Hotovost ještě zdaleka není mrtvá. Musíme si uvědomit i to, že přístup k ní není zadarmo, říká šéf Euronetu Kozák

Čím dál více lidí upřednostňuje bezhotovostní platební operace. Podle šéfa společnosti Euronet pro Českou republiku Ondřeje Kozáka to ale neznamená, že by hotovost byla mrtvá. „Nechávali jsme si letos dělat u společnosti STEM/MARK průzkum, ze kterého vzešlo, že denně hotovost využívá 89 % lidí. Zároveň čtvrtina Čechů hotovost dokonce preferuje před platbou kartou. Druhá stránka věci je ta, že spousta restaurací a služeb nepřijímá karty, a naopak se vrací zpět k hotovosti,“ vysvětluje Kozák v rozhovoru pro INFO.CZ.

V kolika zemích a s kolika bankomaty Euronet operuje? A kolik jich připadá na Česko?

Euronet jako společnost byla založena roku 1994 a od té doby se z domovské USA rozrostla do více než 200 zemí světa. Euronet zdaleka neznamená pouze bankomaty, byť jich provozujeme přes 50 tisíc. Máme i rozsáhlou síť POS karetních terminálů (více než 1 milion), divizi platebních řešení pro retailový sektor ePay, divizi RIA poskytující retailové převody peněz a směnárenskou činnost, inovativní platební řešení pro bankovní sektor REN a nové řešení real-time přeshraničních plateb Dandelion.

Co se týče bankomatů, v každé zemi fungujeme trošku jinak. Poměrně značný rozdíl je i mezi sousedy, jako je například Polsko a Česko, kdy v Polsku využívají naše bankomaty převážně banky pro svou síť, zatímco u nás provozujeme bankomaty nezávisle pod vlastní značkou. Co se týče samostatné České republiky – v současnosti zde máme 650 bankomatů, ze kterých se denně uskuteční přes 5 700 výběrů.

Jak vypadá byznysový model „společnosti s bankomaty“, která není bankou?

Provozování bankomatů je podnikatelská oblast jako každá jiná. Trh určuje poptávka a tomu se přizpůsobuje nabídka. Bankomat je ze své podstaty prostředek pro vybrání hotovosti, proto musí být dostupný tam, kde je hotovost nejvíce potřeba. Náš primární cíl je, aby hotovost byla dostupná každému a nejlépe v blízkém okolí.

Jinak je to jednoduché a poskytujeme podobnou službu jako banky se svými bankomaty. Pokud má zákazník k platební kartě tarif s výběrem zdarma, vybírá zdarma z jakéhokoliv bankomatu a je jedno, jestli jde o Euronet, nebo nějakou banku. Pokud má výběry u bankomatů za poplatek, například 40 Kč, pak ho i výběr v bankomatu Euronet stojí 40 Kč.

Je důležité si uvědomit, že hotovost a její dostupnost není zadarmo. Většinová společnost má dojem, že je to garantovaná služba zdarma. Ekonomika bankomatů je ale nákladná: nákup zařízení včetně moderních zabezpečovacích prvků, jeho údržba, platba nájmů, doplňování hotovosti, čištění, servisy apod. Zpracování transakcí probíhá přes karetní společnosti (nejčastěji VISA a Mastercard), které určují poplatkovou politiku za výběry nebo vklady z bankomatů. Samotný provozovatel bankomatu má jenom velmi omezené možnosti, jak své příjmy ovlivnit.

Společnost Euronet byla v Česku, ale i například v Dánsku nebo Nizozemsku kritizována, že primárně vydělává na tom, že obírá netušící turisty na vysokých poplatcích za výběr a nevýhodném směnném kurzu. Jak byste tuto kritiku okomentoval? Zaznívá i v jiných zemích, např. v domovských USA? Změnilo se něco v přístupu k primárně českému, ale i zmíněnému dánskému a nizozemskému trhu?

Jak jsem zmiňoval, hotovost a přístup k ní není zadarmo, je to dost nákladná služba. Lidé dnes ochotně platí poplatek okolo stokoruny za dovoz zboží z e-shopů do jejich domovů nebo o něco nižší poplatky za vyzvednutí zboží z expandujících pick-up boxů. To přece není tak moc odlišná služba od vyzvednutí hotovosti z bankomatu. My akorát musíme službu nesrovnatelně lépe zabezpečit a dostáváme za ni neporovnatelně méně peněz.

