Doba levných peněz je u konce. Své úrokové sazby v posledních měsících zvýšila americká, britská, kanadská i česká národní banka a je jen otázka času, kdy k podobnému kroku přistoupí i centrální banka evropská. To však bude mít za následek zdražení financování už tak obřích veřejných dluhů států na jihu Evropy - Řecka, Itálie či Španělska. Proto s tím, jak se blíží volba guvernéra ECB v příštím roce, začínají mít kdysi čistě ekonomické otázky politickou pachuť a zdůrazňuje se jasné rozdělení Evropy podle preferované měnové politiky na severní a jižní křídlo.
Masivní veřejné dluhy. To je břímě nelichotivě nazvané skupiny zemí jižní Evropy PIGS (Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko). Právě u těchto středomořských států a jejich vládních dluhů mezi 100 a 200 procenty HDP by zvýšení hlavní úrokové sazby Evropské centrální banky (ECB) znamenalo prodražení obsluhy jejich závazků. A to dost možná nad rámec, který by si tyto státy mohly dovolit. „Rostoucí úrokové sazby by pro ně byly ekonomickou pohromou,“ shrnuje situaci Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
