KOMENTÁŘ TATIANY FRÖHLICH | „To je v pohodě, kámo. Já se na tebe nezlobím,“ řekne Renée Nicole Goodová do objektivu muže, který ji o několik sekund později zastřelí. Jsou to nejspíš její poslední slova. Incident, který má desítky svědků a který zaznamenalo několik kamer z různých úhlů, vyvolal ve Spojených státech silné protesty. Levicoví komentátoři v něm vidí paralelu s vraždou George Floyda, k níž došlo před pěti lety jen kilometr a půl od místa popravy Goodové. Někteří pravicoví zase obviňují levici z instrumentalizace tragické události. Pozorovatel, který netrpí „syndromem vyšinutí z Trumpa“ ani paranoiou z levice, si však v celé věci nemůže nevšimnout několika momentů, které jsou znepokojivé stejně jako tragédie samotná.
Krátce po pádu komunistického režimu mi jeden známý vyprávěl veselou příhodu, která se mu stala v ulicích New Yorku. První den ve „městě, které nikdy nespí“, sáhl do vnitřní kapsy svého saka pro tabatěrku, aniž by zaregistroval policistu stojícího poblíž. V okamžiku ležel rozplácnutý na kapotě auta zaparkovaného u chodníku a uniformovaný strážce zákona mu na ruce zkroucené za zády nasadil pouta.
Nepředložený pohyb v kombinaci s vizáží exotické máničky dekódoval policista jako bezprostřední ohrožení – domníval se totiž, že pan M. tahá z kapsy manšestrového saka zbraň. Každý, kdo tu historku slyšel, ví, že s americkými policajty nejsou žerty.
Domácí terorismus mámy tří dětí
Případ Goodové ukazuje, že jako bezprostřední hrozba můžete být klasifikováni i v případě, že žádnou střelnou zbraň nemáte. Sebemenší chyba nebo kognitivní selhání při kontaktu s muži zákona vás může ve Spojených státech dostat na stůl soudního lékaře.
Asi není třeba vysvětlovat, že to není v pořádku a že to rozporuje vizi svobodné země, kde – na rozdíl od Evropy – můžete rozpřáhnout křídla jako orel mořský. Tedy: můžete, ale jen do chvíle, než vás z blankytu nesundá nějaký neurotický pistolník s odznakem.
Čímž se dostáváme k tomu, za co si vlastně Goodová „zasloužila“ smrt: neuposlechla příkazu agenta ICE („get out of the fucking car!“), zazmatkovala a pokusila se ze situace, která v ní zřejmě vyvolala strach, ujet. O žádném dalším přečinu nemáme my ani nikdo jiný žádné důkazy.
Není pravdou, že svým autem blokovala auta agentů ICE – na záznamech je vidět, že je na dvouproudé jednosměrné ulici nechává projet. Není pravdou, že tak činila „celý den“, jak tvrdila ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová a komentátor Fox News Jesse Watters.
Incident se odehrál v 9:30 dopoledne a Goodová ještě předtím odvezla svého syna do školky. Navíc, video z CCTV kamery umístěné naproti jejímu autu dokládá, že na místě, kde došlo ke konfrontaci, stála Goodová zhruba čtyři minuty. Video zde, inkriminovaný čas od 2:50.
Záznam, který pořídil agent ICE Jonathan Ross (tedy muž, jehož „profesionální“ vyhodnocení situace vedlo k zabití Goodové), vyvrací také teorii o „domácí teroristce“, kterou několik dnů úporně prezentovali zástupci Trumpovy administrativy.
„Řidička se chovala velmi neukázněně, mařila zásah a kladla odpor, a pak násilně, úmyslně a zákeřně přejela důstojníka ICE, který ji podle všeho zastřelil v sebeobraně. Na základě přiloženého videa je těžké uvěřit, že je důstojník naživu, nyní se ale zotavuje v nemocnici.“ Donald Trump, nenositel Nobelovy ceny na své síti Truth Social.
Goodová se několik sekund před tragédií usmívá, její levá ruka spočívá na hraně dveří, pravá na volantu. V jejím hlasu a pohybech nejsou známky agresivity, situaci nijak neeskaluje, sleduje agenta Rosse, který vystoupí ze Chevroletu Tahoe zaparkovaného napravo od jejího vozu a s telefonem (proč neměl bodycam?) v ruce obkrouží auto zepředu.
Ross Goodové ani její (lehce pasivně agresivní) partnerce nevěnuje jediné slovo, pak si na dvě sekundy sáhne pro cosi do služebního vozu a znovu vkročí před kapotu Hondy Pilot.
Jednání Goodové můžeme označit za hloupé – ostatně, nebyla ve Státech první den (na rozdíl od pana M. zmíněného v úvodu tohoto článku). Jenže lidé bývají hloupí, dělají hloupé věci a vytvářejí chaos; neposlouchají, mají pitomé řeči a taky sklony provokovat či policistům nebo moci úřední nadávat.
Nic z toho by ale pro profesionálního policistu/agenta nemělo být důvodem k jejich fyzické eliminaci. Takový důvod je jediný – je jím akutní a jinak neodvratitelné nebezpečí, které představují pro ty ostatní.
Agent s pocuchanými nervy?
Navzdory (částečně úspěšným) snahám přesvědčit veřejnost o tom, že Goodová chtěla agenta přejet, jeho vlastní videozáznam ho usvědčuje přinejmenším z fatální chyby. Je na něm totiž vidět, že Goodová otáčí volantem doprava, z čehož lze vyvodit, že nemá v úmyslu srazit agenta, který již pravou rukou, v níž dosud držel mobilní telefon, tasí zbraň. Ale také, že agent má možnost ukročit do bezpečí.
Navzdory tomu, že je – slovy prezidenta Trumpa – „násilně, úmyslně a zákeřně přejet“, v záznamu vidíme, že kola minou jeho chodidla a agent nespadne a na zledovatělém asfaltu ani nezavrávorá. V levé ruce dál drží telefon a pravou třikrát vystřelí. A i když to celé „přežije jen zázrakem“, ihned po střelbě a bez známky poranění pochoduje po ulici – nejprve směrem k Hondě umírající Goodové, která mezitím narazila do jiného vozidla, pak k autu svých kolegů.
Viceprezident, který rád poučuje Evropany o tom, jak vypadá svobodná společnost a skutečná demokracie, později novinářům vysvětlí, že (v té době ještě anonymní) agent ICE byl v červnu poraněn při zásahu. Při pokusu o zadržení zločince rozbil zadní okno jeho auta, aby otevřel dveře řidiče. Ten se místo toho rozjel. Agent řidiče zasáhl svým taserem, auto ho však vláčelo ještě devadesát metrů. Ze své tehdejší chyby (neměl sahat do nitra vozu) a porušení předpisů se evidentně nepoučil.
Nechme na chvíli stranou, že toto vysvětlení agentovy přecitlivělosti není pro objektivní posouzení oprávněnosti střelby na Goodovou relevantní. Traumatizovaní agenti by neměli nastoupit službu, dokud své trauma nepřekonají a nejsou plně způsobilí vykonávat ji adekvátně a dle pravidel – především těch, které se týkají použití smrticí síly.
Zajímavé je zejména proto, že v něm Vance prozradil veřejnosti detaily, na jejichž základě byl střílející agent takřka okamžitě identifikován. Pokud někde v USA existují domácí teroristé odhodlaní útočit na agenty ICE, naservíroval jim Vance agenta Jonathana Rosse i celou jeho rodinu na zlatém podnosu dřív, než vůbec začalo vyšetřování.