Výběry z cizích karet jsou specifické tím, že někde musí dojít ke konverzi měny dané karty na české koruny, což je úkon, který s sebou nese také určité náklady pro provozovatele bankomatu. Většina bankomatů na českém trhu (tedy nejen Euronet) nabídne zákazníkovi dvě možnosti:

I. Buďto si může vybrat místní měnu s kurzem nabízeným provozovatelem bankomatu, přičemž je to naprosto transparentní a na displeji vidí, kolik jej bude transakce stát peněz a s jakým kurzem. Což je také zákonná povinnost, kterou je potřeba dodržovat.

II. Nebo si vybere variantu, že nechá konverzi měny na vlastní bance, ale v takovém případě se o použitém kurzu dozví z výpisu z účtu nebo z internetového bankovnictví až po uskutečnění transakce.

Obojí je prakticky totožné, jako když v zahraničí platíte kartou. Tam si vyberete, respektive byste si správně měli vybrat, jestli necháte kurz přepočítat bankou, nebo daným obchodníkem. Bohužel se to tak ve všech případech neděje a z našich průzkumů vyplynulo, že 20 % lidí má zkušenost s tím, že jim obchodník vezme kartu z ruky a podá jim terminál jen na zadání PINu.

Další kritika se týkala nevhodných instalací bankomatů u historických budov, nejen co se týče poškození těchto budov, ale třeba i necitlivá umístění typu památník Terezín. Změnila se tato praxe nějak? Jak posuzujete vhodnost umístění v kontextu daného místa?

Bohužel jsme se v tomto směru stali terčem fámy. Je to vidět i na kubistickém kiosku u hlavního nádraží, který jsme údajně nenávratně poškodili. Není to pravda a dokázali jsme to při odstraňování daných bankomatů. Kubistický kiosek poškozený není.

Chodí to tak, že po důkladné analýze okolí oslovíme majitele budovy, kde chceme bankomat umístit. Z drtivé většiny případů se jedná o výlohy obchodů soukromých majitelů. Následně podepíšeme smlouvu o pronájmu a jdeme s naším záměrem k památkářům, které žádáme o stanovisko. Ovšem neexistuje jasná metodika, která by jim i nám ulehčila práci. Vše se musí posuzovat individuálně, a to znamená velmi zdlouhavý proces.

V České republice jsme od roku 1997. Za tu dobu už i bez jasných pravidel dokážeme odhadnout, jak se k našemu návrhu památkáři postaví. Proto se těmto problémům snažíme předcházet. To se týká nových instalací. Máme však i instalace, které před pěti lety nebyly problémové a nyní problémové z nějakého důvodu jsou. Takže opět platí, že chybí jasná pravidla.

Ale především jsme s úřady v kontaktu, snažíme se v instalacích vycházet vstříc, regulovat na nich reklamní poutače či intenzitu osvětlení. Situace se tak v poslední době zlepšuje ve prospěch všech. Dříve jsme přicházeli na magistrát s nabídkami typu, že opravíme fasádu celého domu, pokud nám dovolí do výlohy umístit bankomat. Takové nabídky však dosud zůstaly bez odezvy.

Asi nejznámějším kritikem bankomatů Euronet se stal influencer Janek Rubeš, který před výběry z nich varoval. Co by podle vás měl člověk, který si chce v jakémkoliv bankomatu vybrat peníze, vědět? Jak by si měl vhodný bankomat zvolit a v jakém případě je vhodný Euronet?

Jak správně uvádíte, Janek Rubeš je influencer. To znamená, že hájí zájmy někoho, kdo si ho objedná. V tomto smyslu je propagátorem bezhotovostních transakcí a v jednu dobu skutečně natáčel videa, která měla za úkol jeho sledující od hotovosti odradit. Je správné, že poukazoval na podvody, ale není správné, že poškozoval legální služby. Hotovost má v naší společnosti své místo a lidé by měli mít možnost si hotovost opatřit.

Ale abych neodbíhal. Primárně by si každý měl zjistit u své banky, jaké jsou jeho poplatky za samotný výběr, pokud zrovna narazí na bankomat cizí banky nebo nezávislého provozovatele. Poté bych se zaměřil především na bezpečnost – je možné u bankomatu bezkontaktní výběr, nebo alespoň tzv. DIP reader, který povolí jen poloviční vložení karty? To se hodí zejména v zemích, kde není stabilní dodávka elektřiny, aby se dala karta kdykoliv vytáhnout. A samozřejmě zbývá poslední osvědčená rada – nezadávat PIN v bezprostřední blízkosti dalších osob.

