Polské primárky: O prezidentské křeslo se utkají varšavský primátor a historik ústavu paměti národa

Ze souboje dvou uchazečů vládní Občanské koalice (KO) premiéra Donalda Tuska vyšel jako vítěz varšavský primátor Rafał Trzaskowski, který drtivě (75 % hlasů) porazil ministra zahraničí Radosława Sikorskiho. 

Jeho výhra v Polsku nikoho nepřekvapila, jen snad její rozměr – 25 % podpory je pro Sikorského vlastně velký úspěch, protože prvotní odhady týmu kolem Trzaskowského byly 90:10.

Opoziční Právo a spravedlnost (PiS) reagovala svou nominací málo známého nezávislého kandidáta Karola Nawrockého, historika a ředitele Institutu národní paměti – což vysvětluje, proč předseda strany Kaczyński již před prázdninami konání primárek zablokoval a vyčkával, i když už tehdy byla varianta podpory nestranickému kandidátovi ve hře.

Tyto dvě osobnosti jsou nyní nejpravděpodobnější hlavní soupeři v souboji o prezidentské křeslo. Ale do hry vstupují i další, i když s neproměnitelnými šancemi.

Tohoto politika (*1972) asi netřeba nijak zvlášť představovat, snad ani v České republice. Matador polské politické scény, bývalý europoslanec, poslanec Sejmu, místopředseda Občanské platformy, místopředseda Evropské lidové strany a dvakrát zvolený varšavský primátor. 

V minulých prezidentských volbách v roce 2020 obdržel ve druhém kole 49 % hlasů a jen těsně prohrál s nynějším polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Vzděláním anglista, překladatel a tlumočník, doktor politologie, stipendista Oxfordu a absolvent bezpečnostních studí v Paříži na EUISS. Kromě angličtiny hovoří francouzsky, španělsky, italsky a rusky.

Jeho politické názory jsou jasně liberálně proevropské, podporuje požadavky LGBT+ a silně se vymezuje proti vlivu polské katolické církve. Nechal například sundat kříže a další katolické symboly z varšavských úřadů a veřejných prostor.

Polský historik (*1983), nynější šéf polského Institutu národní paměti – což je co do velikosti, množství badatelů či vlivu na společnost asi deset našich ÚSTRů. Bývalý (2017–2021) ředitel Muzea II. světové války v Gdańsku, autor a editor sedmi knih a desítek vědeckých a publicistických článků o moderních dějinách Polska, člen Rady historické diplomacie ministra zahraničních věcí Polské republiky a absolvent projektu International Visitor Leadership Programme (IVLP) Ministerstva zahraničí USA.

Spolu s polským ministerstvem zahraničních věcí inicioval a koordinoval v roce 2019 realizaci mezinárodního výstavního projektu „Fighting and Suffering“, který se stal největší informační kampaní tohoto typu v historii polské diplomacie a prezentoval příběhy o polské zkušenosti během druhé světové války na více než 150 místech po celém světě.

Není členem žádné strany, ale jeho politické pohledy jsou blízké polským národovcům. Jeho předností je to, že není přímo zodpovědný za minulou vládu sjednocené pravice – jeho „nadstranickost“ je však tenká a jeho vazby na PiS jsou zřejmé. V mládí býval boxerem, v roce 2004 vyhrál juniorský boxerský turnaj ve váze do 91 kg. Takže mu některá média dala zkratkovitou přezdívku „boxující historik“.

Třetí na pásce je současný předseda polského Sejmu a předseda strany Polska 2050, která se s Polskou lidovou stranou v koalici Třetí cesta dostala do polského parlamentu, kde s Občanskou koalicí a Lewicí tvoří vládní většinu.

Szymon Hołownia (*1976) kandidoval na prezidenta již v roce 2020 (stejně jako Trzaskowski), ale se ziskem 13 % skončil na třetím místě a vypadl tak z prvního kola. Výsledky současných polských primárek komentoval slovy: „Castingová fáze stranických večírků je u konce a my už známe nominace. Vlevo máme kandidáta pomazaného Donaldem Tuskem, vpravo Jaroslawem Kaczynským. Obě megapartaje si řekly, co pro ně bude v příštích pěti letech nejlepší – ‚reaktivace‘. A co bude nejlepší pro občany zleva, zprava i ze středu? Nezávislost, spolupráce, bezpečnost a odhodlání slepit Polsko dohromady.“

Tento přípodotek předsedy strany a polského parlamentu, který sám sebe prohlásil za kandidáta koalice Třetí cesta a ještě k tomu se jako vrcholný vládní politik označil za nezávislého, měl velký ohlas.

Dalším kandidátem (úplně nejmladším – *1986), který může v prvním kole voleb získat přes 10 % hlasů, je spolupředseda rady lídrů polské Konfederace. Tento populární/populistický ekonom je nejúspěšnějším polským politikem na sociálních sítích – na YouTube dosahují některé jeho komentáře i přes půl milionu shlédnutí. 

Euroskeptik, daňový poradce, majitel pivovaru, restaurací a směnáren, ženatý otec tří dětí a (údajně) autista. Pestrá a barvitá osobnost, ale jeho krajní názory mohou oslovit jen stěží desetinu, vesměs nejmladších voličů. To bude málo.

Podobě jako u nás budou určitě na polského prezidenta kandidovat i další osobnosti, ostatně se čeká ještě na kandidátku Lewice – ale těžko mohou získat v prvním kole voleb přes 10 % hlasů. Polské prezidentské volby se budou konat 75–100 dnů před koncem prezidentského mandátu Andrzeje Dudy, tzn. některý víkend v první polovině května 2025. A druhé kolo pak pravdědpodobně o čtrnáct dnů později. 

Podle prvních předvolebních průzkumů vede o hodně Trzaskowski před Nawrockým, ale pro druhé kolo voleb bude podstatné, komu dají hlas a zda vůbec budou hlasovat voliči kandidátů, kteří se do druhého kola nedostanou. Těžko dnes předvídat. 

Adam Michnik, známý šéfredaktor Gazety Wyborcza, se před volbami v roce 2015 pozitivně vyjádřil o tehdejším prezidentu Komorowském. Podle Michnika mohl Komorowski prohrát volby s Andrzejem Dudou pouze v případě, že by: „...v opilosti na přechodu pro chodce přejel těhotnou jeptišku“. A hle, Dudovi teď po deseti letech končí druhý mandát.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.