonomický program: volný trh a nízké daně. Jenže před volbami do Evropského parlamentu nabízel jiné heslo: „Nechceme Židy, homosexuály, potraty, daně a Evropskou unii.“
V současnosti je poslancem Sejmu za varšavský volení obvod se ziskem 101 000 preferenčních hlasů a – z pochopitelných důvodů – kritikem obou nejsilnějších politických stran. Jeho politické komentáře na YouTube odebírá 785k odběratelů.
Prezident Duda má s Trumpem nadstandardní vztahy, premiér Tusk stojí na opačné straně barikády.
Mentzen má nadstandardně silnou podporu jednak proto, že bravurně používá formu komunikace Donalda Trumpa, a paradoxně také proto, že kandidáti Hołownia a Biejat, kteří s ním bojují o podobné voliče, jej kritizují snad v každé druhé větě, dokonce jím straší i děti a omladinu bez práva volit. Růst jeho podpory se ale zastavil a nyní by muselo dojít ke střetu mezi ním a Nawrockim, tedy mezi Konfederací a PiS – obě strany se tomu doposud vyhýbaly s tím, že společným cílem obou formací je porazit Trzaskowského.
Dva měsíce do voleb je ale stále dlouhá doba a v obou stranách jsou „horké hlavy“. Navíc advokát a poslanec vládní koalice Giertych, který pro Tuska vykonává práce předsedy nehodné, zavelel veřejně svým duším, aby následně počet negativních zpráv na internetu vůči Mentzenovi vzrostl o 500 %. Do toho provládní televize TVN za použití záběrů ze starých kampaní najednou Mentzena natírá načerno za jeho mylné odhady ekonomického vývoje Polska.
Stávající prezident Duda strávil už dosti času diskuzemi s Nawrockim, kandidátem jeho politického uskupení. Minulý týden ale pozval do prezidentské kanceláře Sławomira Mentzena a téměř celé odpoledne spolu debatovali o bezpečnostní situaci Polska. Rozhodně to byl signál pro tým Trzaskowského, aby se zabýval i variantou, že do druhého kola voleb se může dostat místo Nawrockého právě Mentzen.
Další prezidentští kandidáti
Kromě první pětky složené z nominovaných straníků či parlamentní stranou podporovaného kandidáta stojí za zmínku kandidující youtuber a influencer Krzysztof Stanowski – sportovní novinář provozující fotbalový projekt weszlo.com, který využívá prezidentské kampaně pro propagaci svého nového zpravodajského kanálu na YouTube s názvem „Kanal Zero“. Jeho silně satirické příspěvky velmi bodují a „kanál“ má dnes už 1,52 milionu odběratelů.
Zajímavým se jeví i pivovarník Marek Jakubiak. Poslanec Sejmu zvolený na kandidátce PiS, ale jinak předseda malého poslaneckého klubu Republikánů. Polská LGBT komunita svého času protestně vylévala do kanálů jeho pivo Ciechan, neboť se měl na její konto homofobně vyjadřovat. Kandidoval i na varšavského primátora, ale jeho výsledky se vždy pohybovaly v řádu jednotek procent.
Končící polský prezident Andrzej Duda má se současným americkým prezidentem nadstandardní vztahy, ostatně loni před americkými volbami vyzval Polonii v Americe, téměř desetimilionovou komunitu, aby volili Trumpa. Neví se přesně, kolik amerických Poláků jeho výzvy uposlechlo, ale byla to podle všeho značná většina – a Trump jim po volbách poděkoval.
Polský premiér Donald Tusk stál na opačné straně barikády. Koncem roku 2023 prohlásil, že Donald Trump je ruský agent a že to tvrdí americké tajné služby. Po jeho vítězství sice popřel, že by něco takového tvrdil, ale vše je nahrané a například polská televize Republika používá video s Tuskovými slovy o Trumpovi téměř jako znělku.
Proto dnes Trump Tuska ignoruje a tomu nezbývá nic jiného, než se politicky opřít o svého tradičního spojence – Německo. Tuskova vize Evropy je federace, ve které by Polsko mělo stejnou sílu jako Francie či Německo. K tomu ale potřebuje mít v Polsku svého prezidenta.
Rumunská paralela
Předminulý týden, 15. března, skončila v Rumunsku registrace prezidentských kandidátů pro opakované prezidentské volby. Jejich druhé kolo se má konat 18. května, tedy v den prvního kola polských prezidentských voleb. Rumunská volební komise nepřipustila registraci Călina Georgescu, který vyhrál v první kolo zrušených prezidentských voleb.
V Polsku jsou rumunské prezidentské volby velkým tématem: před několika dny se premiér Tusk střetl s bývalým premiérem Morawieckým, který veřejně podpořil George Simiona (předsedu národně-konzervativního Svazu rumunské jednoty – AUR). Ten má podle průzkumů 30% podporu a představuje velmi silného kandidáta na post budoucího rumunského prezidenta. Po americké kritice anulování rumunských voleb si už silně proevropské rumunské vládní a mocenské struktury nedovolí anulovat další volby.
George Simion by téměř jistě byl proti federalizaci Evropy. Pokud by se k nim za dalších 14 dnů přidal jako nový polský prezident Nawrocki či – nedej bože pro Tuska – Mentzen, musel by pravděpodobně Tusk vyvolat v Polsku předčasné parlamentní volby. To už je ale na jiný komentář.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