Pokud se jedná o mezinárodní výběr, tak si vybírat právě ty bankomaty, které dodržují pravidla a jsou transparentní ohledně poplatků a směnných kurzů. Euronet je globální firma a v každé zemi dodržuje nastavené zákony. Ať se jedná právě o poplatky za výběr, jejich zobrazení na displeji či samozřejmost zrušení transakce.

Mají vůbec ještě bankomaty budoucnost, když čím dál více plateb probíhá bezhotovostně? Karty už se naučili používat i starší lidé, na vzestupu jsou různé formy digitálních plateb, pro spotřebitele často zcela bez poplatků. Proč bych tedy měl vybírat hotovost, a ještě za to platit? Nebylo by výhodnější jít cestou různých možností, například vybrat peníze při nákupu u kasy v obchodě? Neplánuje se Euronet vydat některou z těchto cest?

Hotovost zdaleka není ještě mrtvá. Nechávali jsme si letos dělat u společnosti STEM/MARK průzkum, ze kterého vzešlo, že denně hotovost využívá 89 % lidí. Zároveň čtvrtina Čechů hotovost dokonce preferuje před platbou kartou. Druhá stránka věci je ta, že spousta restaurací a služeb nepřijímá karty, a naopak se vrací zpět k hotovosti. Důvody jsou různé, konec EET či zvyšující se poplatky za vedení terminálů, které se mohou vyšplhat až na několik procent pro obchodníka.

Právě proto se snažíme vycházet vstříc menším obcím, kde se bankám nevyplatí umisťovat bankomaty. Přitom právě tam jsou nejpotřebnější. Situaci s chybějícím bankomatem obyvatelé obcí řeší zbytečným dojížděním.

Digitální platby nejsou bez poplatků. Poplatky se platí při každé transakci a jdou karetním společnostem. Někdy to uživatel nepozná, protože tyto poplatky na sebe bere banka nebo obchodník. Ale trendem dle mého názoru bude, a můžeme to vidět i na případu největšího e-shopu u nás, že při nákupu zboží na firmu tyto poplatky při platbě kartou už platí zákazník. Protože proč by si měl obchodník ukrajovat z marže jenom kvůli tomu, že přijímá karty?

K vaší otázce ohledně výběru peněz u kasy v obchodě – bankomat musí splňovat přísná kritéria na bezpečnost, ať už při plnění hotovosti, nebo při provozu. Když to zjednoduším, musí vydržet výbuch, a pokud se i přesto zloděj dostane k penězům, musí je znehodnotit. Všechna tato rizika bere Euronet na sebe. Nedokážu si představit, že bychom ručili za jakéhokoliv obchodníka.

Četl jsem, že nově Euronet rozmisťuje bankomaty na menších obcích – jaké jsou náklady na pořízení a provoz bankomatu ze strany obce? Jinými slovy, kdy se obci vyplatí bankomat mít a jaké z toho má případné benefity?

Všeobecně náklady na pořízení a správu bankomatu jsou vysoké, proto nejsou malé obce pro bankovní instituce zajímavé. My však máme zkušenost s malými obcemi velmi dobrou a troufám si říci, že ta spokojenost je oboustranná. Proto se nyní obcím velmi intenzivně věnujeme. Potřebu bankomatu v malých obcích nám potvrdil i již zmiňovaný průzkum. Podle něj by polovina Čechů uvítala více bankomatů v jejich okolí, nejvíce v obcích do 1 tisíce obyvatel a 31 % lidí uvedlo, že má bankomat velmi daleko od svého bydliště.

Za pořízení a provoz bankomatu Euronet v obci si účtujeme kolem 15 tisíc korun měsíčně. Smyslem celého našeho projektu jejich podpory je nabídnout potřebnou službu poddimenzovaným regionům. Takže tohle rozhodně není žádný generátor závratných zisků, ale spíše služba společnosti, jelikož za disponibilitu hotovosti pro veřejnost cítíme určitou zodpovědnost. Zvláště v době, kdy se banky k tomuto tématu staví zády a většina finančních technologických společností masivně podporuje bezhotovostní a bezkontaktní platby. Zároveň v ČR v porovnání se Západem chybí velká bankomatová síť. Pokrytí zde máme poddimenzované.

Všeobecně máme své rozvinuté analytické nástroje, vycházíme ze zkušeností s fungováním bankomatů v obdobných lokalitách, pečlivě posuzujeme obchodní potenciál každého jednotlivého místa na základě počtu obyvatel, demografické struktury, turismu, místního obchodu a struktury plateb a konkrétního umístění bankomatu.

Kam s nimi? Peníze by ideálně měly vydělávat další peníze

Děti už o hotovost nestojí: „Tati, můžeš mi to převést na Robuxy?“

sinfin.digital